V čem je důležitá Romy psaná literatura? Co je to informovaná zvědavost a jak skrze ní můžeme být více otevření? Jak nejsou Romové zakotvení v české realitě a jaké to je, když na ně v obchodě začnou mluvit španělsky? A jak hosté oslavovali Mezinárodní den Romů? Nový díl podcastu MOSHPIT hovoří o žité zkušenosti Romů generace Z, s Ninou Dudykoťovou, Kateřinou Badoovou a Robinem Balogem.

Kruh se v MOSHPITU uzavírá. V podcastu není moshpit pod stagí, ale na stagi - za majkem. V podcastu řešíme společenská témata. Kde stejně tak, jako na koncertech, do sebe naráží a setkávají se lidé, ideje, názory, energie a někdy i lokty. Od mladých lidí pro mladé lidi. Kolektivně, společně, posluchači, hosté i moderátoři.

Podpořte vznik dalších dílů:
komunita.denikalarm.cz

Bývalé Sudety jsou politickým tématem pouze v podobě strašení před fiktivním návratem Němců. Faktický stav těchto oblastí více než osmdesát let po válce je však výsledkem naprosté neschopnosti českých politických elit spravovat vlastní zemi. Babiš s Okamurou varují před jakýmkoliv možným smířením, současně pro zlepšení situace v těchto regionech nehnou ani prstem. Ve Sněmovně lamentují nad nacistickými zločiny, v Evropě přitom spolupracují takřka výhradně s extremistickými stranami, které soustavně zločiny nacismu zpochybňují a totéž se týká takřka mýtických Benešových dekretů.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Pozornost Donalda Trumpa se stále intenzivněji zabývá zeměmi Latinské Ameriky. Na začátku roku unesl venezuelského prezidenta Nicolase Madura a zostřil blokádu Kuby. Tyto a další kroky vůči Venezuele, Kubě či Mexiku připomínají starší intervenční logiku, v níž Spojené státy považovaly západní polokouli za svůj prostor bezpečnostního a politického vlivu. Srovnání s minulostí nabízí například případ panamského vůdce Manuela Noriegy, ale i takzvané banánové války nebo studenoválečné zásahy v regionu. Trump tuto tradici přetváří po svém, když kombinuje tvrdou rétoriku, sociální sítě, důraz na migraci, bezpečnost a zároveň podporuje pravicové populisty v regionu.

V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme se zaměřili na historii vztahů USA a zemí Latinské Ameriky. Na rozhovor jsme si pozvali amerikanistu a historika Lukáše Perutku, který se specializuje především na dějiny Mexika. Perutka tak například připomíná, že Mexiko dokázalo v minulosti Washingtonu vzdorovat, vyjednávat i prosazovat vlastní zájmy jako tomu bylo například při vstupu do NAFTA. Zároveň ale nese historickou zkušenost americké expanze, mexicko-americké války, ztráty rozsáhlých území, intervencí z počátku 20. století i války proti drogám. Právě drogová politika USA podle Perutky často problémy spíše prohlubovala. Kartely se navíc dávno nezabývají jen drogami, ale pronikly do obchodu s potravinami, alkoholem, lidmi i dalšími komoditami.

Podcast se dotýká také migrace a toho, jak Trumpova administrativa využívá ozbrojené složky a úřad ICE. Perutka upozorňuje, že hon na lidi s migračním pozadím nemá v amerických dějinách mnoho přímých paralel, i když Spojené státy v minulosti opakovaně nasazovaly armádu či federální moc proti vlastnímu obyvatelstvu – od občanské války přes zásahy proti veteránům Bonus Army až po potlačování stávek. V závěru rozhovoru se debata přesouvá i k Arktidě a Trumpovu zájmu o Grónsko. Ani ten není podle Perutky úplně nový. Spojené státy uvažovaly o odkupu Grónska už v 19. století a znovu po druhé světové válce. Rozdíl je hlavně ve stylu. Zatímco dřívější prezidenti podobné otázky řešili diskrétně a multilaterálně, Trump z nich dělá veřejnou politickou show.

Playlist:
🤔 Tipy a novinky
2:22 - 28:06

Přemyslovci. Panovnická dynastie a její doba

Vojta Náprstek Reloaded

Empires of Slavery: Rights and Power in the Early Modern Iberian World

Turn

Bienále UMPRUM: Generace Z

Miloš Doležal: Odporuj zlu, aby se necítilo pánem světa!

Jan Šimek - Bzukot školních zahrad

Jakub Střelec - Od trestu k terapii. Forenzní psychiatrie v poválečné obnově Evropy

Lawrence Douglas - The Criminal State: War, Atrocity, and the Dream of International Justice

Hlavní téma
29:30 - 1:43:24
Historické vztahy USA A Latinské Ameriky - rozhovor s Lukášem Perutkou

Podpořte vznik dalších dílů:
komunita.denikalarm.cz

„Proti fašismu v ulicích i v parlamentu“, tak znělo hlavní motto antifašistické demonstrace, která proběhla 1. května v Praze. Přes tisíc lidí přišlo vyjádřit svůj nesouhlas s šířením krajní pravice v českých ulicích i v politice. U smíchovského klubu Eternia však na průvod zaútočila skupina asi 70 neonacistů a později v noci došlo také k brutálnímu napadení německého páru poblíž stejného smíchovského klubu. Vidíme nárůst neonacistického násilí nebo šlo jen o chvilkový exces? A jaký vliv má extrémně toxická rétorika vládních politiků na šíření neonacistických myšlenek? O tom si v pořadu povídáme s antifašistou a spisovatelem Radkem Wollmannem, autorem knihy Krev Kruh Černá. O antifě, squattech a Palestině.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

S Vratislavem Maňákem rozebíráme jeho nově vydanou knihu S Wittgensteinem v gay sauně. Jaké to je vstupovat do míst, kde každý pohled může skrývat nevyslovitelné? Jak prožívají gayové pocit bezpečí při sexu na veřejnosti narozdíl od lidí vychovaných jako ženy? Proč nás rozčiluje snaha o splynutí s cis hetero majoritou?

kapitoly:
/1:38 o knize, tématu, motivaci ke psaní, jaké to je jít do gay sauny a jakou roli hrají pohledy ostatních
/12:49 exkluzivita gay míst, privilegia gay mužů, fenomén veřejného sexu a pocit bezpečí v tomto kontextu, a jak to vše protíná patriarchát
/19:40 jaký jazyk volil Vratislav ve své knize a proč se rozhodl psát mluvit a nemlčet? měli bychom se jako kvír lidé snažit o splynutí s majoritou? jak kvířit jazyk český?
/39:10 naše doporučení na kvír literaturu, co jsme četlx a co si taky přečtěte)

zdroje a odkazy pro vás:
⁠https://linktr.ee/teplomet.podcast⁠ (náš rozcestník)
⁠https://www.pluskolektiv.cz/⁠ (souhrn dalších zdrojů zde)
https://www.hostbrno.cz/s-wittgensteinem-v-gay-saune/ (kniha Vratislava Maňáka)

• kde najít pomoc:
  ⁠https://www.sbarvouven.cz/⁠
  ⁠https://www.linkabezpeci.cz/

Novou ministryní místního rozvoje je Zuzana Mrázová za ANO, jejíž absolutní prioritou je reforma stavebního zákona, na níž údajně intenzivně pracuje. Jak bude tato reforma vypadat? Jaké změny přinese? A pomůže s řešením krize bydlení, která je v Česku enormním problémem? O tom si v novém díle Studia Alarm+ povídá Jan Bělíček s architektkou a aktivistkou v oblasti urbanismu Annou Vinklárkovou z organizace Arnika, která dlouhodobě sleduje problematiku bydlení a rozvoje měst.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Dnes bychom si bez bavlny zřejmě svět představit nedokázali. Bavlna patřila zhruba od raného středověku do 19. století k nejdůležitějším průmyslovým produktům na světě. Po dlouhá staletí se s ní ve větším množství mohl člověk setkat zejména v Indii, Číně nebo Africe. Evropa patřila paradoxně do nedávné doby k místům, kde se bavlna příliš nevyskytovala. Přesto bavlna a textilní průmysl hrály pro evropský kontinent naprosto klíčovou roli v rozšíření kapitalismu na globální úroveň a překotném technologickém pokroku.

Produkce a zpracování bavlny a obchod s ní propojil celý svět. Toto průmyslové impérium záviselo na plantážích a továrnách, otroctví a námezdní práci, kolonizátorech a kolonizovaných, železnicích a parnících – zkrátka na globální síti půdy, pracovní síly, dopravy, výroby a prodeje. Liverpoolská bavlnářská burza měla obrovský vliv na rozvoj plantáží v Mississippi, alsaské přádelny byly úzce propojeny s těmi v Lancashiru a budoucnost ručních tkalců v New Hampshire nebo Dháce závisela na tak rozmanitých faktorech, jako byla výstavba železnice mezi Manchesterem a Liverpoolem, investiční rozhodnutí bostonských obchodníků či celní politika přijímaná ve Washingtonu a Londýně. Rakousko-Uhersko bylo do tohoto systému také zapojeno. Technologický vývoj textilního průmyslu byl však oproti Západu o řadu dekád opožděný. Konkrétně české země se ale staly srdcem textilního průmyslu monarchie. Podkrušnohoří patřilo k oblastem, kde se tento průmysl uchytil nejvíce. Příznivá pro ně byla zejména geografická poloha poblíž hranice se Saskem na labském dopravním uzlu.
V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme navštívili výstavu v Domě umění v Ústí nad Labem s názvem Stitched Dream od autorského týmu kolem Jana C. Löbla. Ústředním bodem výstavy je vzorníková kniha ústecké textilky rodiny Wolfrumů, která je jedinou připomínkou zaniklého severočeského textilního průmyslu. Nestálost je také klíčovým mottem celé výstavy. Pro tento díl Dějin bez konce jsme pořídili i rozhovor s Janem C. Löblem a Jáchymem Myslivcem.

Playlist:
🤔 Tipy a novinky
2:06 - 22:15

Vojta Náprstek Reloaded

Přemyslovci. Panovnická dynastie a její doba

Joanna Kuciel-Frydryszak - Služky pro všechno

Katja Hoyer - Za zdí. Východní Německo 1949-1990

The Billionaire Age

Knižní řada Obluda

Hlavní téma
23:34 - 1:02:17
Bavlna a textilní průmysl v Rakousku-Uhersku a ve světě

Podpořte vznik dalších dílů:
komunita.denikalarm.cz

Téma dnešní epizody navazuje na to, o čem už jsme kdysi mluvily, ale tentokrát jdeme dál. Se stylistkou Petrou Kasalovou nás nesvedla dohromady náhoda, ale zejména Šárčina zkušenost s tím, jak málo stačí, aby ranní příprava mohla znamenat skutečně dobrý start dne, právě díky Petřinu stylingu.
Oblékání se dá brát jako nepříjemná povinnost, nebo jako praktický nástroj, který nám může v lecčems pomoci a zjednodušit nám život. Některé studie nám v tomto ohledu ukazují, jak účinný takový nástroj může být. Například bílý plášť může o 15 % snížit chybovost. 78 % zákazníků a zákaznic se cítí sebevědoměji v dobře padnoucím nebo na míru šitém oblečení a 92 % zaměstnaných věří, že jejich vzhled ovlivňuje, nakolik profesionálně a kompetentně je vnímá jejich okolí.
V právním okénku si připomínáme povinnosti zaměstnavatelů u pracovních oděvů a ochranných pracovních pomůcek, včetně toho, kdo nese náklady na jejich čištění a údržbu. Dostáváme se i k otázce diskriminace, která v tématu vzhledu velmi souvisí s binárními stereotypy a utkvělými představami o tom, jak má vypadat muž a žena.

Pokračují škrty a vyhazovy ve státní správě a rýsuje se plán na ovládnutí veřejnoprávních médií. Jakou roli v tom hraje Andrej Babiš? Tomu se věnuje dnešní Studio Alarm.

Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz