- Podcasty
- Archiv Plus
Poslechněte si podcast: Prezident písmák Antonín Zápotocký. Co vše prozradí archiv?
Říkalo se mu – uctivě i neuctivě – Tonda Harmonika, Náš Tonda, Ušatý Torpédo nebo Ušinašiši. Letos 19. prosince to bylo 140 let, co se v Zákolanech narodil druhý komunistický prezident Antonín Zápotocký. Jeho otcem byl socialistický funkcionář a novinář Ladislav Zápotocký, není tedy divu, že se syn potatil a pracoval v sociálnědemokratických a později komunistických odborech. Věděli jste ale, že Zápotocký měl literární ambice?
Archiv Plus
Přibližujeme to nejzajímavější, co nabízí zvukový archiv Českého rozhlasu.
Konec roku 1994: Ruská agrese vůči Čečensku, návrat Mečiara
Ruský útok na někdejší sovětské území, šmejdi, kteří z důvěřivců lákají peníze, napětí na Blízkém východě. Při poslechu zpravodajských relací z konce roku 1994 si člověk občas připadá, jako kdyby poslouchal zprávy dnes. Občas ne. Poslechněte si Archiv Plus, který se tentokrát vydal do dnů před třiceti lety.
Z Číny do celého světa. Před 5 lety se začal šířit covid-19
Když se v lednu 2020 objevily ve zprávách první zmínky o nové nemoci v Číně, nevypadalo to, že by se Česko příliš znepokojovalo. Pak se ale koronavirus objevil v Itálii a v poslední únorový den i v Česku. Brzy přišly lockdowny. Překotné dění, celosvětové tápání, roli Světové zdravotnické organizace i posun ve věděckém bádání mapuje pořad Archiv Plus pět let poté, co se svět propadl do pandemie.
Poslechněte si bizarní projevy komunistů k běžným lidem
Setkat se osobně s prezidentem republiky, předsedou vlády, předsedou parlamentu, nebo dokonce generálním tajemníkem komunistické strany, ocitnout se v blízkosti lidí, kteří byli ve své době téměř bez výjimky předmětem oslav a zbožňování státních médií – to musela být pro každého zvláštní zkušenost. V archivu Českého rozhlasu se nachází množství více či méně humorných scének ze setkání nejvyšších představitelů strany a státu se zástupci občanů.
Volba prezidenta Václava Havla aneb Na slzy není čas
Poslední dekáda roku 1989: Je 21. prosince a do prezidentské volby chybí ještě osm dní. Jak se zachová komunistický parlament? Nebo spíš ten „formální pseudoorgán“, kterým parlament v době komunistické totality byl?
Listopad 1989 nebyla jen „sametová revoluce“
Listopad 1989 je právem vnímán jako přelomový měsíc našich moderních dějin. Ale události spojené s pádem komunistického režimu nebyly tím jediným, co se tehdy dělo. Řešil se nedostatek běžného zboží v obchodech, útěky východních Němců přes Československo na Západ a také zemětřesení.
Druhý týden „revoluce“ aneb On se toho nebál ani soudruh Gottwald
Pamětníci událostí v listopadu 1989 se shodují, že nebýt brutálního potlačení studentské demonstrace 17. listopadu, nedaly by se věci do pohybu. Shodují se ale ještě v jednom: To podstatné se začalo dít až ve druhém týdnu.
Poslechněte si setkání účastníků z listopadu 1939 a 1989
Bylo 15. listopadu 1939, když se tisíce studentů přišly naposledy rozloučit se svým kamarádem a spolužákem Janem Opletalem. Německá pořádková policie zastřelila 24letého studenta medicíny 28. října během protinacistické demonstrace. Mladí lidé provolávali slávu republice, hanbu protektorátu a zpívali československou hymnu. O 50 let později se také sešli studenti... Poslechněte si, co se z osudových dnů zachovalo v rozhlasovém archivu a jak setkali účastníci obou listopadů.
Balkon, po kterém se prošly dějiny
Málokoho asi napadne při procházce Prahou občas zvednout hlavu a podívat se do vyšších pater honosných činžáků i paláců, které nám zanechal přelom 19. a 20. století. Nemusí jít pouze o estetický zážitek, ale i závan nostalgie.
17. listopad 1989 – hodina mezi psem a vlkem
Konec roku 1989: v Polsku nastupuje vláda solidaritního premiéra Mazowieckého, v Maďarsku se transformuje tamní komunistická strana a stříhají se dráty na Západ. V NDR padla berlínská zeď a dokonce i v Bulharsku lidé masově demonstrují a dosahují odstoupení dlouholetého komunistického vůdce Živkova.
Jakešův projev na Červeném Hrádku je nezapomenutelný. V roce 1989 toho ale řekl víc
Jedním z klíčových hráčů politické scény byl v prvních dnech po 17. listopadu 1989 tehdejší šéf komunistů Miloš Jakeš. Veřejnost se v té době ještě stále bavila záznamem jeho vystoupení na Červeném Hrádku. Jaké ale opravdu byly Jakešovy projevy?