Nový díl podcastu MOSHPIT o nasranosti a nasrání s Emmou Novotnou, studentkou antropologie a ukrajinistiky a klimatickou aktivistkou, která píše pro Revue prostor o ukrajinských tématech, a Tomášem Stráníkem, mluvčím iniciativy Média nedáme a studentem politologie a historie.

Hosté v podcastu mluvili o svých vlastních zkušenostech s nasráním - od banalit jako je zavřená linku metra C přes nechtěné interakce se svými ex po politiky, kteří negativně ovlivňují život běžných lidí, jimž by měli naopak pomáhat. „Jsem nasraná na Babišovu vládu za spoustu věcí, třeba za superdávku. Ale jsem nasraná na všechny vlády, že byly a jsou asociální,“ říká Ema Novotná. Je ale nasrání produktivní v politickém boji? Podle Tomáše Stráníka je potřeba spíš prosazovat pozitivní linky. „Když se bavím s lidmi o Českém rozhlase a televizi, vyzdvihuju hlavně, v čem mohou lidem do života něco přidávat,” říká. Zároveň hosté polemizují, zda je fér od všech požadovat, aby je politika nasrávala. „Chápu lidi, kteří nesledují zprávy a už nejsou naštvaní ze světového dění. Když Turek srazí sanitku a já se naseru, tak k čemu to je? Co s tím já mám dělat?” ptá se Ema Novotná. „Já mám svoje téma a to řeším,“ dodává.

Kruh se v MOSHPITU uzavírá. V podcastu není moshpit pod stagí, ale na stagi - za majkem. V podcastu řešíme společenská témata. Kde stejně tak, jako na koncertech, do sebe naráží a setkávají se lidé, ideje, názory, energie a někdy i lokty. Od mladých lidí pro mladé lidi. Kolektivně, společně, posluchači, hosté i moderátoři.

V dnešním díle podcastu Pay Gap mluvíme o novém výzkumu podnikatelů a podnikatelek, kteří své podníkání začali až po čtyřicítce jako druhou kariéru. Jak se liší od mladých start-upů? Jak definují úspěch a co jsou pro ně rizika a bariéry? O těchto a spoustě dalších věcí je tato epizoda, kterou si nenechte ujít, pokud se vás podnikání nějakým způsobem týká.

Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.

Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

Děkujeme za poskytnutí úvodní animace k podcastu Pay Gap Marii Procházkové (režie, střih), Bety Suchanové (animace, scénář), Miroslavu Chaloupkovi (zvuk, hudba) a Pavlu Mandysovi (scénář).

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

V německém Sasku-Anhaltsku drtivě vyhrála zemské volby AfD. V Izraeli ministr sdílel AI video koncentračního tábora pro Palestince. Můžeme mluvit o nástupu fašismu?

Podcast Soundsystém se shodl, že nová deska Lost Weekend chytře míchá bulvár a ironii. A Phoebe Bridgers pořád umí napsat zničující baladu.

Chystají se velké změny v zákoníku práce. Dochází k legalizaci švarcsystému? V souvislosti se zaváděním evropské směrnice o práci prostřednictvím digitálních platforem se vláda Andreje Babiše snaží změnit definici závislé práce. Kritici varují před tím, že by mohlo dojít k postupné legalizaci švarcsystému a postupně by se smazaly rozdíly mezi prací na živnostenský list a zaměstnaneckým poměrem. Proč k tomu současná vláda sahá? Jak to souvisí s prací pro digitální platformy? A co od změn můžeme očekávat? O tom si v pořadu Studio Alarm+ povídáme s odborovým právníkem z Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslavem Stránským.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

ANO, ODS a SPD v roce 2020 zrušily superhrubou mzdu, daně z bohatství jsou v Česku nemyslitelné a daně z nemovitostí zůstávají velmi nízké. A tak Česku zbývají dluhy, danění práce a škrty ve výdajích. Ve studiu debatovali Standa Biler, Saša Uhlová a Pavel Šplíchal.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Už tento víkend proběhnou v německém Sasku-Anhaltsku zemské volby do místního parlamentu, v nichž nejspíš výrazně uspěje krajně-pravicová strana AfD. Některé průzkumy jí dávají náskok až dvacet procentních bodů před druhou CDU. Krátce poté budou volby také v Berlíně a na německé politické mapě se dějí poměrně zajímavé změny. To všechno je tématem dnešního Studia Alarm+ s politologem a odborníkem na německou politiku Jakubem Eberlem. AfD je podle něj stále radikálnější a přestává se distancovat od neonacismu a pravicového radikalismu.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

V průběhu druhé světové války bylo do německé branné moci nuceně mobilizováno mnoho občanů okupovaných evropských států, přestože se nejednalo o etnické Němce. Na konci války měl téměř každý třetí československý voják na Západě za sebou službu ve Wehrmachtu. O pouhých devět měsíců dříve přitom tvořili více než čtyřicet procent československé obrněné brigády vojáci židovského původu.
Po válce se ovšem jejich příběh nehodil do obecného narativu jednoduché trichotomie oběti, odboje a kolaborace. Proto byl v Evropě i v Česku přijímán s rozpaky a dlouhou dobu opomíjen, marginalizován, nebo dokonce zamlčován. Skutečné složení československé zahraniční armády bylo zkrátka mnohem pestřejší, než naznačuje zažitý příběh o Češích a Slovácích, kteří po okupaci odešli bojovat za obnovení republiky.

Kdo tedy v jejich řadách skutečně sloužil? Jak se v jedné armádě potkávali Židé, Rusíni, Ukrajinci, němečtí antifašisté, interbrigadisté, příslušníci vládního vojska nebo bývalí vojáci Wehrmachtu? A proč jejich osudy na dlouhá desetiletí téměř zmizely z našeho vyprávění? O tom v novém díle podcastu Dějiny bez konce mluvíme s historikem Zdenkem Maršálkem z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky.

Playlist:
🤔 Tipy a novinky
0:00 - 25:00

Marie Brunová - Věčný oustider? Jíří Weil: život a dílo

Vasilij Grossman - Život a osud

Molly Crabapple - Here Where We Live Is Our Country

Hlavní téma
25:05 - 39:35
Československá zahraniční armáda během druhé světové války

Rozhovor se Zdeno Maršálekm
39:40 - 1:37:10

Podpořte vznik dalších dílů:
komunita.denikalarm.cz

Česká republika se aktuálně potýká s extrémním suchem, v červnu jsme zaznamenali absolutní teplotní rekord a české vodní toky sužuje akutní nedostatek vody. Do české debaty se tak opět vrací téma klimatické krize a globálního oteplování. Na ministerstvu životního prostředí ovšem vládnou Motoristé a ústřední roli zde hraje suspendovaný Filip Turek. Proč vypadá česká debata o klimatu tak, jak vypadá? Jakou mají aktuálně strategii klimatičtí dezinformátoři a existuje stále naděje na změnu kurzu? O tom si v novém dílu Studia Alarm+ povídáme s chemikem Danielem Kortusem, autorem instagramového profilu Klimatomluva.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Po první světové válce se kapitalismus ocitl ve smrtelných křečích a cesta k socialismu se zdála být jedinou možností. Politika škrtů postavila kapitalismus na nohy a vydláždila cestu k fašismu a etnonacionalistickému pojetí sociální politiky.

Audioverze textu od Ondřeje Bělíčka.

Tento text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.