Situace lgbtq+ lidí na slovensku se rok od roku zhoršuje, vláda se postupně snaží víc a víc omezovat kvír lidi, obírat je o práva a stále víc se poddává konzervativním vlivům díky Ficově proruské politice. Do dalšího dílu Teplometu jsme pozvalx Natáliu Heriban studentku sociologie a úřednici, která dřív pracovala pro politické hnutí Progresívne slovensko, aby otevřela témata svého vyrůstání, dospívání a pocitů z dnešní situace na Slovensku.

zdroje a odkazy pro vás:
⁠https://linktr.ee/teplomet.podcast⁠ (náš rozcestník)
⁠https://www.pluskolektiv.cz/⁠ (souhrn dalších zdrojů zde)
https://www.saplinq.org/ (advokace za práva kvír lidí, edukace, budování komunity…)
https://www.prizma-kosice.sk/ (komunitní a poradenské centrum pro kvír lidi - sk)

• kde najít pomoc:
  ⁠https://www.sbarvouven.cz/⁠
  ⁠https://www.linkabezpeci.cz/

Část lidí po sobotní demonstraci na Letné slavila. Zase se sešla spousta lidí ochotných bránit demokracii. Druhá část ale cítila po sobotě určité zklamání, a nešlo rozhodně jen o levičáky kritizující nedostatek reflexe sociálních a ekonomických témat. I liberálové a lidé přirozeně politicky inklinující k Milionu chvilek a jejich pozdnímu havlismu cítili určité rozpaky. Jak hodnotí sobotní demonstraci redaktoři Alarmu? Podařilo se Chvilkám oslovit voliče vládní koalice? A jaký je teď plán liberálního tábora?

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
komunita.denikalarm.cz/

Jak k tématu druhé světové války přistupuje česká mediální scéna? Je obraz dějin v médiích vyvážený, nebo se posunuje do antikomunistického příběhu? Co s mediálním obrazem udělala válka na Ukrajině a jaký vliv má současná válečná propaganda? Závěrečná debata konference o vzpomínání na druhou světovou válku, které se účastnili Martin Groman, Milena Bartlová a Dominik Želinský.

Audiozáznam panelové debaty z konference o vzpomínání na konec druhé světové války, který proběhl v Alfredu ve Dvoře. Akce vznikla díky podpoře nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Politika paměti vychází z aktuální politické situace. Za posledních 70 let prošel oficiální přístup k dějinám války rozsáhlými proměnami - od nekritického obdivu k Sovětskému svazu, antifašismus, až k jeho vyprázdnění a k vyhraněné protireakci v podobě antikomunismu a rozkladu antifašistického konsenzu. O proměnách vzpomínání na druhou světovou válku v Německu a v Rusku hovořily historičky Katja Hoyer a Marianna Muravyeva.

Audiozáznam panelové debaty z konference o vzpomínání na konec druhé světové války, který proběhl v Alfredu ve Dvoře. Akce vznikla díky podpoře nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

V prostoru postsocialistických zemí se objevuje narativ, že rok 1945 přinesl pouze novou okupaci - komunistickou. Teze o dvojí okupaci je živá zejména v Maďarsku nebo Polsku a vychází ze snahy určit novou úlohu v dějinách a případně se znovu postavit do role obětí. V českém prostředí je tato teze součástí vlastní viktimizace v dějinách, kde byl komunistický režim implementován přímo ze Sovětského svazu. Nové nárazový vedou nejen k přehodnocování role Sovětského svazu, ale také k potlačování dalších nepříliš lichotivych otázek týkající se druhé světové války. O tématu osvobození na konci druhé světové války hovořili v panelové debatě historici Jaromír Mrňka, Justina Smalkyte a Borbala Klascmann.

Audiozáznam panelové debaty z konference o vzpomínání na konec druhé světové války, který proběhl v Alfredu ve Dvoře. Akce vznikla díky podpoře nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

V dnešním příběhu druhé světové války stojí odbojové hnutí na okraji. Hlavní vzpomínání směřuje k akcím západních spojenců. Nejen na území Česka přitom fungovalo široké partyzánské hnutí, které zahrnovalo lidi napříč politickým spektrem. Vzpomínání na protifašistický odboj v Česku, na Slovensku a v Jugoslávii představili v panelové debatě historici Mira Markham, Martin Jelínek a Martin Posch.

Audiozáznam panelové debaty z konference o vzpomínání na konec druhé světové války, který proběhl v Alfredu ve Dvoře. Akce vznikla díky podpoře nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Vyhazovy lidí z vedení institucí, boj proti obnovitelným zdrojům, likvidace ochrany přírody a kultury nebo připravovaná šikana neziskového sektoru. To je vše jsou kroky Babišovy vlády, která rozsévá chaos a nesnášenlivost. Zatímco vláda mluví o transparentnosti, sama odmítá své kroky veřejnosti jakkoli vysvětlovat. Zákony šikanující neziskový sektor pak zavádí pouze autoritářské režimy. Není divu, že ten český připravovala skupina dezinformátorů napojených na Rusko.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Dění posledních týdnů ukazuje, že se na ministerstvu kultury rozhodli zásadně omezit peníze pro živou kulturu. To bude mít dalekosáhlé důsledky pro literaturu, divadla, ale i filmovou tvorbu, hudbu a další oblasti. Zároveň vzniká zákon, který má omezit veškeré působení občanské společnosti a netýká se jen neziskovek, ale i jednotlivců a veřejných institucí, jako jsou třeba školy. Je česká občanská společnost dost silná, aby se tomu dokázala postavit? A má smysl hájit i Českou televizi?

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Babišův rozpočet po měsících dohadů nepřináší překvapení. Jen stvrzuje, že nejmenší a nejchudší ministerstva budou ještě chudší a ta největší nabobtnají. Ochranu životního prostředí a českou kulturu čeká pomalá smrt, časy hojnosti nadchází pro výrobce asfaltu a zemědělské koncerny. Zelená úsporám přerozdělující dotace obyčejným lidem prakticky končí, za to ty nejbohatší kolchozy a podniky se o dotace bát nemusí.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/