„Zastav se na chvilku, já ti něco řeknu...“ Paní Libuška s vizáží pohádkové babičky tak začíná nejedno z každodenních mouder, které sdílí na Instagramu a Facebooku. Moudrá seniorka údajně z Českobudějovicka ale vůbec neexistuje, je výtvorem generátoru umělých videí. Proč takový obsah někdo vytváří a dává ho na sociální sítě?

Fotka hořící americké letadlové lodě, roztřesené záběry sestřelených letadel i dopadajících raket. Sociální sítě plní příspěvky, které vypadají, jako že zachycují válku mezi USA a Iránem. Velká část ale nemá s realitou nic společného, je generovaná umělou inteligencí. Kdo za to může? A proč provozovatelé sítí takové materiály nemažou?

Asi nikdy nebylo snazší pořídit si kameru a mít tak přes mobilní aplikaci přehled, co se děje doma. Dozvíte se o každém pohybu, ale třeba i o tom, když kamera před vašimi dveřmi zachytí neznámou tvář. A kamery nahrávající okolí patří i k výbavě moderních aut. Jenže kam všude se záběry z takových kamer dostanou? A kdo o ně má zájem?

Redakci českého týdeníku Page Not Found společnost Meta smazala účet na Instagramu, šéfredaktora Jakuba Zelenku odřízla i od redakční stránky na Facebooku. Oficiální důvod společnost nesdělila. Co mohou lidé dělat, aby podobným způsobem nepřišli o své profily? A mohou se vůbec nějak bránit, pokud jim síť smaže jejich účet? Poslechněte si, co radí datový novinář Jan Cibulka.

Miliony žen po celém světě používají mobilní aplikace ke sledování menstruačního cyklu. Ne všechny tyto nástroje ale chrání intimní informace svých uživatelek stejně pečlivě. Některé aplikace totiž data používají k cílení reklamy, což ohrožuje soukromí žen, a v některých zemích dokonce i jejich bezpečnost. Na co si dát pozor?

40 procent telefonů se systémem Android už nedostává zásadní bezpečnostní aktualizace. Můžou je tak snadněji napadnout kyberzločinci. Jak zjistit, jestli se vás to týká? A co s tím můžete dělat?

Podvodnice z Olomoucka dokázala během roku a půl obrat své oběti o 16 milionů korun. Používala k tomu jejich ukradené přihlašovací údaje z internetu. Jak podvody fungovaly a na co si dát pozor?

Evropská komise chce přísněji regulovat WhatsApp. Důvodem je jeho velikost. V Evropě totiž překonal hranici 45 milionů uživatelů. Proč se EU snaží pečlivě kontrolovat velké digitální služby? A co to znamená pro uživatele? Polechněte si Antivirus.

Před několika lety se ve Finsku hacker vlámal do psychoterapeutické platformy Vastaamo a ukradl odsud mimo jiné i zápisky a pacientské záznamy. Pachatel se následně pokusil oběti vydírat, nakonec celou databázi zveřejnil online. Mohlo by se něco takového stát i v Česku? A jaká proti tomu existuje obrana?

Nahé obrázky lidí – především žen, ale často i dětí – umožňuje generovat AI chatbot s názvem Grok. Ten je dostupný na sociální sítí X, dříve Twitteru. Síť vlastněná miliardářem Elonem Muskem tvrdí, že se problém snaží řešit, ale uživatelé nacházejí nové cesty, jak omezení obejít. Dá se proti tomu nějak bránit?