Tento díl literárního podcastu TL;DR o próze Medúzy spisovatele Jakuba Stanjury jsme na streamovacích platformách původně zveřejnili už ve čtvrtek večer. Po intenzivní vnitroredakční diskuzi jsme se ho ovšem rozhodli hned v pátek dopoledne stáhnout, protože se v něm objevily výrazy necitlivé k chronicky nemocným lidem. V diskuzi nad knihou jsme si neuvědomili, že nemluvíme jen o knize a jejích fiktivních postavách, ale že současně mluvíme i o reálných zdravotních potížích a onemocnění lidí, pro které musela být naše slova zraňující a velmi necitlivá.
Kritiku, která po publikaci podcastu zazněla, bereme velmi vážně a chápeme, že některé výroky, které z naší strany zazněly, mohou být zraňující a přispívají k dalšímu tabuizování a stigmatizaci tématu chronických nemocí (nejen) trávicího ústrojí, byť to nebylo našim záměrem. I v naší redakci jsou jednotlivci, kteří trpí podobnými problémy, a vzájemná debata nám pomohla lépe pochopit, proč promluvy ve zmiňovaném díle na lidi s jinou životní zkušeností tak negativně zapůsobily. Došlo nám to bohužel příliš pozdě, mrzí nás to a všem se za to omlouváme, včetně autora...
Problémům, na které naráží chronicky nemocní lidé i lidé s postižením, se na našich stránkách pravidelně věnujeme a považujeme je za důležité. O to víc nás mrzí, že jsme tyto lidi svými necitlivými výroky ranili. Omlouváme se.
Zároveň chceme ovšem také razantně odmítnout nenávistné útoky na naši redaktorku Evu Klíčovou. Útoky na její osobu se neustále opakují a netýkají se jen zmiňovaného dílu. Tyto útoky jsou často za hranou toho, co je ve veřejném prostoru akceptovatelné. Věříme, že chybovat je lidské, tak jako je lidské svou chybu uznat a omluvit se za ní. Na podobně necitlivé výroky už v našich podcastech a článcích určitě nenarazíte a bylo by fér, aby ustaly i útoky na Evu Klíčovou – zvlášť když se za své výroky omluvila a chápe, proč vyvolaly takto negativní reakce.

Nový díl podcastu MOSHPIT, tentokrát živě z festivalu Aging in Motion: Navigating Cities That Aren’t Built for All. Věnuje se tématům urbanismu a klimatu a moderovala jej tradičně Klára Bělíčková, ke které se připojila spolu-moderátorka Johana Trejtnar.

Diskutovaly o městě jako o komplexním systému, obývaném místními komunitami, zaplaveném turisty a někdy také squaty. Jaké jsou skutečné problémy moderního města? Jak současné krize dopadají na obyvatelé různých věkových skupin? Směřuje turismus v Praze cestou Barcelony? A jaká práva si můžeme nárokovat jako obyvatelé měst v době klimatické krize? O tom všem jsme mluvily s právničkou a expertkou na lidská práva Martou Riberou Carbó a výzkumnicí v oblasti klimatu a mezinárodních vztahů Katarínou Svitkovou.

Podpořte vznik dalších dílů:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779

„Postava čarodějnice se periodicky zjevuje vždy, když je třeba vzdorovat patriarchátu,“ říká pedagožka a filozofka věnující se teorii práce Ľubica Kobová, která je společně s magii praktikujícím umělcem Alex Sihelsk* hoststvem 8. dílu podcastu Raut. Když Karl Marx zformuloval teorii původní akumulace, která provázela nástup kapitalismu, opomněl zmínit vyvraždění statisíců žen, převzetí kontroly nad jejich těly a upevnění patriarchální moci. Silvia Federici ve své knize Kaliban a čarodějnice přepisuje dějiny úsvitu kapitalismu z feministické perspektivy. Poslechněte si diskuzi věnovanou této knize, ale také současným podobám čarodějnictví a jeho propojení s uměleckou praxí. Kniha vyjde v českém překladu Sylvy Ficové v nakladatelství tranzit v prosinci 2025. Knihu je nyní možné zakoupit v předprodeji na Donio.

—

Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Malaskovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE.

IG @tranzit.cz
@biennale.matterof.art
FB @tranzit.cz
@biennale.matterof.art

WEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Tentokrát jsme v podcastu Pay Gap diskutovaly o penězích, výdělku, zkrátka o odměňování. A nejde jen o samotné peníze, ale i to, jak a s kým o penězích mluvíme nebo naopak nemluvíme. Je transparentní odměňování klíčem k férovějším výdělkům? Jak je to s doložkami mlčenlivosti?
A proč budí směrnice o transparentním odměňování takovou hrůzu? Na toto téma jsme si pozvaly odbornici na slovo vzatou, kterou už navíc znáte z jedné z našich prvních epizod. Není to nikdo jiný, než Lenka Simerská, socioložka a gestorka projektu Rovná odměna.

Přestože se v otázkách spojených s odměňováním u nás už udělalo hodně práce, celkový gender pay gap, tedy úhrnný rozdíl v odměňování mezi ženami a muži má u nás v posledních letech rostoucí tendenci a aktuálně se pohybuje okolo 18 procent. Ovlivňuje jej řada faktorů, včetně segregace na trhu práce, tedy rozdělení v tom, jakou práci dělají ženy a jakou muži, nebo mateřská pauza.

Připomněly jsme si, jak komplexní problém vlastně gender pay gap je, a že neexistuje žádný magický nástroj, který by ho najednou vyřešil. To ovšem neznamená, že bychom v naší práci neměly pokračovat. Nenechte si ujít epizodu o penězích – konec konců to jsou právě peníze, kvůli kterým do práce chodíme.

Chcete nás i vidět?
Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter. I stále se můžeme vidět naživo, například v prosinci na diskusi v knihovně Jiřiny Šiklové. A pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat.
Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.

Pořiďte si knihu Pay Gap:
https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/

Nový starosta New Yorku vyhrál volby s programem, který slibuje dostupnější bydlení, potraviny i hromadnou dopravu a také vyšší zdanění superbohatých. Za jeho úspěchem nestojí jen program, ale i široké sociální hnutí, které se vytvořilo na jeho podporu. Političtí oponenti se snažili Mamdaniho očerňovat a někteří boháči investovali velké prostředky, aby jeho vítězství zabránili. To se jim nepodařilo a nový starosta tak stojí před výzvou, jak realizovat svůj program, když potřebuje součinnost guvernérky státu New Yorku Kathy Hochul, která už se k některým bodům programu vyjádřila kriticky.

S amerikanistkou, aktivistkou a překladatelkou Jamie Rose (ona/one) cestujeme do minulosti po stopách trans* lidí. V poslední době často slýcháme, že trans identity jsou výmyslem moderní společnosti. Je to ale opravdu tak? Nebo tady trans* lidé byli a budou vždycky?

kapitoly:

/1:15 co znamená pojem trans v historickém kontextu? kde všude a v jakých kulturách se objevovali trans* lidé? a jaké role zastávali?

/25:24 jak sexuologie v 19. a 20. století přistupovala k trans* lidem? a proč už je v dnešní době jako obor překonaná?

/38:15 tranzice v minulém století vs. dnes? proč se v dnešní době víc lidí identifikuje otevřeně jako trans*? proč už se termín transsexualita nepoužívá?

/51:23 proč je v dnešní době trans* tématika tak kontroverzní? jak nás v tomto ohledu ovlivňuje dění v USA? a proč se nesmíme nechat ovládnout strachem?

zdroje a odkazy pro vás:

https://institutuzkosti.cz/transistorie-1-epizoda-trans-prehistorie/ (podcast transistorie)

⁠https://linktr.ee/teplomet.podcast⁠ (náš rozcestník)

⁠https://www.pluskolektiv.cz/⁠ (souhrn dalších zdrojů zde)

• kde najít pomoc:

⁠https://www.sbarvouven.cz/⁠

⁠https://www.linkabezpeci.cz/

Startuje nová textová série o sociálním státu s názvem Záchranná síť před barbarstvím: anatomie sociálního státu. V úvodním textu se podíváme na to, jak se vyvíjela evropská tradice sociální péče od vrcholného středověku do osvícenství.

Audioverze textu od Ondřeje Bělíčka.

Tento text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.

V programovém prohlášení se hodně šermuje pragmatismem a racionálním přístupem. Neznamená to nic jiného, než pragmatické podřízení přírody zájmům fosilních miliardářů a Agrofertu. Sliby o záchraně spalovacích motorů mají pouze odvést pozornost od smutné reality, že Česko nemá plán co dělat, až tento průmysl definitivně zkolabuje.

Podpořte vznik dalších dílů pořadu:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Nová vláda představila programové prohlášení. V něm je opakovaně zdůrazněno, že se stát bude starat o zisky a zájmy miliardářů. Za veřejné nepřátele jsou naopak označeni ekologové a lidé z neziskového sektoru.

Soundsystém si tentokrát posvítil na novinku West End Girl, v níž britská zpěvačka rekapituluje konec vztahu se svým partnerem.