Alarm
17. prosinec 2021

Poslechněte si podcast: Kolaps #55: Václav Bělohradský - Svůj smysl dnes nacházíme v konfrontaci s pohledem uprchlíků

V posledních letech se často mluví o krizi demokracie, politického systému obecně, o krizi reprezentace a zastupitelské demokracie, nástupu populistických hnutí a taky o tom, jak je vůbec možné z podobné situace vykročit ven. Málokdo dokázal o všech těchto tématech napsat filozofickou knihu, která jde v mnoha těchto otázkách až samotné podstatě těchto problémů. Právě takovou publikaci nyní napsal filozof a sociolog Václav Bělohradský, který byl hostem podcastu Kolaps. Jmenuje se Čas pléthokracie. Když částí jsou větší než celky a světový duch spadl z koně a vydalo ji nakladatelství 65. pole. V novém Kolapsu jsme si s ním povídali o politických, sociálních i myšlenkových krizích dneška a o tom, kudy z nich vede cesta ven.

01:41:11

Alarm

Vydává: Alarm

Audio kanál online deníku Alarm. Poslechněte si podcasty o politice, kultuře, sportu, nebo urbanismu. http://a2larm.cz/ https://eshop.denikalarm.cz/ https://www.darujme.cz/projekt/905 Společně tvoříme mainstream!

Web

Včera 10:14

Heatwave #3: Proč by měla být poválečná rekonstrukce Ukrajiny zelená

Ačkoli se to může zdát předčasné, protože konec války na Ukrajině je v nedohlednu, potřeba zelené transformace Ukrajiny je ve skutečnosti naléhavým a aktuálním tématem. Výrazný ekologický aspekt poválečné obnovy je nezbytný jak pro obnovu poškozené infrastruktury, tak pro modernizaci ukrajinského hospodářství. Více se dozvíte ve třetím díle podcastu Heatwave. Podcast vznikl díky podpoře Heinrich Böll Stiftung.

Před dvěma dny 15:23

„Vy mi tady říkáte, jak vařit s pokličkou, ale já chci vědět, jak zaplatit účty za plyn"

Ceny energií by měly po strmém nárůstu opět klesat. Situace je pro mnoho lidí mimo velká města přesto neudržitelná. Reportáž Saši Uhlové ze série Zelená transformace jako řešení energetické chudoby. Audioverzi textu načetl Jan Bělíček. Série textů Zelená transformace jako řešení energetické chudoby vznikla za podpory Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.

Před dvěma dny 20:20

Schopnost státu jít proti ekonomické moci firem určí, kdo bude výhercem energetické transformace

Energetická chudoba je problém, který nevyřešíme, pokud nebude energetická transformace sociálně spravedlivá. Klíčovou roli v tom hraje stát. Text Saši Uhlové ze série Zelená transformace jako řešení energetické chudoby. Audioverzi textu načetl Jan Bělíček. Série textů Zelená transformace jako řešení energetické chudoby vznikla za podpory Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.

Před dvěma dny 14:02

Zaostávání si nemůžeme dovolit. Budoucnost bude zelená, ať se nám to líbí, nebo ne

Mezi postkomunistickými zeměmi a zbytkem Evropy se rozevírají „klimatické nůžky“. Liknavost Východu při dekarbonizaci přitom bude mít negativní dopady i na naši ekonomiku. Text Saši Uhlové ze série Zelená transformace jako řešení energetické chudoby. Audioverzi textu načetl Jan Bělíček. Série textů Zelená transformace jako řešení energetické chudoby vznikla za podpory Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.

Před třemi dny 01:09:00

TL;DR #18: Syrový Marek Torčík o mládí v Přerově a další kolečko kauzy Mornštajnová

České kulturní prostředí v poslední době zaplavila vlna zájmu o literární autofikce či autobiografické romány. Žánr, jehož literárním pravzorem je už Dánka Tove Ditlevsen a na který mají patent hlavně Francouzi díky Didieru Eribonovi nebo Annie Ernaux, funguje především jako ideální postup pro zprostředkování zkušenosti, která se liší od té, co veřejný prostor ovládá. O povaze dějin, lidské zkušenosti a o tom, co se děje ve společnosti, totiž nejčastěji hovoří bílí bohatí heterosexuálové. Někomu to třeba přijde „normální a přirozené“, ve skutečnosti je to dost omezující perspektiva. Všechny možné marginalizované skupiny totiž budou mít zkušenost a vnímání společenských problémů nutně odlišné. Na tuto linii vyprávění – nejblíže asi k Oceanu Vuongovi a Édouardu Louisovi, navazuje Marek Torčík v románu Rozložíš paměť. Torčík do svého fragmentarizovaného vyprávění vstřebává atmosféru Přerova, bezútěšné průmyslové periferie a všechno to, čím své obyvatele mentálně svazuje. Autobiografický hrdina se traumatických flashbaccích také vyrovnává s šikanou kvůli tomu, že je gay a z velmi chudých poměrů. V úvodu epizody reagujeme také na další kolo kauzy Mornštajnová, tentokrát rozdmýchávané „podnikatelskou kritikou“, kdy se nakladatel Miroslav Balaštík a redaktor románu Les v domě pokusil delegitimizovat značnou část kritiky tím, že má od literatury nemístné hodnotové nároky a pomíjí kvality estetické. Jak to dopadlo, si můžete poslechnout právě teď. České kulturní prostředí v poslední době zaplavila vlna zájmu o literární autofikce či autobiografické romány. Žánr, jehož literárním pravzorem je už Dánka Tove Ditlevsen a na který mají patent hlavně Francouzi díky Didieru Eribonovi nebo Annie Ernaux, funguje především jako ideální postup pro zprostředkování zkušenosti, která se liší od té, co veřejný prostor ovládá. O povaze dějin, lidské zkušenosti a o tom, co se děje ve společnosti, totiž nejčastěji hovoří bílí bohatí heterosexuálové. Někomu to třeba přijde „normální a přirozené“, ve skutečnosti je to dost omezující perspektiva. Všechny možné marginalizované skupiny totiž budou mít zkušenost a vnímání společenských problémů nutně odlišné. Na tuto linii vyprávění – nejblíže asi k Oceanu Vuongovi a Édouardu Louisovi, navazuje Marek Torčík v románu Rozložíš paměť. Torčík do svého fragmentarizovaného vyprávění vstřebává atmosféru Přerova, bezútěšné průmyslové periferie a všechno to, čím své obyvatele mentálně svazuje. Autobiografický hrdina se traumatických flashbaccích také vyrovnává s šikanou kvůli tomu, že je gay a z velmi chudých poměrů. V úvodu epizody reagujeme také na další kolo kauzy Mornštajnová, tentokrát rozdmýchávané „podnikatelskou kritikou“, kdy se nakladatel Miroslav Balaštík a redaktor románu Les v domě pokusil delegitimizovat značnou část kritiky tím, že má od literatury nemístné hodnotové nároky a pomíjí kvality estetické. Jak to dopadlo, si můžete poslechnout právě teď. ► Playlist: 🗣️ Literární drby: 0:00 - 20:42 ✏️ Literární tipy: 20:50 - 29:04 📕 Marek Torčík - Rozložíš paměť: 29:39 - 1:05:57 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Před třemi dny 18:16

Kolaps české železncie #4: Proč nemáme vysokorychlostní železnice? Politikům nestály za to

Takzvané VRTky dokáží konkurovat letecké dopravě a oživují regiony. Přesto u nás zůstávají na papíře nebo ve snech železničních fandů. Poslechněte si audioverzi posledního textu ze série Kolaps české železnice. Autory textu jsou Standa Biler a Pavel Šplíchal. Audioverzi textu načetla Marie-Luisa Purkrábková. Série Kolaps české železnice vznikla díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Před třemi dny 14:37

Andrej Babiš bude skvělý premiér

Zatímco se vláda topí v problémech, opozice se vyhřívá na vrcholu popularity. Reálně však nenabízí vůbec nic. Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕ eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1208706 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Před třemi dny 14:03

Vlasta

Vlasta Bouška měl od samého začátku projektu věnovaného životní zkušenosti lidí z ústavů jasno, co chce svým posluchačkám a posluchačům sdělit: že svět mimo zdi ústavů existuje a že pokud má člověk dost odvahy, je možné se do něj dostat. Chráněné bydlení, kde dnes bydlí, je pro Vlastu mnohem lepším místem pro život než různé „domovy“ a „léčebny“, ve kterých v průběhu života pobýval. Na rozdíl od ústavů, v chráněném bydlení může jít člověk ven, kdy se mu zachce, může si najít zaměstnání a může relativně svobodně navazovat vztahy s okolím. Vlastův život však také poznamenalo obvinění, s nímž se pro něj pojí pocit hluboké křivdy. Způsob, jakým sociální, zdravotnické a soudní instituce našeho státu s Vlastou zacházely v nejtěžším období jeho života, vypovídá cosi podstatného nejen o režimech sociální a zdravotní péče a platných soudních procedurách, ale také o vztahu velké části společnosti k věcem, které jsou komplikovanější, o něco méně zřetelné a jednoznačné, než bychom si přáli. Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK (www.zivotnipribehy.com).

Před týdnem 04:20

Intro

Podcast Koho by to zajímalo je společným projektem české dokumentaristky Brit Jensen a výzkumného týmu projektu Životní příběh za lidská práva. K jeho klíčovým členům patří lidé, kteří strávili dlouho dobu v ústavech a mají tak bohatou zkušenost s nedobrovolnou institucionalizací, totalitními organizacemi a marginalizací. Příběhy, které vypravěčky a vypravěči přinášejí, ale zdaleka nejsou jen o utrpení a útlaku. Vypravěči a vypravěčky naší podcastové série nejsou oběti. Jsou to především lidé hledající důstojný způsob života tváří v tvář mimořádně obtížným životním podmínkám. Otázka „koho by to zajímalo?“, položená jednou z vypravěček, je tak zároveň výzvou ke změně: pokud nás snaha lidí z ústavů o důstojnější život opravdu zajímá, můžeme udělat něco, abychom jim v jejich úsilí napomohli? Podcast Koho by to zajímalo je společným projektem české dokumentaristky Brit Jensen a výzkumného týmu projektu Životní příběh za lidská práva. K jeho klíčovým členům patří lidé, kteří strávili dlouho dobu v ústavech a mají tak bohatou zkušenost s nedobrovolnou institucionalizací, totalitními organizacemi a marginalizací. Příběhy, které vypravěčky a vypravěči přinášejí, ale zdaleka nejsou jen o utrpení a útlaku. Vypravěči a vypravěčky naší podcastové série nejsou oběti. Jsou to především lidé hledající důstojný způsob života tváří v tvář mimořádně obtížným životním podmínkám. Otázka „koho by to zajímalo?“, položená jednou z vypravěček, je tak zároveň výzvou ke změně: pokud nás snaha lidí z ústavů o důstojnější život opravdu zajímá, můžeme udělat něco, abychom jim v jejich úsilí napomohli? Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK (www.zivotnipribehy.com)

Před týdnem 42:04

Pay gap #18: Samé otázky

Ve speciálním díle odpovídáme na velmi rozmanité otázky, které jste nám zaslali. Týkaly se jak tématu žen v práci, tak našeho podcastu. Je to součást naší denní práce, takže jsme se poměrně rozpovídaly. Rozhodně si epizodu poslechněte, ať vám neutečou žádné praktické tipy a detaily a ani kousek právních okének. ► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Matěj Schneider ► znělka Ondřej Bělíček