- Podcasty
- Alarm
Poslechněte si podcast: Město na uhel #2: Kdo musel utéct a kdo přišel nový? O Němcích, Romech i uhlobaronech v Mostě
Ve druhé epizodě Města na uhel se zabýváme tím, kdo byli lidé ze starého i nového Mostu – kdo do Mostu přišel nový, jak moc byli starousedlíci k nově příchozím vstřícní i jak se na sociálním vývoji města podepisovala jeho etnická a jazyková pestrost.
Kvůli nárokům těžby uhlí původně převážně německé město během 19. století demograficky prudce roste a vyžaduje nové pracovní síly, které tvořili čeští horníci z vnitrozemí. Před 2. světovou válkou je už v Mostě celá jedna třetina obyvatel česky mluvící, zbytek obyvatel představují sudetští Němci.
Po vysídlení německého obyvatelstva v padesátých letech 20. století je ovšem třeba Most i při zvyšujících se nárocích průmyslu zásobit dalšími pracujícími – Čechy z vnitrozemí v této migrační vlně doplní i Romové převážně ze Slovenska, kteří v Mostě rovněž hledají zaměstnání v dolech. Přes jejich potřebnost nebyli ale nově příchozí vřele vítáni – Romové byli v médiích dehumanizováni a starousedlíci posílali na vedoucí státní orgány dopisy, v nichž diskriminujícím způsobem vyjadřovali svou nespokojenost s novými obyvateli prohlášeními typu „naše obec je již cikány přesycena”. Na posílení vzájemných antipatií se podílelo i to, že romské venkovské obyvatelstvo se muselo střihem naučit žít v nových městských podmínkách, což často způsobovalo konflikty s dalšími skupinami obyvatel, které byly urbánnímu způsobu života zvyklejší. Antipatie vůči Romům zapříčinily také vznik segregované lokality v nově postaveném Mostě navzdory tomu, že taková praxe šla proti asimilační ideologii panujícího komunismu.
Nakonec se v podcastu dostáváme k sedmdesátým letům, kdy se po dlouhých desetiletích expanze demografický trend obrací – namísto přílivu začíná město mnoho lidí opouštět. Co zapříčinilo tuto změnu? A jak to, že se začala dít již tak záhy po vybudování nového hornického města?
Podpořte chod mostecké pobočky Alarmu! Bez kritické regionální žurnalistiky se v demokratické společnosti neobejdeme:
https://www.darujme.cz/podporuji-mostecko-alarm
Alarm
Audio kanál online deníku Alarm. Poslechněte si podcasty o politice, kultuře, sportu, nebo urbanismu.
http://a2larm.cz/
https://eshop.denikalarm.cz/
https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Společně tvoříme mainstream!
Všichni tady umřeme: Krizi bydlení nevyřeší osobní odpovědnost, ale konec spekulantů
Podle rad investorů by si měli mladí lidé začít na svůj první byt spořit ideálně ještě před svým narozením. Prvních čtyřicet až padesát let života nechodit do kaváren a odkládat si stranou každou korunu. Jenomže jsou tady jiné možnosti. Třeba konec spekulantů, masivní výstavba bytů vlastněných městy a regulace nájmů.
Podpořte vznik nových dílů:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Žijeme v tržní konspiraci. Je nám svět za zrcadlem blíž, než si myslíme?
V nové Hysterii sdílíme naši zkušenost ze sociálních sítí a povídáme si o světě za zrcadlem. Proč je tak jednoduché přejít na druhou stranu? A nejsou nám konspirátoři blíž, než si myslíme?
Teplomet: Kvír duševní zdraví
S výzkumníkem Andreou Stašek (ona/on/oni) probíráme proč je stále důležité dávat lgbt+ tématům prostor a pozornost, tentokrát ve spojitosti s duševním zdravím. Třetina kvír lidí v česku je podle výzkumu ohrožena úzkostnými poruchami a 40% diagnostikovatelnou depresivitou. Pětina kvír lidí se denně setkává s nenávistnými projevy na internetu. Jaké to má dopady? A co s tím?
kapitoly:
2:45 jak jsou na tom kvír lidé s duševním zdravím v česku? jak ovlivňuje depresivita a úzkostnost mladé i starší kvír lidi? kam se ozvat pokud potřebuji pomoc? jak jsou homofobií ovlivněny a ohroženy děti?
28:03 co se s tím dá dělat? kde se můžou vzdělávat vyučující? jak ovlivňuje duševní zdraví nastavení společnosti?
40:55 jakou roli v tom hraje předsudečné násilí? a jak je časté?
50:31 jak můžeme všichni vytvářet bezpečné prostředí pro kvír lidi? co můžou sami kvír lidé udělat pro svoje duševní zdraví?
zdroje a odkazy pro vás:
https://inpsy.fss.muni.cz/aktuality/qz23_report (výzkumná zpráva o kvír zdraví)
https://linktr.ee/teplomet.podcast (náš rozcestník)
https://www.pluskolektiv.cz/ (souhrn dalších zdrojů zde)
kde najít pomoc:
https://www.sbarvouven.cz/
https://www.linkabezpeci.cz/
Dějiny bez konce: Zapomenutá lidová vzpoura za spravedlivější svět. Výročí německé selské války u nás zastiňují husité
Jako jednu z nejdůležitějších událostí německých dějin na počátku novověku se obecně považuje zveřejnění Lutherových tezí ve Wittenbergu a počátek tzv. Reformace. Ta ovlivnila evropské i světové dějiny na další staletí. Už méně se ale připomíná jiná událost, která s nástupem Reformace úzce souvisí - německá selská válka v letech 1524 až 1525. Ta patřila k největším lidovým vzpourám až do francouzské revoluce. Povstání se zúčastnily desítky až stovky tisíc lidí z řad rolníků, měšťanů a horníků a geograficky se přelilo z jižního Německa až do Švýcarska a Rakouska. Krvavé potlačení vzpoury v létě 1525 následovala neméně krutá dohra, kdy byli přeživší povstalci mučeni, popraveni a celý odkaz vzpoury byl zadupán do země, aby se na ni zapomnělo. Jednalo se totiž o jeden z nejzávažnějších pokusů o změnu socioekonomického systému tehdejší doby.
V novém dílu podcastu Dějiny bez konce si tak povídáme o této události a jejím druhém životě, kdy se větší pozornosti dočkala německá selská válka až od marxistů a komunistů, kteří v ní viděli jednu z součást tradice lidového boje za spravedlivější svět. Součástí dílu je také rozhovor s profesorkou historie Lyndal Roper, které letos vyšla kniha Summer of Fire and Blood, jež se věnuje německé selské válce z pohledu revoltujícího lidu.
Playlist:
🤔 Tipy a novinky
7:16 - 31:20
📷 Martha A. Sandweiss - The Girl in the Middle
💥 Maurizio Isabella - Southern Europe in the Age of Revolutions
🎖️ Petr Janoušek - Na Západ hleď!
Hlavní téma
32:05 - 59:30
Německá selská válka
Rozhovor s Lyndal Roper
Podpořte vznik dalších dílů:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Všichni tady umřeme: Tomio Okamura prodal své voliče. Jako vždy
Okamura volá po přímé demokracie, ale když na to přijde, prodá demokracii tomu, kdo nabídne víc. Voliči dali hlas lidem z SPD, ale místo nich zamíří do vlády lidé, které si vybral Andrej Babiš, jako je tomu například v případě favorita na ministra zemědělství Martina Šebestyána. Nikoho lepšího si Babiš, Agrofert a další největší agrokolchozy v republice ani přát nemohou.
Podpořte vznik dalších dílů:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Nový Dan Brown: blyštivá chvála USA a oddaná víra v technologický tuning lidské mysli
V nejnovější epizodě literárního podcastu TL;DR se jako skeptici a vyznavači pošmournosti divíme nekonečným ambicím bestselleristy Dana Browna v jeho novém románu Tajemství všech tajemství.
Podpořte vznik dalších epizod https://denikalarm.cz/podporte-alarm/
Raut: Monstra v umění ukazují, jak se vymanit ze společenských očekávání
Trauma může fungovat jako spekulativní evoluční linka, ze které se rodí nové více-než-lidské bytosti a alter ega. V sedmém díle podcastu Raut diskutujeme s umělkyněmi Miriamou Kardošovou a Tinou Hrevušovou o autofikčních metodách v performanci a o vyobrazování citlivého obsahu v bezpečném prostoru galerie.
—
Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Malaskovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE.
IG @tranzit.cz
@biennale.matterof.art
FB @tranzit.cz
@biennale.matterof.art
WEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025
Neříkejte tomu EZO: Lucie Strachová - Alternativní spiritualita může být i nebezpečná
Hostkou mini podcastové série Neříkejte tomu ezo byla Lucie Strachová, autorka podcastu Zmagořená. Lucie je vysokoškolsky vzdělaná žena, která strávila většinu svého života ve společenství okolo léčitele Richarda z Kutné Hory. Společně mluvíme o tom, jaký je rozdíl mezi „sektou“ a alternativní spiritualitou, kde jsou hranice léčitelství a manipulace a také o tom, jaká byla v kutnohorském společenství spirituální nauka.
Podcast vznikl díky podpoře NFNZ.
Pay Gap: Digitální platformy přinášejí zákaznické pohodlí za cenu nejisté a špatně placené práce
V novém dílu podcastu Pay Gap jsme diskutovaly platformovou ekonomiku a práci pro digitální platformy. Může nám přinést flexibilitu, kterou řada z nás tolik potřebuje? Nebo spíše nejistotu a nestabilitu? Na co platformy lidi lákají a jak ta práce vlastně skutečně vypadá? A jak do toho vstupuje naše zákaznické pohodlí?
O těchto a dalších tématech jsme mluvily s velmi erudovanými hostkami, a to se socioložkou Markétou Švarcovou a ekonomkou Alžbětou Mangarella. Ty se této problematice věnují v projektech Platformy na hraně a Pracující pro digitální platformy na českém trhu práce (TAČR ve spolupráci se STEMem a Stem/markem).
Je platformová práce skutečně nízkoprahová? Co je to clickwork? Dají se platformy efektivně regulovat? Jak fungují prostředníci a co je to algoritmický management? A co dělat, když si nevyděláte moc nebo dokonce vůbec nic? Pokud si svůj vztah k digitálním platformách chcete trochu zproblematizovat, rozhodně si nenechte tuto epizodu ujít.
Chcete nás i vidět?
Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter, protože letos budeme skoro všude! V listopadu například v Liberci na JOB TUL DAYS a v prosinci na diskusi v knihovně Jiřiny Šiklové. A pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat.
Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.
Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.
Hrozí pod Macinkou rozklad životního prostředí a zchudnutí Česka?
V neděli 19. října se na Hradčanském náměstí shromáždilo přibližně pět tisíc lidí, aby protestovali proti Petru Macinkovi jako možnému ministrovi životního prostředí. Právě o Petru Macinkovi se hovoří jako o kandidátovi Motoristů na tuto pozici. S ekologickým youtuberem Martinem Markem jsme v novém Studiu Alarm+ probrali, proč Macinka na ministerstvu vadí nejen ekologům a co by jako ministr znamenal pro české životní prostředí. Dotkli jsme se také jeho politické minulosti a vazeb na miliardáře Pavla Tykače.
Podpořte vznik dalších podcastů:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779