Reportovat dění v prvomájových průvodech byla za komunismu docela dřina. V 50. letech kvůli militaristické a výhrůžné atmosféře, která v průvodech vedle povinného „optimismu“ vládla, v letech normalizace zase kvůli neskutečné nudě, která se nad těmito pravidelnými sebepotvrzujícími rituály klenula.

Nástup vlády komunistů v únoru 1948 přinesl i politické procesy proti skutečným a často jen domnělým nepřátelům režimu. Stará známá pravda říká, že revoluce požírá vlastní děti. A tak došlo i na procesy proti vysokým funkcionářům komunistické strany. Na Slovensku je nejznámější proces proti „buržoazním nacionalistům“, který se konal před sedmdesáti lety v Bratislavě. V pořadu Archiv Plus ho připomene slovenský publicista Ján Bábik.

Před osmdesáti lety žilo Československo třemi událostmi, které spolu jen zdánlivě nesouvisely: dubnovým snížením cen mnoha druhů zboží, květnovými volbami do národních výborů a nakonec X. sjezdem Komunistické strany Československa. Jak se to odrazilo v rozhlasovém vysílání?

Krym, Donbas, Charkov, Kyjev... V poslední době o nich rozhlas vysílá téměř denně. V dalším vydání pořadu Archiv Plus jsme se podívali, co o ukrajinském území na rozhlasových vlnách znělo v minulosti. Nejstarší dochované záznamy v našem archivu, které se vážou k dnešnímu ukrajinskému území, jsou ze 30. let.

Folklorní záležitost moravského venkova, která časem nejspíš zanikne. Právě takový obraz Velikonoc nabízel Československý rozhlas posluchačům v letech socialismu. Země, která v ústavě zakotvila svobodu náboženského vyznání, ve skutečnosti nutila svým obyvatelům křesťanské svátky bez křesťanství. (Vysíláme v repríze.)

Většina jeho rozhlasových promluv vznikla ve druhé polovině 30. let. Tehdy byl Ivan Dérer na vrcholu moci – v několika prvorepublikových vládách působil jako ministr unifikací, školství a spravedlnosti. Nebyly to vysloveně silové resorty, ale Dérer si v nich odpracoval své. Zasloužil se například významně o stavbu nových škol na Slovensku. Mnozí mu měli za zlé, že zároveň dbal na sekularizaci školství. S dramatickým podzimem 1938 v politice skončil.

Jaro roku 1969. Čechoslováci jásají nad vítězstvím hokejistů nad Sověty na mistrovství světa ve Stockholmu a v Praze vytlučou výlohy Aeroflotu. Pro Moskvu je to poslední kapka: Dubčeka v čele komunistické strany nahradí Husák. Normalizace se rozběhne na plné obrátky. Lidé přesto dál chodí do práce, nakupují a jezdí na dovolenou.

Nejdůležitější událostí prvního čtvrtletí roku 1994 byla bezesporu návštěva amerického prezidenta Billa Clintona, na které se hovořilo především o našem vstupu do NATO. Dobové zpravodajství uložené v rozhlasovém archivu ale připomíná, že lidé tehdy žili i mnoha dalšími událostmi.

Jejich vystoupení před mikrofonem jsou autoritativní, pronášená věcně a bez emocí. Tak hovoří nejen redaktoři, vojáci a úředníci, ale často i obyčejní lidé, které přesvědčila nacistická ideologie. Takzvaný Říšský rozhlas v čase Protektorátu Čechy a Morava vysílal i na českých rozhlasových vlnách.

Druhá československá republika neexistovala ani půl roku, přesto se během této krátké doby výrazně zhoršily poměry ve všech oblastech společenského života.