Český rozhlas - Archiv
20. říjen 2023

Poslechněte si podcast: Archiv Plus: Podzim 1953 – doba pohřbů

Podzim 1953 proběhl u nás ve víru komunistických oslav – politických i kulturních. A také dvou úmrtí sice významných, ale přece jen lokálních politiků.

23:59

Český rozhlas - Archiv

Vydává: Český rozhlas

Perličky a klenoty z archivu Českého rozhlasu.

Web

Před třemi dny 49:36

Příběhy 20. století: Takový punc jinakosti. Příběh signatářky Charty 77, novinářky, filosofky a političky Dani Horákové

Jméno Dani Horákové se v českých masmédiích začalo ve větší míře objevovat poté, co nakladatelství TORST roku 2020 vydalo její knihu O Pavlovi, v níž se (mimo jiné) vyrovnává se svým vztahem k filmovému režisérovi a spisovateli Pavlu Juráčkovi, autorovi výjimečných Deníků.

Před pěti dny 23:58

Archiv Plus: Na čtvrtého tajemníka Jana Masaryka se zapomnělo. Teď známe i jeho hlas

Zatímco jména tří tajemníků Jana Masaryka (Lumíra Soukupa, Antonína Suma a Jiřího Špačka) jsou známá, Mikuláš Mára pozornosti badatelů unikal. Tajemnické povinnosti vykonával totiž pouze v době, kdy Masaryk pobýval v USA.

Před týdnem 49:37

Příběhy 20. století: Profesor filozofie Palouš zachránil disidenty. Při výslechu Státní bezpečnosti snědl tajný dopis

V roce 1983 se stal mluvčím Charty 77 takřka šedesátiletý topič a invalidní důchodce, profesor filozofie Radim Palouš. Státní bezpečnost (StB) ho od té chvíle takřka nepřetržitě sledovala, zatýkala a věznila.

Před týdnem 24:00

Archiv Plus: Naše budoucnost záleží na nás, říkala Petruška Šustrová

Byla svéráznou a netuctovou osobností, řekl o Petrušce Šustrové biskup Václav Malý a dodal, že se vším, co dělala, byl vždy spojen zájem o to, co se děje okolo; zájem, který přecházel v činy a jasné postoje. V roce 1968 jí bylo jedenadvacet let, a coby studentka češtiny a dějepisu měla život před sebou. Jenže přišlo složitých dvacet let. Nejen tohle období Petrušky Šustrové připomene pořad Archiv Plus.

Před 2 týdny 49:05

Příběhy 20. století: Z Valdic na svobodu přes Most špionů. Příběh politického vězně Jaroslava Javorského – 2. část

Nynější obchodník s tiskařskou technikou Jaroslav Javorský (narozen v roce 1947) se nedlouho po začátku sovětské okupace Československa stal pod nátlakem a na základě vydírání spolupracovníkem vojenské kontrarozvědky (VKR), která ho vyslala do Západního Německa.

Před 2 týdny 23:53

Archiv Plus: Balkon, po kterém se prošly dějiny

Málokoho asi napadne při procházce Prahou občas zvednout hlavu a podívat se do vyšších pater honosných činžáků i paláců, které nám zanechal přelom 19. a 20. století. Nemusí jít pouze o estetický zážitek, ale i závan nostalgie.

Před 3 týdny 49:17

Příběhy 20. století: Dlouhá cesta na Most špionů. Příběh politického vězně Jaroslava Javorského – 1. část

Glienicker Brücke neboli Glienický most vede přes řeku Havolu, spojuje berlínskou čtvrť Wannsee s Postupimí. Za studené války byl součástí Berlínské zdi, hraničním mostem, předělem mezi Západním a Východním Německem. Říká se mu Most špionů, protože se na něm třikrát odehrála výměna „agentů“: v únoru 1962, v červnu 1985 – a 11. února 1986.

Před 3 týdny 24:00

Archiv Plus: Válečný rok 1943. Rozhlas vysílal o novém říšském protektorovi, atletice i divadelních hrách

Druhá polovina válečného roku 1943 přinesla řadu významných událostí. Spojenci otevřeli novou frontu na jihu Evropy, sovětská armáda zahájila na východě mohutnou protiofenzívu a v protektorátu se změnilo politické vedení.

5. listopad 2023 48:05

Příběhy 20. století: Jako trosečník v malém člunu chtěl spáchat sebevraždu. Přežil a zachránil 500 lidí

Generál Josef Hercz, chirurg a primář z pražské nemocnice Bulovka, byl jedním z posledních pamětníků námořní katastrofy z roku 1940. 500 lidí ztroskotalo s říčním parníkem Pentscho uprostřed Středozemního moře. Pět lidí se stalo jejich zachránci, jedním z nich byl i Josef Hercz.

3. listopad 2023 23:53

Archiv Plus: Komunisté měli strach z narušení průběhu pohřbu Gottwalda

Je to pozoruhodné, ale v české kotlině často mívala poslední rozloučení se známými osobnostmi a státníky ještě jiný smysl než vzdát poctu zemřelému. Pohřeb byl často vnímán jako součást politické hry, protest nebo jako vyjádření sounáležitosti k národu. Připomeňme v této souvislosti 1. říjen 1938, kdy byly v Litoměřicích urychleně exhumovány ostatky Karla Hynka Máchy, jen pár hodin před příchodem německé armády.