Nejnovější vydání TL;DR tentokrát nemůže pominout aktuální kulturně politické střety. Navzdory současné vyhrocené situaci v kulturní politice jsme se dostali i k velmi úspěšnému románu Lázár Nelio Biedermanna.

https://komunita.denikalarm.cz/

Starostové jsou vítězi komunálních voleb, a to zvláště v hlavním městě, kde se jim podařilo sesadit ODS. Rozhodli se však ignorovat voliče a celkovou voličskou náladu volající po změně. Ve městě i v místních částech obcházejí liberální strany i občanská sdružení a raději skládají koalice s ODS nebo s hnutím ANO. Možná to mohli voličům říct předem a netvářit se, že nabízejí něco nového, zatímco ve skutečnosti jim jde pouze o pokračování starých pořádků a budování Prahy coby ráje pro auta a developery.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Je žádoucí zbavit se veškeré rutinní práce? O jaké schopnosti tím můžeme přijít? Co je digitální údržba domácnosti, jaké příležitosti může ženám přinést zelená transformace a proč mohou být zajímavou sázkou do budoucnosti i manuální dovednosti? O tom všem mluvíme v nové epizodě Pay Gap, kterou doporučujeme každému, koho budoucnost práce alespoň trochu zajímá nebo děsí.

Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

Děkujeme za poskytnutí úvodní animace k podcastu Pay Gap Marii Procházkové (režie, střih), Bety Suchanové (animace, scénář), Miroslavu Chaloupkovi (zvuk, hudba) a Pavlu Mandysovi (scénář).

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

V Srbsku panuje napjatá atmosféra už od listopadu 2024, kdy se zhroutila střecha nově zrekonstruovaného nádraží ve městě Novi Sad a zemřelo zde 16 lidí. Za tu dobu jsme viděli velké mobilizace studentů, ale i bežných lidí, obrovské protesty i násilnosti v ulicích. Letos v září vyhlásil srbský prezident předčasné volby, a to krátce po úmrtí válečného zločince Ratko Mladiće. Vučićova Srbská pokroková strana vládne zemi už 14 let a v nedělních volbách budeme sledovat, jestli se poměry alespoň částečně změní. V současném kontextu studentských protestů ve Francii, Albánii, Itálii nebo Indii ovšem nesmíme zapomenout, že právě odpor srbského studentstva představoval jednou z prvních podobných protestních akcí generace Z v Evropě. O tom všem si v dnešním Studiu Alarm+ povídáme s Ninou Djukanović z think-tanku AMO klima.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Donald Trump nejprve kritizoval Ukrajinu za její útoky na ruské rafinerie, které údajně zdražují naftu a pohonné hmoty ve světě. Následně oznámil dohodu s Ruskem, v níž se Putinův režim zavázal uvolnit své zásoby nafty na světový trh. Americká administrativa nakonec začala Ukrajině také vypínat americký systém Starlink a znemožnila Ukrajincům vojenskou aktivitu i normální život. Co se to teď s americko-ukrajinskými vztahy děje? A můžeme Spojené státy stále považovat za evropské spojence? O tom si v dnešním díle pořadu Studio Alarm+ povídáme s bezpečnostním analytikem Michalem Smetanou.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Když dne 4. února 1794 zrušilo Národní shromáždění dekretem otroctví, jednalo se o přelomový moment v dějinách lidstva. Všichni muži sídlící v koloniích, bez ohledu na barvu pleti, byli podle tohoto dekretu francouzskými občany a budou požívat všech práv zaručených ústavou. Tento dekret nejenže udělil okamžitou a bezpodmínečnou svobodu, ale také přiznal bývalým otrokům plné francouzské občanství a nestanovil žádnou kompenzaci pro bývalé otrokáře. Tak radikální verze zrušení otroctví neměla obdobu. Takovému rozhodnutí předcházely ale dekády debat o otroctví a kolonialismu, ve kterých abolicionisté neměly výraznější převahu. Přijetí dekretu dopomohla vzpoura otroků v nejcennější francouzské kolonii Saint-Domingue. Tímto aktem si Francie chtěla získat povstalce na svou stranu. To se taky povedlo a povstalci přijali revoluční Francii za svou. Fungující partnerství ale hodil za hlavu Napoleon, který si chtěl francouzské kolonie znovu podmanit pod svou kontrolu. Vojenská výprava, kterou na ostrov poslal, byla ale neúspěšná a povstalci následně vyhlásili na Francii nezávislost a tím vznikl stát Haiti.

Nová kniha The First Emancipation od amerického historika Jeremy Popkina ukazuje, jak dynamická byla debata o zrušení otroctví a kolonialismu už v předrevoluční Francii. Obě strany sporu si zde precizovaly své argumenty, které se pohybovaly od těch nejzákladnějších, jakože každý člověk se rodí svobodný a měl by mít I stejná práva jako každý jiný, nebo že by nikdo neměl vlastnit jinou lidskou osobu jako majetek, až po ty ekonomické, kdy se poukazovalo na to, jestli jsou kolonie schopné produkovat zboží pro francouzský trh ve stejném množství I v momentě, kdy by došlo ke zrušení otroctví. Jestliže ještě v předrevoluční Francii vycházelo nespočet literatury o barbarství majitelů plantáží, kteří krutě zachází se svými otroky, v době Napolena se naopak začalo objevovat stále větší množství nepokrytě rasistické literatury. Do veřejného prostoru se najednou dostávalo stále více rasistických tezí, které byly založeny na představě nadřazenosti bílého muže a evropské civilizace. Zde můžeme hledat zárodky rasismu, který později po Darwinově teorii o původu člověka nabral na obrátkách na konci 19. století a zejména v první polovině 20. století. Napoleon, který byl pro občanskou společnost v řadě případech přínosem, byl zase v řadě jiných nositelem kontrarevoluce. Znovuzavedení otroctví je jedním z mnoha jeho aktů, kterými rušil výdobytky revolučního období. Přesto francouzská debata o emancipaci otroků měla svůj význam a přispěla ke zrušení otroctví na světě, ke kterému docházelo v průběhu 19. století.

V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme probrali téma revoluční Francie, otroctví, kolonialismu a rasismu. Součástí dílu je I rozhovor s historikem Jeremy Popkinem.

Playlist:
🤔 Tipy a novinky
0:00 - 32:36

Keum Suk Gendry-Kim - Tráva

Charlotte Beradt - Třetí říše snu

Daniela Tinková - Zrození občana

Jeremy Popkin - A New World Begins

Hlavní téma
32:44 - 1:06:28
Kolonialismus, abolicionismus a rasismus v revoluční Francii

Rozhovor s Jeremy Popkinem
1:06:35 - 1:50:38

Podpořte vznik dalších dílů:
komunita.denikalarm.cz

První díl podcastu Montovna se věnuje přehledu české produkce a stručné historii neslavného termínu “montovna”.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Tomio Okamura celá léta láteří, že nemůžeme nikomu pomáhat, protože sami máme málo a musíme se starat hlavně o „naše lidi.“ Sám se přitom nestará o nikoho, jen sám o sebe. Po letech automatické přízně si toho všimli také jeho voliči. První studenou sprchu dostal v loňských parlamentních volbách, letošní komunální pak jeho straně přinesly naprostý debakl. Okamura je přitom součástí vlády, která se dostala k moci díky loňské zvýšené volební účasti zvláště v periferních regionech Česka. Po roce přichází zúčtování. Nejen Okamura, ale ani Babiš pro lidi z těchto částí země neudělal vůbec nic a žádný plán ani neexistuje. Pokud nepovažujeme za plán snížení podpory v nezaměstnanosti a další zhoršení situace všech, kdo už to teď nemají vůbec jednoduché.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

STAN výrazně posílil ve volbách a bude s největší pravděpodobností vládnout Praze. Jaké koalice se tvoří v konkrétních samosprávách? Můžeme o Starostech uvažovat jako o vítězích voleb? Co by to znamenalo pro celostátní politiku? A je dobrý nápad, aby progresivní politici vládli s ODS? V povolebním Studiu Alarm debatuje Jan Bělíček, Standa Biler a Magdalena Dušková.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Hostem Studia Alarm byl filozof a etik Juraj Hvorecký, který se zaměřuje na umělou inteligenci. Současnou debatu podle něj ovládá hysterie kolem zničení lidstva, která zastiňuje skutečné a rovněž vážné problémy a rizika spojená s AI. Lidé jazykové modely, jako je ChatGPT, často používají nebezpečným způsobem, uzavírají se do bublin a trpí osamělostí. A podobných problémů je mnohem víc.

https://komunita.denikalarm.cz/