Básnířka vystupující pod pseudonymem Emma Kausc vydává v nakladatelství Host svůj literární debut Narušení děje. Jak ukazuje už samotný název, kniha je to intelektuálně velmi ambiciózní a rozhodně se nedává čtenářstvu zadarmo. Emma Kausc v ní nasedá na autofikční hype, ale v tomto ohledu zároveň hodně klame tělem. Jak ostatně může napsat autofikční knihu básnířka vystupující pod pseudonymem? Přestože paralely mezi autorkou a vypravěčkou jistě existují, k textu je potřeba přistupovat obezřetně a s nedůvěrou.

Vypravěčka Emma popisuje své vyrůstání v Londýně s lehce asociální matkou, ale i své zážitky z univerzitního prostředí a uměleckých kruhů. Jádrem příběhu je pak jeji queer lovestory s fotografkou Alyonou Shevchenko. Intimní vztah ovšem brzy vystřídá chybění, když Alyona jednoho dne neznámo kam zmizí. Emma Kausc předkládá ambiciózní, intelektuální a stylisticky propracovanou meditaci nad stavem současného světa. Jak se ale kniha líbila moderátorům literárního podcastu TL;DR?

Kromě rozboru tohoto románu se Jan Bělíček a Eva Klíčová dostali k novinkám na knižním trhu, drbům a aktualitám a speciální prostor dostala i reflexe eseje Současný feminismus od spisovatelky Biancy Bellové ve veřejnoprávním podcastu Chyba systému. Všichni už víme, že Bianca Bellová není feministka, ale tento text jde ještě trochu dál a byla by škoda na to neupozornit.

► Máte rádi podcast TL;DR? Podpořte vznik dalších dílů:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779

► Podpořte vydání nového románu Standy Bilera.
https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi

► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz

► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat
► sound mix Ondřej Bělíček
► znělka Jonáš Kucharský

Rozhovor s historikem a politologem Martinem Jeřábkem o turbulentním politickém vývoji meziválečného Rakouska, poválečném vyrovnání se s nacistickou minulostí a současné rakouské ultrapravici. Jak to, že Rakousko neprošlo podobnou debatou o nacistické minulosti jako Německo? Na jakých tématech politicky vyrostl Jörg Haider a strana Svobodných? A jakým směrem by FPÖ směřovalo Rakousko po vítězných parlamentních volbách? Rozhovor je součástí série Rozklad poválečného antifašismu.

Vznik tohoto rozhovoru podpořila Rosa Luxemburg Stiftung.

O ženách se často říká, že jejich problémy v práci způsobuje nedostatek sebevědomí. Je to skutečně tak? A pokud ano, proč to tak je? Co to vůbec znamená sebevědomí, kdy ho může být příliš mnoho, a jak ho v sobě můžeme ovlivnit? A co znamenají anglické termíny jako confidence culture, impostor syndrome nebo power dressing?

Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.

Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.

V sobotu odpoledne se uzavřely volební místnosti a začaly se sčítat hlasy v krajských volbách a také v prvním kole senátních voleb. Výsledky asi nemohly překvapit nikoho, kdo pravidelně sleduje nálady v české společnosti a taky průzkumy volebních preferencí. Drtivé vítězství zaznamenalo především hnutí ANO. To vyhrálo celkem v 10 krajích a v mnohých z nich bude i v dalším období vládnout. Největší propadák naopak zaznamenali Piráti, kteří z celkových 91 zastupitelů spadli na pouhé tři. O tom si povídáme ve Studiu Alarm.

Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde:
https://denikalarm.cz/podporte-alarm/

Blížící se osmdesáté výročí konce druhé světové války umožňuje znovu zvážit, co pro českou společnost tento konflikt znamenal v minulosti i jak se k němu vztahuje nyní. Audioverze textu od Jaromíra Mrňky.

Audioverze textu vznikla díky podpoře Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Audioverze úvodního textu ze série Rozklad poválečného antifašismu, který se věnuje tomu, jak se v Evropě postupně rozpadal antifašistický konsenzus a normalizovala se krajně pravicová politika.

Autoři: Ondřej Bělíček, Ondřej Crhák

Audioverze textu vznikla díky podpoře Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Nákup oblečení, aplikace pleťové masky nebo víkend v lázních. Takto je nám nejčastěji prezentovaný koncept sebepéče. V rychlém tempu pozdního kapitalismu je sebepéče často vnímaná jako způsob vyrovnávání se se stresem – jako nástroj, jak si vzít zpět alespoň část svého času a peněz a udělat pro sebe něco hezkého. Když je mnoho žen denně osm hodin v práci a pak se vrátí domů, kde se musí postarat o celou rodinu, je legitimní požadovat volno alespoň na pár hodin týdně. Ať už jde o courání se po nákupech nebo třeba uvolnění na masáži. V tomto ohledu, jak píše Brigid Delaney, může být sebepéče vnímaná jako „deklarace ženských práv“, tedy právo na volný čas.

Jako jedinci neexistujeme ve vakuu – sebepéče má být nutně spojená s péčí a starostí o druhé. Jen tak může sloužit jako nástroj opravdové emancipace. Způsoby, jak na to, najdete v novém dílu podcastu Hysterie.

Podpořte vznik dalších dílů Podcastu:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Především na Jesenicku, v okolí Opavy a na Ostravsku udeřily extrémní povodně, které ničily infrastrukturu i domy. Politická reprezentace i státní autority předpovídají miliardové škody na majetku a bohužel došlo i na oběti na životech. Tomu předcházela informační kampaň české vlády a Českého hydrometeorologického ústavu, která s předstihem informovala o příchodu povodní na naše území. Česká města se tedy mohla připravovat na hrozící povodeň, která nakonec skutečně přišla, a predikce se naplnily skoro do písmene. Ne všem se ale tento postup zamlouval. Kromě příprav se rozjely také různé konspirační teorie a objevily se hloupé nebo přímo šílené reakce, a to i na webech českých fosilních miliardářů. Tomu všemu se věnuje nové Studio Alarm.

Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde:
www.darujme.cz/projekt/1209879

ění ve Slovensku se do českých médií i veřejné debaty dostává čím dál častěji. Může za to především nástup k moci Roberta Fica a jeho koalice. S nástupem Roberta Fica k moci se daly do pohybu až šokujícím tempem razantní změny ve slovenské společnosti i politice. Stranou bohužel nezůstala ani slovenská kultura. Velmi rychle začaly čistky ve veřejnoprávních médiích i velkých kulturních institucích. Tváří těchto procesů se stala slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová, jejiž rezort prosazuje velmi svéráznou a reakční představu o tom, jak by mělo vypadat slovenské umění a kultura. V rozhovoru se věnujeme také snaze vládní koalice odvolat předsedu strany Progresivní Slovensko z postu místopředsedy Poslanecké sněmovny. Mezitím k jeho odvolání došlu včera odpoledne. O co ministryni a Ficově vládě vlastně jde? A jak se může slovenská kultura bránit? O tom si povídali s šéfredaktorem slovenského měsíčníku Kapitál Tomášem Hučkem.

Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde:
www.darujme.cz/projekt/1209879

Krajské volby si do srdcí českých voličů zatím cestu nenašly. Tak jako jinde je proto voliči využívá spíše pro účtování s vládou, než pro řešení svých místních problémů. Je to trochu škoda, protože to, co nabízí parlamentní opozice v případě školství, je tristní.

Podpořte vznik dalších dílů Všichni tady umřeme:
https://www.darujme.cz/projekt/1209879