Před listopadovou revolucí byl mladým hercem, o jehož talent se přetahovala divadla s filmem a televizí. V létě 1989 ukončil studium na DAMU, téhož roku začal hrát v Divadle na Vinohradech. Měl za sebou role v tehdy už kultovním filmu Bony a klid nebo v pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci.

K čemu potřeboval Michael Jackson při svém koncertu v Praze legendární "dismančata"? A za co se omluvil Boris Jelcin? To vše a mnoho dalšího ze zajímavých zahraničních návštěv v porevolučním Československu připomene pořad Archiv Plus, který připravili František Šedivý a Radim Štícha.

Buzuluk – poduralské město, kde se na počátku roku 1942 začala formovat československá jednotka v Sovětském svazu. Příběh vzniku československé jednotky (a samozřejmě také jejího bojového nasazení, do Československa došla s velkými ztrátami) se postupně stal jedním z klíčových témat komunistické propagandy navázané na druhou světovou válku.

Československo ve druhé polovině 20. století nebylo jen cílem návštěv ze sovětského bloku. Do země přijížděli i politici a osobnosti z Asie, Afriky nebo ze Západu. V archivu Českého rozhlasu dodnes zůstaly nahrávky, které zachycují nejen oficiální projevy, ale i atmosféru těchto často neobvyklých setkání.

1. květen 1951 byl čtvrtým „1. májem“ slaveným v Československu v režii komunistické strany. Masové průvody, v nich stovky hesel o míru a šťastné budoucnosti. Kdo si cestou do průvodu koupil Rudé právo, mohl si přečíst báseň Marie Pujmanové „Chráníme si tě jako oko v hlavě, Marx místo bible dal ti klid, jasně svět vidět i ve vší vřavě – lid, to je Stalin, Stalin, to je lid.“

Historické časové znamení odstartuje archivní pohled do prvomájové historie a mozaiku Archivu Plus z prvomájových oslav. Uslyšíte také to, co vysílal Československý rozhlas od 30. do 80. let minulého století v souvislosti s oslavami svátku práce.

Československo se ve druhé polovině 20. století stalo místem významných zahraničních návštěv, zejména z východního bloku. V archivu Českého rozhlasu jsou dodnes zajímavé nahrávky z pionýrského tábora na Tachovsku, kde zpívala slavná astronautka Valentina Těreškovová, z Bratislavy, kde Gorbačovův příznivec získal jeho podpis, nebo z pražských ulic a z pražského letiště při příletu Ivana Stěpanoviče Koněva.

Rozhovory s řadovými občany, úvahy našich velkých myslitelů, vzpomínky, básničky i hudební závdavek – to vše připomene prvomájovou atmosféru v letech 1942–1989.

37 let po havárii jaderné elektrárny v Černobylu umírají lidé na následky ozáření. Ještě před ruskou agresí spolkly práce na údržbě elektrárny šest procent ukrajinského státního rozpočtu. Explozi na 4. bloku černobylské elektrárny předcházel běžný test nouzového fungování turbíny. Začal 26. dubna 1986 v 01:23 hodin.

Jak fungovaly za socialismu odbory? Jaký význam mohly mít v době, která se tvářila, že pracujícího člověka definitivně osvobodila od veškeré bídy a nespravedlnosti a která mu garantovala radostnou budoucnost plnou prosperity a blahobytu? Jakou úlohu sehrály odbory při komunistickém uchopení moci v roce 1948? A mohly mít později nějakou sílu řešit práva zaměstnanců nebo třeba takzvané „dodavatelsko – odběratelské vztahy“? A dalo se za dob takzvaného socialismu stávkovat?

Tak trochu čtenáře podvést. To pronesl prezident a spisovatel Antonín Zápotocký na besedě se čtenáři 13. června 1956. Konkrétně tím měl na mysli, že zakomponuje-li do románu o historii dělnického hnutí milostnou zápletku, lidé – a zejména mladí – ideologickou knihu přečtou jedním dechem.