Vrchní soud minulý týden spustil asistenta založeného na umělé inteligenci, mělo jít o jakousi virtuální justiční poradnu. Jenže sotva začal fungovat, už se objevily i první problémy. Aplikace někdy odpovídala nesprávně a mohla taky ohrozit soukromí. Jak se něco takového stane? A na co by si lidé měli dát pozor?

Umělá inteligence jako nástroj na odhalování nevěry. Takové služby nabízí v reklamách na sociálních sítích řada aplikací. Měly by být schopné prověřit internetovou stopu partnera nebo partnerky a například zjistit, jestli nemá aktivní profily na online seznamkách. Jak tyto aplikace fungují a co skutečně dokážou?

Přes internet kupujeme oblečení, elektroniku, hračky i nábytek, tak proč ne léky? Možné to v některých případech je, ale zdraví je oblíbené lákadlo, na kterém se přiživují i podvodníci. Na co si dát pozor?

Falešné SMS zprávy, které dostávají lidé po celém Česku, například tvrdí, že jste nezaplatili mýtné, dálniční známku nebo pokutu za rychlost, a proto vám hrozí penále, nebo dokonce zadržení vozidla. Jak podvod poznat a na co si dát pozor?

Celoevropská aplikace pro ověřování věku je hotová, prohlásila minulý týden šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Jenže prakticky obratem bezpečnostní konzultant Paul Moore oznámil, že v aplikaci našel mnoho bezpečnostních chyb. Co to znamená? Jak má vlastně fungovat ověřování věku na internetu? A čeká nás takhle praxe i v Česku?

Špatné známky, nechuť k jídlu, zhoršené spaní anebo snaha vyhýbat se škole. Za tím vším může být kyberšikana. Jak ji poznat? „Třeba když se dítě začne na mobilu chovat tajnůstkářsky, schovávat si obrazovku, když mu přijde nečekané upozornění, tak zpanikaří, zrudne,“ popisují redaktoři pořadu Antivirus Jana Magdoňová a Jan Cibulka. Jak ale kyberšikaně předcházet?

Z průzkumu Českého statistického úřadu vyplývá, že pětina současných dětí dostala svůj mobil ještě před nástupem na základní školu. Jenže na internetu čeká na malé děti plno nástrah. Jak je provést začátkem digitálního života?

„Zastav se na chvilku, já ti něco řeknu...“ Paní Libuška s vizáží pohádkové babičky tak začíná nejedno z každodenních mouder, které sdílí na Instagramu a Facebooku. Moudrá seniorka údajně z Českobudějovicka ale vůbec neexistuje, je výtvorem generátoru umělých videí. Proč takový obsah někdo vytváří a dává ho na sociální sítě?

Fotka hořící americké letadlové lodě, roztřesené záběry sestřelených letadel i dopadajících raket. Sociální sítě plní příspěvky, které vypadají, jako že zachycují válku mezi USA a Iránem. Velká část ale nemá s realitou nic společného, je generovaná umělou inteligencí. Kdo za to může? A proč provozovatelé sítí takové materiály nemažou?

Asi nikdy nebylo snazší pořídit si kameru a mít tak přes mobilní aplikaci přehled, co se děje doma. Dozvíte se o každém pohybu, ale třeba i o tom, když kamera před vašimi dveřmi zachytí neznámou tvář. A kamery nahrávající okolí patří i k výbavě moderních aut. Jenže kam všude se záběry z takových kamer dostanou? A kdo o ně má zájem?