- Podcasty
- Archiv Plus

Poslechněte si podcast: Nezaměstnanost. Co jsme si o ní mysleli a jak k ní přistupovali po roce 1990
Po pádu komunistického režimu se k nám vrátila svoboda a demokracie a s nimi tržní hospodářství, jehož součástí je trh práce a také – nezaměstnanost. Po čtyřiceti letech, kdy v zemi platilo právo na práci a zároveň i povinnost pracovat, si lidé najednou museli zvyknout, že mohou skončit nezaměstnaní.
Archiv Plus
Přibližujeme to nejzajímavější, co nabízí zvukový archiv Českého rozhlasu.
Vypravěčka příběhů Dita Skálová. Kdo neprožil koncentrák, nepochopí
Od malička si ráda vymýšlela příběhy… a přeháněla. Po dvaceti letech bude příběh základem její rozhlasové práce v podobě řady dokumentů a oblíbených cyklů „Sedmilháři“. Málokterý z rozhlasových kolegů však věděl, že nejsilnějším příběhem je ten její vlastní. Přišla o rodiče, prarodiče, o manžela. Patří ke generaci, kterou naplno postihla válka, a o to hůř, že byla Židovka.
Zima 1953: Pohřby, volby a vzpomínky
V březnu 1953 v SSSR umírá komunistický vůdce Stalin a po návratu z jeho pohřbu umírá v Praze také tuzemský místodržící Gottwald. Jeho prezidentským nástupcem se pak stává dosavadní premiér Zápotocký.
Když motyka spustí… Co nám ukázala prezidentská volební kampaň v roce 2013
Pravda a láska konečně zvítězila nad lží a nenávistí. To není protentokrát citát Václava Havla, ale komentář, který zazněl po druhém kole prezidentských voleb v roce 2013. Pronesl ho Václav Klaus.
Česká republika: měsíc první. Rozhlasové ozvěny lednových dnů roku 1993
Vzpomínáte si ještě na to, proč se koncem ledna 1993 skoro nedaly sehnat drobné bankovky? Nebo že na prvního českého prezidenta kandidoval kromě Václava Havla také předseda republikánů Miroslav Sládek? Jak to bylo s utahováním opasků? A který tehdejší politik přičítal veškeré zvýšení marží obchodníků nad pěti procentní DPH ďáblu? Vše měl vyřešit trh.
Mrzlo, že ani televize nehrála. V noci z oblohy doslova padal led, hlásil rozhlas 2. ledna 1979
„31 let člověk neslyší nic jiného, než jak pod vedením KSČ úspěšně spějeme k socialismu: v praxi to ‚úspěšné spění‘ končí vypnutým proudem a studeným topením,“ zapsal si 28. ledna 1979 do deníku spisovatel Jan Zábrana. Komentoval tak kolaps, který v zemi nastal, když na začátku nového roku udeřily silné mrazy. (Repríza z prosince 2019.)
A hlavně vrátit lahve od šampaňského aneb Silvestrovské komentáře za normalizace
Zatímco běžní Čechoslováci za normalizace trávili poslední den v roce bujarými oslavami a odpalováním po domácku vyrobené nebo pašované pyrotechniky, rozhlasové vysílání překypovalo zamyšleními nad úspěchy pracujících v uplynulém roce a výzvami k ještě usilovnějšímu budování v roce nadcházejícím. (Repríza z roku 2019.)
Utržené prsty, havíři rekordmani a prázdné lahve. Silvestr v normalizačním zpravodajství
Tak jako všemu i Silvestru a Novému roku v podání zpravodajských relací v dobách normalizace vévodilo budování. Pochopitelně socialismu. Posluchači Československého rozhlasu se každoročně dozvídali o hornících, kteří opět vykutali o nějakou tu tunu více než vloni a kteří se speciálně v poslední den roku mohli přetrhnout, aby zdolali rekord.
Co se do rozhlasového silvestra nedostalo? Historky na hraně obscénnosti i humor Miloše Kopeckého
Rozhlasové silvestrovské programy měly před rokem 1989 zvláštní postavení. Příprava večerního vysílání, jehož úkolem bylo posluchače několik hodin bavit, zabrala autorům i interpretům hodně času; srovnání s přípravou televizního silvestra je na místě. Poslechněte si výběr z rozhlasového silvestra v roce 1980. (Repríza z ledna 2021.)
Hitparáda mezi pavoukem a Cimrmanem
Přelom let 1969 a 1970 v normalizační československé realitě humoru příliš nepřál, a to ani ve vysílání Československého rozhlasu. V září 1969 skončil slavný mystifikační cyklus Nealkoholická vinárna U Pavouka – jeho autoři Zdeněk Svěrák a Jiří Šebánek opustili rozhlas. Tento pořad měl však svého méně známého – a daleko skromnějšího – následovníka.
Drazí spoluobčané, soudružky a soudruzi, přátelé!
Zatímco američtí prezidenti mají Zprávu o stavu Unie, ti naši mají vánoční nebo novoroční projev. Tradici zdravicí, které shrnují uplynulý rok a vyhlížejí do toho nového, nezaložil nikdo jiný než Tomáš Garrigue Masaryk. Jeho nástupci v ní pokračují dodnes.