V novém dílu podcastu Hysterie mluvíme o Ozempicu, poruchách příjmu potravy i o tom, jak se potravinářský a farmaceutický průmysl otiskují do našich těl.

Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Když před více jak deseti lety policie zatkla několik anarchistů a obvinila je z přípravy útoku na vlak, vytvořila s pomocí médií obraz nebezpečných teroristů. Časem se nicméně ukázalo, že prostředí infiltrovali dva policejní agenti, kteří se na celé akci podíleli a podle obviněných celou akci vyprovokovali. Agenti zajišťovali dopravu, nakupovali materiál, vybírali místo na zkoušení zápalných lahví. U soudu pak nebylo možné vyvrátit obhajobu obžalovaných, kteří tvrdili, že útok byl původně nápad agentů. Kromě toho obžalovaní tvrdili, že celou dobu věděli o tom, že se jedná o agenty.

Jak se to ve skutečnosti vlastně celé odehrálo?

Případ je do velké míry možné rekonstruovat díky záznamům odposlechů, z nichž některé dala policie k dispozici, jiné pro jistotu soudu ani neposkytla. Naše redaktorka Saša Uhlová celou kauzu podrobně popsala v mnoha textech a v dnešním díle tuto kauzu podrobně rozebíráme. První díl

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

V novém díle podcastu MOSHPIT, natočeném v areálu univerzity v Cambridge, Klára s Johy probírají rozdíly mezi západní a středo-východní Evropou, právo mít i nemít názor nebo Evropskou unii.

V podcastu jsme se bavily také o tom, jakým způsobem může být požadavek mít na věci silný názor politický. Zatímco například v patriarchálním systému mají často silné a zároveň nepodložené názory muži, feminismus totéž často vyžaduje po ženách, aby přijaly podobně silné názory a přiblížily se tak mužům. „Woke“ má tak podle Kláry podobný efekt – požaduje od nás mít názor na všechno, i na věci, kterým nerozumíme.

Podpořte vznik dalších dílů:
https://komunita.denikalarm.cz/

Letní filmový hit Odyssea od Christophera Nolana trhá divácké rekordy a my jsme se v podívali na to, v čem je film silný a co mu oproti původnímu dílu chybí. Zaměřujeme na otázky spojené s filmovou adaptací přes tři tisíce let staré epické básně. Podíváme se i na hysterické reakce ultrapravice, která se dožaduje historické přesnosti díla. Může být vůbec mýtus, ve kterém vystupují kyklopové, čarodějnice, sirény, monstra a nad vším dohlížejí bohové, historicky přesný? V pozadí těchto nářků je evidentní to, že tím volají spíše po bělošských hercích a herečkách. Elon Musk už slíbil vytvořit za pomocí AI novou verzi filmu, která bude údajně více odpovídat historickým reáliím doby, ve které se příběh Odysseji odehrává. Na výsledek takového pokusu se hodně těšíme. V díle se ale dozvíte více o původním díle, jak vůbec epická báseň vznikala, do jaké míry jsou humor a erotika podstatné pro Odysseu, jaký je anglický překlad díla od Emily Wilson, nebo jaké české překlady si přečíst. V rámci dílu uslyšíte rozhovor s překladatelkou, básnířkou a klasickou filoložkou Sylvou Fischerovou, která působí na ústavu řeckých a latinských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Playlist:
🤔 Tipy a novinky
0:00 - 22:40

Kathryn Lomas - The World of the Western Greeks

The Roman World from Prehistory to Augustus: A History of the Roman People

Peter Fibiger Bang - The Roman Empire and World History

Lloyd Llewlyna Jonese - Persians: The Age of the Great Kings

Kim Bowes - Surviving Rome: The Economic Lives of the Ninety Percent

Eric H. Cline - 1177 př. Kr. Zhroucení civilizace a invaze mořských národů

Eric H. Cline - Po roce 1177 př. Kr.: Přežití civilizací

Hlavní téma
23:36 - 45:36
Nolanova Odyssea versus Homérovo dílo a otázka historické přesnosti mýtu

Rozhovor se Sylvou Fischerovou
46:25 - 1:48:33

Podpořte vznik dalších dílů:
komunita.denikalarm.cz

Před více než deseti lety začala policejní operace Fénix, která hledala teroristy z krajně-levicové scény. Mediální prostor zaplavily šokující titulky o levicových extremistech a teroristech, které měly ve čtenářích vzbudit pocit ohrožení. Dnes všechny tehdejší kauzy pomalu dodýchávají a v případě teroristického útoku na vlak z roku 2014 byli dokonce všichni obvinění zproštění viny a právě Saša Uhlová ve svých textech detailně popsala roli policejních agentů v plánování celé akce. Proč k operaci Fénix vůbec došlo a proč je důležité si ji připomínat i dnes? O tom se bavíme v novém díle Studia Alarm+. Přesně za týden zveřejníme druhý díl našeho rozhovoru, v němž se zaměříme na plánovaný útok na vlak převážející vojenský materiál.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Proč Česko nebylo schopné přijmout Istanbulskou smlouvu? Daří se tu domácímu násilí? Eva Klíčová, David Scharf a Pavel Šplíchal ve studiu Alarm mluvili o akcelerujícím konzervatismu v Česku, o cestě ministra zahraničí Macinky do Izraele, zatčení Andrew Tatea, nástupu nového britského premiéra a také o české islamofobii.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Po druhé světová válce se vítězné mocnosti snažily přijít s právním konceptem mezinárodního trestního práva, který zaručí to, aby se již nikdy neopakovaly nacistické zločiny. Výraznou roli v celém procesu sehráli američtí a britští právní experti. Ovšem podstatné právní koncepty přinášeli také Sověti, kteří měli zcela jinou válečnou zkušenost s nacisty, než západní země. Nacisté proti nim vedli totiž vyhlazovací válku, která byla vedena úplně jinými prostředky a metodami, než válka na západní frontě. I proto si sovětští juristé velmi dobře uvědomovali, jak je důležité přesně vystihnout to, co bylo na nacismu zločinné. Stále častěji se začal skloňovat pojem zločinný stát v souvislosti s nacistickým režimem. Používal jej Karl Jaspers, nebo Hannah Arendtová. Ta se k němu vracela zejména v souvislosti s Eichmannovým procesem, kdy se ptala na otázku, jak vlastně odsoudit a potrestat člověka, který se podílel na zločinech proti lidskosti tím, že konal dle rozkazů a zákonů daného režimu.

Pojem zločinný stát je v centru novinky amerického právního vědce Lawrence Douglase s názvem The Criminal State: War, Atrocity, and the Dream of International Justice (Zločinný stát: válka, násilí a sen o mezinárodní spravedlnosti). Jeho kniha provádí čtenáře myšlenkami o tom, co je vůbec válka, za jakých okolností může být nelegální a co je nepřijatelné válečné násilí od novověkých myslitelů až po první pokusy o ustanovení mezinárodních trestních úmluv a institucí na konci 19. století a v první polovině 20. století. S různými pokusy o kriminalizaci války však zatočila následná druhá světová válka. Norimberský proces, Tokijský tribunál, ani ustanovení Spojených národů o genocidě z roku 1948 však neučinily z poválečného světa humánnější společnost bez válek a válečných zvěrstev. Proč se sen o kriminalizaci války rozplynul? Jakým způsobem se právní experti té doby snažily zabránit opakování válečných hrůz? A proč byl Raphael Lemkin, který přišel s novou právní kategorií genocida, zklamaný z výsledného znění úmluvy o genocidě z roku 1948?

Playlist:
🤔 Tipy a novinky
0:00 - 20:05

Carlo Ginzburg - Sýr a červi

Carlo Ginzburg - Dřevěné oči

Securing Empire: Imperial Cooperation and Competition in the Nineteenth Century

Socialism, Internationalism, and Development in the Third World

Tkalci Hradu: Síťová anatomie první Československé republiky

Zuzana Říhová - Mimka

Jana Paseková Kasíková - "Jsou zde, kolona už přijela!" Displaced Persons a poválečné Československo v roce 1945

Eva Danišová - Diliňi Dora

Hlavní téma
20:12 - 45:47
Válečné násilí, legalita války a mezinárodní trestní právo ve 20. století

Rozhovor s Lawrencem Douglasem
46:36 - 1:21:14

Podpořte vznik dalších dílů:
komunita.denikalarm.cz

Bouračka Filipa Turka na v Praze na I.P. Pavlova, čistky a trestní oznámení na Ministerstvu místního rozvoje, nebo lídr ODS na Praze 1 Filip Dvořák, který odmítá odstoupit z kandidátky a nechce vysvětlit, kde jeho otec získal majetek přibližně v hodnotě čtvrt miliardy korun. To jsou některá témata, která probíráme v podcastu Studio Alarm. Pořad moderuje Jan Bělíček a jeho hosty jsou redaktorka deníku Alarm Magdalena Dušková a redaktor Alarmu Stanislav Biler.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Literárními cenami již ověnčený Marek Šindelka po deseti letech vydává novou prózu – Systémy něhy. Ani tentokrát není moc velká šance, že by některé z významných literárních cen unikl.

Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Donald Trump v Ankaře napřed vyděsil své „spojence” a pak si odvezl, co potřeboval, včetně vágně formulované podpory války proti Íránu v závěrečné deklaraci. Na domácí půdě Trump hrozí „komunistickým nebezpečím” kvůli úspěchu několika socialistických kandidátů v demokratických primárkách. Zbraně pro Ukrajinu ale budou. Ve studiu debatovali Jan Bělíček, David Scharf a Pavel Šplíchal.

Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Nejsledovanější sportovní událost roku i v dějinách funguje jako ideologický nástroj politické moci, nejvýnosnější sportovní byznys i disneyfikace nejpopulárnějšího sportu na planetě.

Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz