9. květen 2024

Poslechněte si podcast: Město na uhel #2: Kdo musel utéct a kdo přišel nový? O Němcích, Romech i uhlobaronech v Mostě

Ve druhé epizodě Města na uhel se zabýváme tím, kdo byli lidé ze starého i nového Mostu – kdo do Mostu přišel nový, jak moc byli starousedlíci k nově příchozím vstřícní i jak se na sociálním vývoji města podepisovala jeho etnická a jazyková pestrost.

Kvůli nárokům těžby uhlí původně převážně německé město během 19. století demograficky prudce roste a vyžaduje nové pracovní síly, které tvořili čeští horníci z vnitrozemí. Před 2. světovou válkou je už v Mostě celá jedna třetina obyvatel česky mluvící, zbytek obyvatel představují sudetští Němci.

Po vysídlení německého obyvatelstva v padesátých letech 20. století je ovšem třeba Most i při zvyšujících se nárocích průmyslu zásobit dalšími pracujícími – Čechy z vnitrozemí v této migrační vlně doplní i Romové převážně ze Slovenska, kteří v Mostě rovněž hledají zaměstnání v dolech. Přes jejich potřebnost nebyli ale nově příchozí vřele vítáni – Romové byli v médiích dehumanizováni a starousedlíci posílali na vedoucí státní orgány dopisy, v nichž diskriminujícím způsobem vyjadřovali svou nespokojenost s novými obyvateli prohlášeními typu „naše obec je již cikány přesycena”. Na posílení vzájemných antipatií se podílelo i to, že romské venkovské obyvatelstvo se muselo střihem naučit žít v nových městských podmínkách, což často způsobovalo konflikty s dalšími skupinami obyvatel, které byly urbánnímu způsobu života zvyklejší. Antipatie vůči Romům zapříčinily také vznik segregované lokality v nově postaveném Mostě navzdory tomu, že taková praxe šla proti asimilační ideologii panujícího komunismu.

Nakonec se v podcastu dostáváme k sedmdesátým letům, kdy se po dlouhých desetiletích expanze demografický trend obrací – namísto přílivu začíná město mnoho lidí opouštět. Co zapříčinilo tuto změnu? A jak to, že se začala dít již tak záhy po vybudování nového hornického města?

Podpořte chod mostecké pobočky Alarmu! Bez kritické regionální žurnalistiky se v demokratické společnosti neobejdeme:
https://www.darujme.cz/podporuji-mostecko-alarm

46:42

Včera 25:10

„Nikdo vám neřekne o těch, kdo zemřeli.“ Alternativní medicína nabízí přesah i nebezpečná dogmata

V první reportáži série Neříkejte tomu ezo se věnujeme alternativní medicíně a jejím přínosům i rizikům, která s sebou přináší.

Před dvěma dny 39:44

„Matrix je dokumentární film.“ Konspiritualita v postcovidovém Česku

Další díl reportážní série Neříkejte tomu ezo se věnuje prolnutí alternativní spirituality, ultrapravice a konspiračního myšlení.

Před dvěma dny 26:40

Ze zastavárny do astrálu. „Můj příběh je o zlu a temných věcech, spiritualita mě zachránila.“

Další reportáž ze série Neříkejte tomu ezo se věnuje snaze o proměnu sebe sama a cestě z násilného prostředí do světa psychedelické spirituality.

Před třemi dny 10:28

Proč Češi nenávidí „ezo“ a věří horoskopům

Začíná série Neříkejte tomu ezo, ve které mapujeme podoby a implikace současné alternativní spirituality.

Podpořte vznik knihy na kampani na Donio:
https://donio.cz/poridte-si-novou-knihu-o-ezu

Před čtyřmi dny 56:51

Teplomet: Za hranice genderové binarity

S Lálou Mysl (ona/oni) - aktivistkou, umělkyní a spoluzakladatelkou kvír kolektivu Plusko+, otevíráme téma nebinarity. Lála se zasadil*a, mimo jiné, o český překlad knihy Beyond the Gender Binary od Alok Vaid-Menon, která srozumitelně předává zkušenost autorstva s jejich dospíváním jakožto nebinární osoby.

kapitoly:

/4:49 co to znamená být nebinární? jak nám ubližuje genderová binarita?
/33:34 proč je důležité být aktivní a mluvit o své nebinaritě?
/44:55 jak nás ovlivňují stereotypy ohledně vzhledu a jaký mají vliv na genderový projev?
/49:20 o knížce Beyond gender binary, proces vzniku a proč by sis ji mělx přečíst i ty?

zdroje a odkazy pro vás:
https://www.databazeknih.cz/knihy/za-hranice-genderove-binarity-515856 (kniha Za hranice genderové binarity)
⁠https://linktr.ee/teplomet.podcast⁠ (náš rozcestník)
⁠https://www.pluskolektiv.cz/⁠ (souhrn dalších zdrojů zde)

kde najít pomoc:
⁠https://www.sbarvouven.cz/⁠
⁠https://www.linkabezpeci.cz/

Před pěti dny 43:18

Nepotřebujeme naději, potřebujeme se organizovat

S odborovým organizátorem z Resetu Jakubem Ortem o odborech, organizování se, ale i o tom, jak metody, které známe z vyjednávání o pracovních podmínkách, používat v dalších oblastech života.

Před šesti dny 11:56

Všichni tady umřeme: Místo rychlovlaků budeme mít dobytčáky. Babiš to tak chce

Nová vláda poruší programové prohlášení dřív než nastoupí k moci. V rozpočtu údajně chybí desítky miliard na stavbu dálnic. Babišova vláda chce proto seškrtat investice do vysokorychlostních tratí a všechno utratit za asfalt. Veřejně o tom mluví Karel Havlíček. Místo do budoucnost budeme investovat do minulosti a rychlovlaky budou okolo Česka leda objíždět.

Podpořte vznik dalších dílů:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Před šesti dny 01:08:14

Tělo se znovu stalo politickou záležitostí. S hudebnicí Ai fen o její nové desce

Hostkou rozhovorového speciálu Soundsystému byla polsko-čínská hudebnice usazená dlouhodobě v Praze, která aktuálně vydává album I´ve Been a Body. Tematizuje na něm mimo jiné svoji zkušenost s mateřstvím.

Před týdnem 35:37

Zbyl z oslav 17. listopadu jen vyprázdněný patetický pomníček?

Ve Studiu Alarm probrali Jan Bělíček, Karel Veselý a Standa Biler nedávný 17. listopad. Jedním z nejbizarnějších výjevů byla procházka Filipa Turka rozvášeněným davem, kde dokonce vyhrožoval, že někomu zahajluje do ksichtu. Spolu s ním soupeří o první místo ekonom Tomáš Sedláček, který vystoupil jako první z řečníků na Staroměstském náměstí v roli ředitele Knihovny Václava Havla. Vystřihl si patetický a naprosto prázdný projev, v němž do omrzení vršil fráze o smyslu a pravdě a lásce. Hosté se také pobavili o nových výzvách, kdy tou hlavní je ovládnutí země partou miliardářů.

Před týdnem 01:20:45

Petr Macinka je přesně tím typem politika, který by neměl vést ministerstvo životního prostředí

Podcast Kolaps se vrací po půlroční odmlce. Hostem byl Radek Kubala, jeden ze spoluorganizátorů prostestů proti Petru Macinkovi, dlouholetý klimatický aktivista a také expert působící v platformě Reset. Povídali jsme si zejména o vlivu oligarchů na českou politiku a samozřejmě také na přicházející a odcházející vládu, Motoristech, Václavu Klausovi i Institutu Václava Klause, popírání klimatické vědy, Pavlu Tykačovi a Danielovi Křetínském a mnoho dalším.

Sdílet

Odkaz