Tématem první epizody podcastu Platformy na hraně je znevýhodnění. Socioložka Markéta Švarcová a ekonomka Alžběta Mangarella se bavily o tom, v jakých oblastech se platformy využívají, jaká úskalí, ale třeba i výhody může práce pro nějakou z nich znamenat. Na tyto a další otázky odpovídala politoložka Kateřina Smejkalová z think thanku Friedrich Ebert Schtiftung. V této epizodě se dozvíte, proč lidé chtějí pracovat pro platformu a do jaké míry je to volba svobodná. Jak to v praxi vypadá, když někoho řídí algoritmus? Platformová ekonomika totiž podle Kateřiny není to samé jako ekonomika sdílená. Přináší totiž značná rizika, která nesou na bedrech především pracující. Chcete vědět proč? Pusťte si první díl naší nové edice o platformové práci.

Začátkem prosince došlo V Sýrii po několika dekádách ke svržení vlády diktátora Bašára Asada a do čela státu se dostali někdejší islamističtí povstalci z organizace Hajját Tahrír al-Šám. V pozici hlavy tohoto státu je dnes bývalý člen al-Kájdy známý pod přezdívkou Abú Muhammad al-Džaulání. O Sýrii se dnes ovšem mluví hlavně kvůli kvůli násilným střetům. Některé články naznačují, že dochází k mučení a vraždění syrských alavitů, tedy příslušníků menšiny, která podporovala režim diktátora Bašára Asada. Jak vypadá situace v této zemi čtvrt roku po převratu? O tom si povídáme s bezpečnostním analytikem a odborníkem na dění na Blízkém východě Janem Daniele z Ústavu mezinárodních vztahů a Katedry Blízkého východu na Filozofické fakultě UK v Praze.

Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Posádka hudebního podcastu Soundsystém kromě nových desek řeší i možností hudební kariéry v závislosti na společenském postavení. Až bude prostor populární hudby přístupný jen bohatým, bude to strašná nuda. Po vyhlašovacím ceremoniálu Brit Awards na začátku března pogratuloval britský publicista Simon Price na sociální síti Bluesky vítězům a zároveň připomněl, že Charli XCX, AG Cook nebo Last Dinner Party shodně navštěvovali soukromé školy, jejichž školné do příspěvku také vložil. „Děkuji, že jste nám ukázali, že lidé z obyčejných poměrů mohou dosáhnout na vrchol populární hudby, té nejvíce rovnostářské umělecké formě,“ dodal ještě publicista sarkasticky. Neoliberální politika posledních čtyř dekád v Británii úspěšně rozložila systém státního školství, který umožnil vzdělání inovátorům britského popu od Johna Lennona přes Davida Bowieho po Pulp. Dnešní mladí muzikanti z chudých poměrů takové štěstí už nemají. Podle průzkumu média Youth Music je zastoupení nižších společenských tříd v popových žebříčcích ve srovnání se sedmdesátými léty poloviční. Znamená to, že hudbu už od nynějška budou dělat jen bohatí?

Podpořte vznik dalších dílů podcastu:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Turek v podstatě netuší, co se okolo něj děje. Zmatenost maskuje opakováním vět po čínském velvyslanci, Donaldu Trumpovi nebo Muskovi. Větší přehled o světovém dění má i leták z Penny marketu.

Podpořte vznik dalších dílů pořadu:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Události spojené s prezidenstvím Donalda Trumpa zahlcují všechno a všechny. V pátek v Oválné pracovně vyvrcholila roztržka Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jen dva týdny před tím byla většina evropské politické reprezentace otřesena projevem viceprezidenta Spojených Států J. D. Vancem. K tomu Trump zavádí cla na všechny strany a další ještě mají přibýt. Na domácí půdě pak výrazně úřaduje DOGE, tedy Muskova agentura pro efektivitu, která se pokouší o brutální osekání státu.

Ve studiu Alarm komentují poslední kroky Donalda Trumpa Jan Bělíček, David Scharf a Pavel Šplíchal.

Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Téma této epizody opravdu není příjemné, ale právě proto je o něm potřeba mluvit. Se sexuálním obtěžováním se v práci setkáváme častěji, než bychom si chtěli připustit. Co nám o tomto jevu říkají výzkumy? Jaké formy se objevují nejčastěji? Vychází klasická představa šéfa obtěžujícího sekretářku z reality? A jaké strategie bychom měli a mohli zaujmout? Do studia jsme si tentokrát pozvaly socioložku a demografku z RILSA - Výzkumného institutu práce a sociálních věcí, Renatu Kyzlinkovou. Ta se jednak dlouhodobě věnuje studiu práce, jednak je autorkou unikátního výzkumu Sexuální oběžování na pracovišti, který proběhl pod záštitou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice v roce 2024 a zaměřil se zejména na situaci ve veřejné sféře.

Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně?
Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce.
https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/

Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.

Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

Před německým parlamentními volbami i po nich je o předsedovi německých lidovců Friedrichu Merzovi hodně slyšet. Jeho rozhodnutí prosadit tvrdší protimigrační politiku společně s krajně-pravicovou AfD spustilo obří protesty po celé zemi. Merz každopádně kontroverze vzbuzuje dál a těsně před volbami například o politicích sociální demokracie a zelených mluvil jako o „levicových bláznech“. V podcastu Studio Alarm jsme se o jeho politickém stylu bavili s politoložkou Kateřinou Smejkalovou, která Merze považuje za velmi prchlivého a nediplomatického politika.

Největším překvapení voleb byl však úspěch levicové strany Die Linke, která výrazně bodovala u mladších voličů. Tuto stranu volila více než třetina mladých německých žen, zatímco necelá čtvrtina mladých mužů volila nejčastěji AfD. Die Linke měla velmi svěží předvolební kampaň zaměřující se na pozitivní budoucnost Německa a tematizující celou řadu tradičně levicových politik. Její největší hvězdou byla volební lídryně šestatřicetiletá Heidi Reichinnek, která se zapsala do německé veřejné debaty především plamenným projevem proti spolupráci Friedricha Merze s AfD. Die Linke tak nabídla lákavou antifašistickou politiku pro vzdělanější voliče s velkých německých měst. Otázkou pak zůstává, kdo dokáže oslovit méně vzdělané a neprivilegované voliče s německých periferií.

Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Politici se v posledních týdnech zaklínají mantrou, že se svět změnil a my musíme realitu přijmout. Se zjištěním, že by realitu mohli sami měnit si neví rady.

Podpořte vznik dalších dílů:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Místo silného Česka nabízí Babiš vizi podřízené kolonie. Tleská všem Trumpovým krokům a tvrdí, že on je spojenec amerického prezidenta v Česku. Spojenec vládce, jehož cílem je devastace evropského kontinentu.

Podpořte vznik dalších dílů pořadu:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Před třemi lety začala válka Ruska proti Ukrajině. Do Česka zamířily statisíce Ukrajinek a Ukrajinců. Česká podpora Ukrajině je často uváděna jako jedna či dokonce jediná pozitivní věc na současné vládě. Ve srovnání s předchozí migrační krizí byl český přístup prakticky opačný a často vzbuzoval až pocity blížící se hrdosti. Nicméně během tří let postupně chladla podpora veřejnosti i vlády a právě na tyto změny v přístupu v uplynulých letech a na výhled do budoucna se zaměřilo redaktorstvo ve Studiu Alarm ve složení Saša Uhlová, Pavel Šplíchal a Standa Biler.

Statisíce příchozích z Ukrajiny lidí zdůraznily všechny slabiny českého státu, jako je zoufalý nedostatek bydlení, chybějící místa ve školách a sociální systém, který je pro Ukrajince rovnou nedostupný. Díky tomu, že pracují, platí daně a nemají nárok takřka na nic, se stát může chlubit tím, že na válečných běžencích dokonce dokáže vydělat. S koncem války se však automaticky změní i status statisíců lidí a budoucnost je i s ohledem na blížící se změnu vládu nejasná pro všechny.

Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779