- Podcasty
- Český rozhlas - Historie
Poslechněte si podcast: Archiv Plus: Týdny po Mnichově aneb Učte se cizí jazyky
Úkolem veřejně činných lidí po mnichovské tragédii z 30. září 1938 bylo podpořit morálku obyvatelstva v okleštěném státě, který se postupně přejmenoval na Česko-slovenskou republiku. Začala nedlouhá éra skomírání společného státu Čechů a Slováků.
Český rozhlas - Historie
Poslouchejte o známých i promlčených událostech historie.
Téma Plus: Emil Hácha – příběh velké oběti. Jak dnes vnímat odkaz protektorátního prezidenta?
Složitou a nejednoznačnou postavou moderní české historie je Emil Hácha, který byl do funkce zvolen 30. listopadu 1938. Prezident sloužící v nejtěžším období našeho novodobého státu byl pomyslně odsouzený většinou české společnosti prakticky bezprostředně po konci války, ještě v posledních chvílích svého života.
Osudové ženy: Baronka Sidonie Nádherná: Lepší by bylo asi zemřít!
Pobláznila nejednoho muže. Setkala se s Rilkem, Rodinem, Švabinským, Krausem. Také ale zažila svět, ve kterém se rozpadaly tradiční hodnoty. V dokudramatu účinkují Dorota Tučková, David Matásek nebo Růžena Merunková. Hovoří literární kritik a teatrolog Vladimír Just.
Historie Plus: Politické vraždy, které změnily svět: Anvar Sadat – smrt v přímém přenosu
Egyptský důstojník a státník Anvar Sadat, spolutvůrce mírového procesu na Blízkém východě a nositel Nobelovy ceny míru, byl zavražděn v roce 1981.
Archiv Plus: Na čtvrtého tajemníka Jana Masaryka se zapomnělo. Teď známe i jeho hlas
Zatímco jména tří tajemníků Jana Masaryka (Lumíra Soukupa, Antonína Suma a Jiřího Špačka) jsou známá, Mikuláš Mára pozornosti badatelů unikal. Tajemnické povinnosti vykonával totiž pouze v době, kdy Masaryk pobýval v USA.
Portréty: Ngo Dinh Diem, vietnamský prezident, který vládl téměř proti všem
Jihovietnamský prezident Ngo Dinh Diem mohl uchránit část země před komunismem. Nepodařilo se mu to ani s masivní podporou Američanů. Počínal si jako diktátor a byl ve své zemi krajně neoblíbený, jak v pořadu Portréty připomene historik Jan Adamec.
Jak to bylo doopravdy: Estébácká akce Neptun měla zdiskreditovat západoevropské a světové politiky, popisuje historička
Rok 1964 přinesl ohromující informaci, která se týkala 2. světové války: v šumavském Čertově jezeře se našly bedny, které měly rozkymácet tehdejší poměry, a nešlo pouze o ty československé. Byla to ale vymyšlená lež a dezinformace tajných služeb s názvem operace Neptun.
Příběhy 20. století: Profesor filozofie Palouš zachránil disidenty. Při výslechu Státní bezpečnosti snědl tajný dopis
V roce 1983 se stal mluvčím Charty 77 takřka šedesátiletý topič a invalidní důchodce, profesor filozofie Radim Palouš. Státní bezpečnost (StB) ho od té chvíle takřka nepřetržitě sledovala, zatýkala a věznila.
Úžasné životy: Jana Šulcová podle Vendulky Křížové
Letos na začátku léta nás nečekaně opustila jedna z nejoblíbenějších českých hereček Jana Šulcová. V životě zažila výsluní slávy i pád na tvrdé dno. Láska k herectví, spousta společných zážitků k smíchu i pláči. Tak by se dalo ve stručnosti popsat letité přátelství Vendulky Křížové a Jany Šulcové. Na svou kolegyni a kamarádku zavzpomíná v dalším díle Úžasných životů.
Téma Plus: Rychlokurs demokracie. Jak se na jaře 1968 konečně probudil československý parlament
Letošní 55. výročí roku 1968 je důvodem zamyslet se i nad méně známými aspekty divokého vývoje československého pokusu o reformu. Ve volném seriálu věnovaném méně známým aspektům československého pokusu o reformu se dostáváme k dění v parlamentu. Kdy se začal parlament emancipovat na straně a vládě? A jak probíhaly první krůčky jeho samostatnosti?
Osudové ženy: Alice Garrigue Masaryková: Za pomoc otci byla obviněna z vlastizrady
Prvorozená dcera TGM byla vzdělaná a emancipovaná žena. Stala se první ženou u nás, která získala doktorát z historických věd. Působila v oblasti sociální práce, předsedala Československému červenému kříži a nahrazovala svoji matku v roli první dámy. Tíha doby i rodinné predispozice si však i u ní vybraly daň. V dokudramatu účinkují Veronika Lazorčáková a Petra Bučková. Hovoří historička Michaela Košťálová.