Vtrhli do pražského divadelního života, „zmocnili“ se amatérské scény spolku Devětsil a brzy nebylo v Praze zajímavější divadlo než to, které provozovali dva zběhlí studenti práv. Sebeironický Jan Werich, i po letech vděční spolupracovníci a také poněkud nedosažitelný Jiří Voskovec. O tom všem přinášejí svědectví záznamy z archivu Českého rozhlasu.

Už 95 let uplynulo 1. února od narození prvního demokraticky zvoleného ruského prezidenta Borise Jelcina. Mnoho Rusů ho původně vnímalo jako demokrata a hrdinu, který skoncoval s komunistickou minulostí země. Jeho ekonomická transformace ale uvrhla miliony Rusů do chudoby a Jelcinovo vládnutí poznamenala i krvavá válka v Čečensku.

Sudetoněmecké krajanské sdružení (Sudetoněmecký landsmanšaft) se po mnoho let v Československu a poté i v České republice těšilo dost kontroverzní pověsti. Otázka Benešových dekretů či práva na majetkové vyrovnání nebo „na vlast“ patřily k pravidelným třecím plochám, které ztěžovaly dorozumění mezi Čechy a bývalými německými krajany převážně z československého pohraničí.

Dohnat a předehnat – tedy kapitalistický Západ. I o tom se mluvilo v rozhlasovém vysílání v prvních třech měsících roku 1956. Na řadu přišlo další zlevňování potravin, uvažovalo se o zkrácení pracovní doby a tu a tam se i trochu žertovalo o tom, co se nedaří. Na výpravu do rozhlasového archivu vás zvou moderátor David Hertl a historik Zdeněk Doskočil.

V srpnu 1945 dopadly dvě bomby na dvě japonská města. Na tomto faktu samotném by nebylo nic zvláštního, během druhé světové války padly na světová města tisíce bomb. Tyhle ale byly nové, děsivější. Little Boy a Fat Man. Atomové bomby.

Možná není daleko doba, kdy budeme pracovat jen čtyři dny v týdnu a další tři pak odpočívat. Zatím ale máme pracovních dnů pořád pět a můžeme být rádi, že nemusíme pracovat i v sobotu nebo dokonce v neděli, jak tomu bývalo v dobách nedávno minulých.

Rozhlasové zpravodajství před 60 lety se jen velmi vzdáleně podobalo tomu dnešnímu. Bylo prosycené ideologií a do určité míry se pokoušelo posluchače i bavit. Zprávy tak byly spíš komponovaným pořadem – jak v repríze pořadu Archiv Plus připomíná David Hertl na příkladu Rozhlasových novin z ledna 1956.

Zatímco američtí prezidenti mají Zprávu o stavu Unie, ti naši mají vánoční nebo novoroční projev. Tradici zdravicí, které shrnují uplynulý rok a vyhlížejí do toho nového, nezaložil nikdo jiný než Tomáš Garrigue Masaryk. Jeho nástupci v ní pokračují dodnes. (Poslechněte si reprízu pořadu Historie Plus, premiéru jste mohli slyšet v roce 2018.)

Zatímco běžní Čechoslováci za normalizace trávili poslední den v roce bujarými oslavami a odpalováním po domácku vyrobené nebo pašované pyrotechniky, rozhlasové vysílání překypovalo zamyšleními nad úspěchy pracujících v uplynulém roce a výzvami k ještě usilovnějšímu budování v roce nadcházejícím. (Repríza z roku 2019.)

Nabídnout divákům nebo posluchačům veselého Silvestra, to je úkol pro ty největší humoristy a herecké veličiny. Často se to nepovede a jenom vzácně jsme schopni tu kterou scénku konzumovat ještě po letech, jako se to podařilo třeba televizním Silvestrům Vladimíra Menšíka.