Soundsystém: Hudba, která voní. Jenny Hval zpívá na nové desce o parfémech jako transportérech vzpomínek by Alarm

V novém dílu podcastu hovoří Šárka Homfray a Lucie Václavková o tom, jak nám kontakty pomáhají na naší profesní cestě, ale také o tom, na co si dát při navazování známostí pozor a čeho se vyvarovat. S tématem nového dílu podcastu máme zkušenosti dost rozmanité. Zatímco Lucie na podkladě kontaktů nacházela už své první brigády, Šárka hodně dlouho prostě odpovídala na inzeráty. Obě ale už řadu let pěstujeme velmi vybranou síť kontaktů, díky které nám přicházejí projekty či zakázky, nebo nám pomáhá nacházet expertky do našeho podcastu. I takto se tvoří sociální kapitál, jak ho popsal sociolog Pierre Bourdieu. Kromě toho, jak se tvoří a jak je užitečný, upozorňuje ale i na tendenci nechávat si sociální kapitál pro sebe nebo nejbližší okolí – a to skutečně není náš přístup.

Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně?
Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce.

Chcete nás i vidět?
Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter, protože letos budeme skoro všude! A pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Představení Kuchyňské porno, o které je řeč v této epizodě, můžete podpořit tady.

Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.

Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

SPD se spojila s dalšími extremisty, aby si spolu došli do sněmovny pro pravidelnou měsíční rentu. Voličům slibují například potraviny za ceny, se kterými by čeští zemědělci zkrachovali do Vánoc.

Podpořte vydání dalších dílů:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Letos si připomínáme osmdesát let od porážky nacismu a konce druhé světové války. O jak společensky a politicky citlivé téma se jedná svědčí už jen neustálý boj o odstranění či zachování různých pomníků a soch, které jsou s koncem války spojovány. Naposledy se podobná kauza objevila v souvislosti s pomníkem Rudoarmějců v Litoměřicích. Zatímco během komunistického režimu si oficiální politika paměti připomínala pouze Rudoarmějce, od devadesátých let jsme se přesunuli do opačného extrému, kdy jsme zcela přijali západní interpretaci konce války a hledáme v minulosti sebemenší náznak odboje napojeného na Západ, přičemž ignorujeme, nebo vytlačujeme vzpomínání na Rudou armádu, či partyzánský odboj, který byl spojený se sovětským vojenským velením. Promarnili jsme příležitost vytvořit si svůj vlastní příběh o konci druhé světové války, který by vyvažoval oba přepjaté výklady minulosti. Ruská invaze na Ukrajinu opět znemožnila tuto debatu vrátit na stůl a pokračujeme v ideologickém přerámování druhé světové války v antikomunistický příběh, kdy se normalizují i kolaboranti a váleční zločinci. Dnes se proto stále častěji hovoří o osvobození Rudou armádou jako o nové okupaci. Otázka osvobození Československa sovětskými jednotkami ale není zdaleka jediné téma, kterému se v novém dílu podcastu Dějiny bez konce věnujeme. S koncem války je spojeno také téma násilí, které se na našem území projevuje zejména až ke konci války. Nacisté při ústupu využívali k vyřízení posledních účtů protipartyzánské jednotky, které vypalovaly vesnice zejména na Valašsku. Musíme ale mluvit také o českém násilí na Němcích. Ve veřejném prostoru si připomínáme pár incidentů, kdy docházelo k vraždění Němců, ale rozsah násilí na Němcích byl daleko větší. Němci se týrali, upalovali zaživa, topili v řekách, nebo znásilňovali. To vše za podpory státních institucí. Proč si nepřipomínáme Slovenské národního povstání? Jak to bylo s Vlasovci během pražského povstání? A jak máme přistupovat k sochám a pomníkům, které připomínají druhou světovou válku ve veřejném prostoru? Do podcastového dílu jsme si pozvali historka Jaromíra Mrňku z Německého historického ústavu ve Varšavě.

Playlist:
🤔 Tipy a novinky
6:50- 13:07

🕯️ Limity lidskosti: Politika a sociální praxe kolektivního násilí v českých zemích 1944–1946

🌻 Evergreen talkshow

📚 Sergej Radchenko - To Run the World: The Kremlin's Cold War Bid for Global Power

📚 Vladislav Zubok - The World of the Cold War

Hlavní téma
13:15 - 1:38:25
💥 Vzpomínání na druhou světovou válku

Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu
https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Ursula Sereghy vzbudila před čtyřmi lety velkou pozornost debutovým albem OK Box, které mezi nejlepší desky roku zařadil i britský magazín Quietus. Zatímco debut do značné míry odrážel pocity izolace, které jsme zažili během globální pandemie, novinka Cordial je podle pražské experimentální hudebnice spíše psycho-magickým nástrojem, kterým si do života vepsala pocit domova a zážitky z „budování funkční komunity“, ve které se cítí dobře. V rozhovoru přiznává, že letošní deska je „méně dekonstrukce a více field recordings“, a větší prostor dostává i její hlas. I když na nahrávku směřovala hlavně pozitivní emoce, v poslední době se naučila být taky víc naštvaná.

Jak se Ursule Sereghy jako hudebnici z východní Evropy daří ordinovat si sebevědomí? Jak se vyrovnávala s prokletím druhého alba a co pro ni znamená pražský hudební prostor Synth Library? Poslouchejte speciální díl Soundsystému, jehož hostkou byla pražská hudebnice respektovaná na evropské scéně experimentální hudby.

Podpořte vznik dalších dílů:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Co se stane, když spojíme jídlo a umění? V prvním díle nové řady podcastu Raut se bavíme s umělkyněmi Barborou Gábovou a Františkou Malaskovou o jedlých instalacích a designových hostinách nebo o chlebě jako udržitelném sochařském materiálu. Díl prostupuje sedmichodové kunsthistorické menu připravené kurátorem Piotrem Sikorou.

V novém dílu podcastu TL;DR jsme si povídali o povídkové sbírce J. A. Pitínského s názvem Domácí potřeby. Kniha se příliš neloučí s postmoderním východiskem a v tuzemsku hýčkanou literární tradicí. Jejich kvalita ale přece jen převyšuje stále se občas vyskytující, ale už unavené a zasekávající se výboje představivosti. Fantaskno se také rychleji okoukává než realističtější přístupy a nároky na ně jsou značné. Pokud text navíc dosahuje mistrných výšin, snadno se může stát čtenářsky nepřístupným. Jak moc přístupné nebo trvanlivé budou povídky Domácích potřeb, nevíme, za TL;DR jsme si ale tuto fenomenologickou literární kratochvíli užili. Trochu také mluvíme o tom, co znamená „dobře psát“, o jihovýchodomoravském maloměstském standardu i o okouzlení v očích toho, kdo se dívá z okna vlaku cestou do Uherského Brodu. Identifikujeme Pitínského literární potutelnost i stopy psilocybinu. Tolik o starém bílém muži s pořadovým číslem nekonečno. Více samozřejmě v podcastu.

Podpořte vydání dalších dílů podcastu:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Podcast Kolaps pokračuje ve speciální sérii o Donaldu Trumpovi a trumpovské politice. Tentokrát jsme se zaměřili na některé intelektuální výboje, které byly dlouhou dobu na naprostém okraji americké veřejné diskuze, ale dnes se posouvají přímo do centra Trumpovy administrativy. Temné osvícenství, korporátní feudalismus a státy řízené výkonnými řediteli největších technologických korporací: i o těchto konceptech se dnes mluví v souvislosti s prezidentstvím Donalda Trumpa. Speciálně viceprezident JD Vance se přátelí s celou řadou lidí, kteří se ještě nedávno pohybovali na samotném okraji krajně-pravicové ideologie ve Spojených státech. Ještě před Trumpovou inaugurací se ovšem v New York Times objevil dlouhý rozhovor s bloggerem Curtisem Yarvinem, který na internetu dlouho vystupoval pod přezdívkou Mencious Moldbug.

Byl to jeden z momentů naznačující, že se neoreakcionářské myšlení posouvá do centra americké veřejné debaty. V tomto myšlení je také zapleten miliardář Peter Thiel, který dlouhodobě finančně podporuje JDho Vance i Curtise Yarvina. Co se to ve Spojených státech vůbec děje a jak jsme se do této situace dostali? O tom jsme si v novém dílu podcastu Kolaps povídali s amerikanistou, překladatelem a teoretikem Vítem Bohalem, který momentálně působí na Orientálním ústavu Akademie věd.

Podpořte vznik dalších dílů:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Během několika měsíců jsme se dostali od sebevědomého Trumpova chvástání, že uzavře mír mezi Ukrajinou a Ruskem do 24 hodin, ke stavu, kdy mír možná nebude vůbec.

Podpořte vznik dalších dílů:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779