Chystají se velké změny v zákoníku práce. Dochází k legalizaci švarcsystému? V souvislosti se zaváděním evropské směrnice o práci prostřednictvím digitálních platforem se vláda Andreje Babiše snaží změnit definici závislé práce. Kritici varují před tím, že by mohlo dojít k postupné legalizaci švarcsystému a postupně by se smazaly rozdíly mezi prací na živnostenský list a zaměstnaneckým poměrem. Proč k tomu současná vláda sahá? Jak to souvisí s prací pro digitální platformy? A co od změn můžeme očekávat? O tom si v pořadu Studio Alarm+ povídáme s odborovým právníkem z Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslavem Stránským.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

ANO, ODS a SPD v roce 2020 zrušily superhrubou mzdu, daně z bohatství jsou v Česku nemyslitelné a daně z nemovitostí zůstávají velmi nízké. A tak Česku zbývají dluhy, danění práce a škrty ve výdajích. Ve studiu debatovali Standa Biler, Saša Uhlová a Pavel Šplíchal.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Už tento víkend proběhnou v německém Sasku-Anhaltsku zemské volby do místního parlamentu, v nichž nejspíš výrazně uspěje krajně-pravicová strana AfD. Některé průzkumy jí dávají náskok až dvacet procentních bodů před druhou CDU. Krátce poté budou volby také v Berlíně a na německé politické mapě se dějí poměrně zajímavé změny. To všechno je tématem dnešního Studia Alarm+ s politologem a odborníkem na německou politiku Jakubem Eberlem. AfD je podle něj stále radikálnější a přestává se distancovat od neonacismu a pravicového radikalismu.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

V průběhu druhé světové války bylo do německé branné moci nuceně mobilizováno mnoho občanů okupovaných evropských států, přestože se nejednalo o etnické Němce. Na konci války měl téměř každý třetí československý voják na Západě za sebou službu ve Wehrmachtu. O pouhých devět měsíců dříve přitom tvořili více než čtyřicet procent československé obrněné brigády vojáci židovského původu.
Po válce se ovšem jejich příběh nehodil do obecného narativu jednoduché trichotomie oběti, odboje a kolaborace. Proto byl v Evropě i v Česku přijímán s rozpaky a dlouhou dobu opomíjen, marginalizován, nebo dokonce zamlčován. Skutečné složení československé zahraniční armády bylo zkrátka mnohem pestřejší, než naznačuje zažitý příběh o Češích a Slovácích, kteří po okupaci odešli bojovat za obnovení republiky.

Kdo tedy v jejich řadách skutečně sloužil? Jak se v jedné armádě potkávali Židé, Rusíni, Ukrajinci, němečtí antifašisté, interbrigadisté, příslušníci vládního vojska nebo bývalí vojáci Wehrmachtu? A proč jejich osudy na dlouhá desetiletí téměř zmizely z našeho vyprávění? O tom v novém díle podcastu Dějiny bez konce mluvíme s historikem Zdenkem Maršálkem z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky.

Playlist:
🤔 Tipy a novinky
0:00 - 25:00

Marie Brunová - Věčný oustider? Jíří Weil: život a dílo

Vasilij Grossman - Život a osud

Molly Crabapple - Here Where We Live Is Our Country

Hlavní téma
25:05 - 39:35
Československá zahraniční armáda během druhé světové války

Rozhovor se Zdeno Maršálekm
39:40 - 1:37:10

Podpořte vznik dalších dílů:
komunita.denikalarm.cz

Česká republika se aktuálně potýká s extrémním suchem, v červnu jsme zaznamenali absolutní teplotní rekord a české vodní toky sužuje akutní nedostatek vody. Do české debaty se tak opět vrací téma klimatické krize a globálního oteplování. Na ministerstvu životního prostředí ovšem vládnou Motoristé a ústřední roli zde hraje suspendovaný Filip Turek. Proč vypadá česká debata o klimatu tak, jak vypadá? Jakou mají aktuálně strategii klimatičtí dezinformátoři a existuje stále naděje na změnu kurzu? O tom si v novém dílu Studia Alarm+ povídáme s chemikem Danielem Kortusem, autorem instagramového profilu Klimatomluva.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Po první světové válce se kapitalismus ocitl ve smrtelných křečích a cesta k socialismu se zdála být jedinou možností. Politika škrtů postavila kapitalismus na nohy a vydláždila cestu k fašismu a etnonacionalistickému pojetí sociální politiky.

Audioverze textu od Ondřeje Bělíčka.

Tento text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.

V novém dílu podcastu Hysterie mluvíme o Ozempicu, poruchách příjmu potravy i o tom, jak se potravinářský a farmaceutický průmysl otiskují do našich těl.

Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Když před více jak deseti lety policie zatkla několik anarchistů a obvinila je z přípravy útoku na vlak, vytvořila s pomocí médií obraz nebezpečných teroristů. Časem se nicméně ukázalo, že prostředí infiltrovali dva policejní agenti, kteří se na celé akci podíleli a podle obviněných celou akci vyprovokovali. Agenti zajišťovali dopravu, nakupovali materiál, vybírali místo na zkoušení zápalných lahví. U soudu pak nebylo možné vyvrátit obhajobu obžalovaných, kteří tvrdili, že útok byl původně nápad agentů. Kromě toho obžalovaní tvrdili, že celou dobu věděli o tom, že se jedná o agenty.

Jak se to ve skutečnosti vlastně celé odehrálo?

Případ je do velké míry možné rekonstruovat díky záznamům odposlechů, z nichž některé dala policie k dispozici, jiné pro jistotu soudu ani neposkytla. Naše redaktorka Saša Uhlová celou kauzu podrobně popsala v mnoha textech a v dnešním díle tuto kauzu podrobně rozebíráme. První díl

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

V novém díle podcastu MOSHPIT, natočeném v areálu univerzity v Cambridge, Klára s Johy probírají rozdíly mezi západní a středo-východní Evropou, právo mít i nemít názor nebo Evropskou unii.

V podcastu jsme se bavily také o tom, jakým způsobem může být požadavek mít na věci silný názor politický. Zatímco například v patriarchálním systému mají často silné a zároveň nepodložené názory muži, feminismus totéž často vyžaduje po ženách, aby přijaly podobně silné názory a přiblížily se tak mužům. „Woke“ má tak podle Kláry podobný efekt – požaduje od nás mít názor na všechno, i na věci, kterým nerozumíme.

Podpořte vznik dalších dílů:
https://komunita.denikalarm.cz/

Letní filmový hit Odyssea od Christophera Nolana trhá divácké rekordy a my jsme se v podívali na to, v čem je film silný a co mu oproti původnímu dílu chybí. Zaměřujeme na otázky spojené s filmovou adaptací přes tři tisíce let staré epické básně. Podíváme se i na hysterické reakce ultrapravice, která se dožaduje historické přesnosti díla. Může být vůbec mýtus, ve kterém vystupují kyklopové, čarodějnice, sirény, monstra a nad vším dohlížejí bohové, historicky přesný? V pozadí těchto nářků je evidentní to, že tím volají spíše po bělošských hercích a herečkách. Elon Musk už slíbil vytvořit za pomocí AI novou verzi filmu, která bude údajně více odpovídat historickým reáliím doby, ve které se příběh Odysseji odehrává. Na výsledek takového pokusu se hodně těšíme. V díle se ale dozvíte více o původním díle, jak vůbec epická báseň vznikala, do jaké míry jsou humor a erotika podstatné pro Odysseu, jaký je anglický překlad díla od Emily Wilson, nebo jaké české překlady si přečíst. V rámci dílu uslyšíte rozhovor s překladatelkou, básnířkou a klasickou filoložkou Sylvou Fischerovou, která působí na ústavu řeckých a latinských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Playlist:
🤔 Tipy a novinky
0:00 - 22:40

Kathryn Lomas - The World of the Western Greeks

The Roman World from Prehistory to Augustus: A History of the Roman People

Peter Fibiger Bang - The Roman Empire and World History

Lloyd Llewlyna Jonese - Persians: The Age of the Great Kings

Kim Bowes - Surviving Rome: The Economic Lives of the Ninety Percent

Eric H. Cline - 1177 př. Kr. Zhroucení civilizace a invaze mořských národů

Eric H. Cline - Po roce 1177 př. Kr.: Přežití civilizací

Hlavní téma
23:36 - 45:36
Nolanova Odyssea versus Homérovo dílo a otázka historické přesnosti mýtu

Rozhovor se Sylvou Fischerovou
46:25 - 1:48:33

Podpořte vznik dalších dílů:
komunita.denikalarm.cz

Před více než deseti lety začala policejní operace Fénix, která hledala teroristy z krajně-levicové scény. Mediální prostor zaplavily šokující titulky o levicových extremistech a teroristech, které měly ve čtenářích vzbudit pocit ohrožení. Dnes všechny tehdejší kauzy pomalu dodýchávají a v případě teroristického útoku na vlak z roku 2014 byli dokonce všichni obvinění zproštění viny a právě Saša Uhlová ve svých textech detailně popsala roli policejních agentů v plánování celé akce. Proč k operaci Fénix vůbec došlo a proč je důležité si ji připomínat i dnes? O tom se bavíme v novém díle Studia Alarm+. Přesně za týden zveřejníme druhý díl našeho rozhovoru, v němž se zaměříme na plánovaný útok na vlak převážející vojenský materiál.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/