Americký prezident Donald Trump tvrdí, že už prakticky není na co v Íránu útočit a válka brzy skončí. Jak ale ve skutečnosti vypadá vzdušné válčení nad Perským zálivem a na jak dlouho vystačí kapacity znepřátelených stran? Analytik Jan Ludvík v rozhovoru vysvětluje také to, zda může konflikt na Blízkém východě změnit válku na Ukrajině. Zároveň hodnotí, jak spolehlivým členem je Česko v Severoatlantické alianci 27 let po vstupu do NATO.

Konflikt na Blízkém východě už rozhýbal ceny ropy i pohonných hmot. Podle ekonoma Richarda Hindlse může svět čelit podobnému otřesu jako během ropných krizí v 70. a 80. letech. Rozhodující bude především délka konfliktu. Jaké dopady by mělo dlouhodobé narušení dodávek ropy přes Hormuzský průliv? A jak by se další eskalace mohla promítnout do cen, úrokových sazeb či hospodářského růstu v Česku?

„Od 16. století se vytváří nějaký koncept národa. To, že na ten národ někdo zaútočí, Íránci nesou velmi špatně. Takže by to mohlo oproti představám Američanů a Izraelců lidi semknout k tomu režimu blíž,“ míní arabistka a íránistka Lenka Hrabalová. Co očekávat od nového nejvyššího duchovního vůdce Íránu? Bude mít motivaci ustoupit požadavkům Spojených států a Izraele? A kdo je největším vnitřním nepřítelem země?

Politolog Masarykovy univerzity komentuje zátěžový test komunikace vlády v podobě evakuace tisíců Čechů z Blízkého východu. „Vláda řeší problém, jak vysvětlit USA, že snižujeme výdaje na obranu, přestože svět je takový, jaký je. Ale z hlediska základních věcí – a teď mluvím o ANO Andreje Babiše – se nezdá, že by voliči vnímali větší problém,“ říká Lubomír Kopeček. Jak významný předěl představuje nevydání poslanců Babiše a Okamury? A jakou roli hraje prezident?

Patřila v dětství k těm, kdo vymýšlel aktivity pro své spolužáky a kamarády? Co ji přivedlo na myšlenku zorganizovat pro obyvatele Kutné Hory zájezd do jejich vlastního města? Proč do svých prací ráda zapojuje lidi, kteří s uměním nemají nic společného a vlastně je ani nezajímá? Jak získává jejich důvěru? Co se může na takovém projektu pokazit? Pozná okamžitě ve spleti rodících se nápadů ten pravý? Může účast na jejích projektech lidem změnit život?

„Moderní technologické války mohou působit ,čistě‘ a rychle. Skutečný problém přichází ve chvíli, kdy chybí plán B,“ říká publicista Pavel Kosatík. Podle něj ani Íránci, kteří nenávidí vlastní režim, nemusejí vítat zásah zvenčí. Jaká je íránská společnost? A jaká válka se teď v Íránu vede? V rozhovoru zazní také to, kde hledat národní identitu a čím je pozoruhodný oscarový nominant Ryana Cooglera Hříšníci?

Šestým dnem pokračuje válka Spojených států a Izraele proti Íránu. Dokážeme dohlédnout její konec? Podle analytika Břetislava Turečka může mít konflikt opačný efekt, než jaký Západ očekává. „Válka oslabuje pragmatiky v Teheránu a posiluje bezpečnostní struktury a revoluční gardy,“ říká. Co znamená rozkolísanost regionu pro svět a globální ekonomiku? A kdo ze situace těží nejvíc?

Krize kolem Íránu není jen bezpečnostní, ale i komunikační zkouškou. Podle odbornice na strategickou komunikaci čelí státy v rychle se měnící bezpečnostní krizi mimořádně složitému informačnímu prostředí. Do jaké míry obstála evropská reakce? Jak důvěryhodně působí Spojené státy a Izrael? A jak se orientovat ve „válečné mlze“?

„Ten projev byl sám o sobě takový, jaký bychom očekávali od ministra zahraničí země, která má nějakou historickou zkušenost s tím, že byla sama obětí určité agrese,“ komentuje vyjádření Petra Macinky (AUTO) na jednání Rady míru OSN vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Petr Just. Jak hodnotí komunikaci vlády ohledně dění v Íránu? A co lze očekávat od jednání sněmovny o vydání Andreje Babiše (ANO) a Tomia Okamury (SPD) k trestnímu stíhání?

Co vězí za útokem Spojených států a Izraele na Írán? Jak se fyzická likvidace vrcholných představitelů tamního režimu odrazí v mezinárodních vztazích? Vladimír Kroc se ptal na souvislosti a možné dopady aktuálních událostí na Česko. „V momentě, kdy dojde k přerušení dodávek z Perského zálivu, celosvětová poptávka se navýší a celá řada zemí nakonec vezme zavděk i ruskou ropou a zemním plynem, protože jim nemusí nic jiného zbýt,“ upozorňuje bezpečnostní analytik Josef Kraus.