Tak trochu čtenáře podvést. To pronesl prezident a spisovatel Antonín Zápotocký na besedě se čtenáři 13. června 1956. Konkrétně tím měl na mysli, že zakomponuje-li do románu o historii dělnického hnutí milostnou zápletku, lidé – a zejména mladí – ideologickou knihu přečtou jedním dechem.

Byl 16. říjen a 3. prosinec 2014. Dva dny, které vyděsily obyvatele malokarpatské obce Vrbětice. Požáry a výbuchy v muničním skladu, které si vyžádaly dva lidské životy a způsobily škodu okolo miliardy korun, se ani po několika letech nedařilo uspokojivě objasnit. Až do jara 2021.

Limonáda jako nedostatkové zboží, uhlí na příděl nebo trvalý nedostatek masa. I takové bylo nakupování v letech, která jsou sice pryč, až tak dávno to ale nebylo. Pamatujete?

Jaro roku 1956 bylo horké: v únoru se nejvyšší českoslovenští komunističtí představitelé v Moskvě dozvěděli, že Stalin byl zločinec. O měsíc později to sdělili svým nejbližším v Praze a nakonec celému národu. Začalo se o tom mluvit a výsledkem byl politický pád muže, který byl téměř symbolem stalinismu u nás – Alexeje Čepičky.

Folklorní záležitost moravského venkova, která časem nejspíš zanikne. Právě takový obraz Velikonoc nabízel Československý rozhlas posluchačům v letech socialismu. Země, která v ústavě zakotvila svobodu náboženského vyznání, ve skutečnosti nutila svým obyvatelům křesťanské svátky bez křesťanství. (Vysíláme v repríze.)

V 70. letech minulého století si odborníci všimli, že v dubnu prudce narůstá hustota silničního provozu, a tím také stoupá riziko dopravních nehod. S příchodem jara se totiž každoročně na silnice vracejí sváteční řidiči, motorkáři a cyklisté. Proto je duben, už od roku 1973, měsícem bezpečnosti silničního provozu.

Aprílové žertíky spojené s 1. dubnem mají u nás – a to i mediálně – zakořeněnou tradici. Přestože tato tradice platí i pro 30. dubna, není toto datum v dnešní době s aprílem téměř vůbec spojováno.

V čem je nevděčná práce rozhlasového komentátora? Být vždy připraven říci něco rozumného a především znát zákulisí mnoha dějů. Některé ze zajímavých komentářů, odvysílaných v posledních letech na Českém rozhlasu Plus, připomíná v pořadu Archiv Plus David Hertl. Vysíláme ho v repríze.

Už jenom pamětníci 90. let si asi vzpomenou na radikálního, krajně pravicového politika, který se vynořil jako dosud neznámá osoba z útrob státní správy socialistického Československa. Jmenoval se Miroslav Sládek, kdysi býval úředníkem na Federálním úřadu pro tisk a informace a po revoluci se rozhodl politicky vytěžit to nejhorší z české polistopadové společnosti.

Dne 16. prosince 1988 byly vypnuty československé rušičky. Vysílání zahraničních rozhlasových stanic v češtině a slovenštině tak bylo možné poslouchat na celém území.