Vláda v rámci reorganizace přesunula hned několik agend z úřadu vlády na jednotlivá ministerstva. Takto dotčené jsou i adiktologické služby a politika boje se závislostmi, které byly přesunuty z Úřadu vlády, kde mohly působit meziresortně, přímo pod ministerstvo zdravotnictví. Tento krok vyvolala v dotčených kruzích a mezi experty obrovskou nevoli. Podle odborníků hrozí propad poskytovaných adiktologických služeb, což může mít velmi rychle negativní dopady. O tom všem si v novém Studiu Alarm+ povídáme s expertkou na drogovou problematiku Janou Michailidu.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Realitní makléř z Dubaje Adrian Chabada si ve finálovém dílu pořadu Ruže pre nevestu nakonec vybral za partnerku Sabinu a Miška Květinka musela jet domů. Pokud nevíte, o čem je řeč, vězte, že mluvíme o populární reality show, v níž dvacet žen bojuje o srdce jednoho muže. V české variantě tento pořad známe jako Bachelora, ale slovenská mutace přináší ještě o něco explozivnější mix emocí a bizáru. Abychom se na tento fenomém podívali trochu blíže, pozval jsem si do Studia Alarm+ mediální teoretičku Irenu Reifovou, která se na reality shows zaměřuje i ve své akademické práci.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

V dnešním díle podcastu Pay Gap mluvíme o produktivitě, workoholismu i hustle culture. Proč máme pocit, že pořád děláme málo? Jak se v tlaku na výkon promítá gender a co s tím dělají sociální sítě a AI? A co můžeme dělat místo toho, abychom se snažily být nezničitelné?

Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.

Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

Děkujeme za poskytnutí úvodní animace k podcastu Pay Gap Marii Procházkové (režie, střih), Bety Suchanové (animace, scénář), Miroslavu Chaloupkovi (zvuk, hudba) a Pavlu Mandysovi (scénář).

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Co to znamená kvířit kulturu a proč to musíme dělat? Je přehánění teatralita a camp, strategií, která nám pomáhá vyrovnat se s tlakem na to “být normální a zapadnout”? A proč milujeme vykroucení? Hostem dalšího teplometu je Matěj Hřib - publicista, redaktor online magazínu Qult, vykroucená buzna a doktor campu.

kapitoly:
/1:23 co je to camp a jakou by mohl mít českou alternativu, jaké role a masky si nasazujeme, co perforumujeme a vůči čemu se tím vymezujeme? camp v drag kontextu, souvislost genderem a jeho expresí
/19:14 dvojí identifikace a láskyplná ironie v dragu, proč se camp děje a k čemu nám slouží, kdyby byla utopie byl by camp? úvahy o společnosti, identitě a roli rolí a kým bychom byly kdyby nebyly
/40:05 camp jako zvládací strategie, historie pojmu u nás, camp tu byl vždycky a kde ho v česku třeba najdeme

zdroje a odkazy pro vás:
⁠https://linktr.ee/teplomet.podcast⁠ (náš rozcestník)
⁠https://www.pluskolektiv.cz/⁠ (souhrn dalších zdrojů zde)
https://advojka.cz/a2-article/2024-2-v-tabore-prehnaneho/ (článek Matěje o campu)

• kde najít pomoc:
  ⁠https://www.sbarvouven.cz/⁠
  ⁠https://www.linkabezpeci.cz/

Andrej Babiš a vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha pokračují ve svém ovládnutí státu. Po konci Orbána se z Česka stává hlavní výspa orbánismu a iliberální demokracie ve Střední Evropě. Současné rozprášení ochrany lidských práv, menšin nebo protidrogové politiky na Úřadu vlády je dalším krokem na této cestě. Pro náhlé změny neexistuje žádné věrohodné zdůvodnění, analýza ani reálný plán. Je to jen zvůle moci.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Český daňový systém není nastavený spravedlivě a je potřeba ho změnit. To ve své nové knize Spravedlivý růst tvrdí sociolog a ředitel PAQ Research Daniel Prokop. Kniha navazuje na jeho předchozí bestseller Slepé skvrny a věnuje se neduhům české ekonomiky, hospodářství, státní správy, vzdělání a některým dalším věcem. Mediálním prostorem už koluje jedna zkratka o této knize, a to že se její autor pokouší pravici vysvětlit, že se nemusí bát spravedlnosti a levice zase růstu. Může se hodně nerovná a nespravedlivá společnost úplně rozpadnout? Daniel Prokop před tímto scénářem varuje v novém dílu Studia Alarm+.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Pod ředitelem Sedláčkem se Knihovna Václava Havla transformuje na knihovnu Tomáše Sedláčka. Obsah bude úsporný a povrchní, tak jako myšlení bankovního ekonoma. Havlův odkaz se v Česku vyprazdňoval po celá léta, nicméně Sedláček se rozhodl pozvednout prázdnotu na dosud netušenou úroveň. Svůj rok ve funkci strávil brázděním veřejného prostoru s ezoterickým poselstvím, že je Havel odpovědí na všechno. Ve chvíli, kdy to došlo správní radě i zaměstnancům, už bylo pozdě. Všichni odchází, Sedláček zůstává, aby až do skonání světa žongloval s třemi slovy: pravda, láska, smysl. Dokud tím nezabije i posledního myslícího tvora na Zemi.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Hrozí v Česku prolomení Benešových dekretů? O víkendu proběhl na brněnské akci Meeting Brno sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení a tato akce vyvolala silné reakce i na nejvyšších politických úrovních v Česku. Proti akci přímo v Brně protestovalo několik tisíc lidí a celé toto téma se stalo novým zdrojem kulturních válek. Proč kolem této akce dělali hlavně strany SPD a Stačilo takové haló? A jak vypadaly česko-německé vztahy před válkou a po ní? O tom si budeme povídat v dnešní Studiu Alarm.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně vyvolal řadu emotivních vyjádření a stal se předním politickým tématem. Pod vlivem politického rozdmýchávání ze strany SPD a Stačilo se ze setkání v Brně stala větší událost, než jakou by za normálních okolností byla. Zatímco pro velkou část veřejnosti na české i německé straně a historickou obec je otázka vyhnání Němců po konci druhé světové války do značné míry probádaným a uzavřeným tématem, někteří politici se snaží vybičovat nacionalistický resentiment a získat na celé události laciné politické body. Stejně jako dnes, tak i v minulosti, konkrétně od poloviny 19. století, je nacionalismus hlavní příčinou vypjatých sporů mezi Čechy a Němci. Vyvolávání národnostních sporů se naopak snažil v době na přelomu 19. a 20. století potlačit dělnický internacionalismus, pro který byl přednější třídní boj a nikoliv národní revoluce. I v době 19. století jsou typické společné pochody, tzv. tábory lidu, českých i německých dělníků. Neochota části německé menšiny přijmout nový československý stát a ignorování problémů početně německé menšiny ze strany vlády po roce 1918 však vztahy zhoršily. Hospodářská krize a především nástup nacismu v Německu pak vygradovaly spory do takové míry, že už se společné soužití v poválečné době stalo nemyslitelným.

Do nového dílu podcastu Dějiny bez konce jsme si pozvali profesora historie Stanislava Holubce, se kterým jsme probrali historii česko-německých vztahů, osudy německých antifašistů po konci války, osudy sudetských němců, kteří byli vyhnáni z pohraničí do Bavorska, stejně jako historický vývoj sudetoněmeckého sdružení.

Playlist:
🤔 Tipy a novinky
0:00 - 20:08

Jiří Hutečka, Michael Viktořík - Olomouc ve válce 1914-1919

Nicola Di Cosmo, Lorenzo Pubblici - Venice and the Mongols

Françoise Vergès - Dekoloniální feminismus

Abdulrazak Gurnah - Krádež

Pražské povstání 1945 očima kronikářů

Miloš Řezník – Dušan Kováč – Martin Schulze Wessel (eds.) - Češi, Slováci a Němci ve 20. století. Materiály pro výuku dějepisu

Hlavní téma
20:55 - 40:58
Historie česko-německých vztahů, vyhnání Němců a vývoj pohledu na poválečné uspořádání ze strany Čechů a Němců

Rozhovor se Stanislavem Holubcem
41:12 - 1:42:05

Podpořte vznik dalších dílů:
komunita.denikalarm.cz

Obyvatelstvo Ruska se v posledních týdnech bouří proti některým opatřením centrální vlády. Někteří analytici hovoří o tom, že se pod Putinem kývá židle a můžou přijít na scénu významnější otřesy. Takových vyjádření jsme ovšem za poslední čtyři roky slyšeli už celou řadu, a proto nás bude zajímat, jaká je realita. O tom si v novém Studiu Alarm+ povídáme s rusistou a sémiotikem Tomášem Glancem, který momentálně působí na Univerzitě v Curychu. Představili jsme také jeho novou knihu Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině, která nedávno vyšla v nakladatelství Karolinum.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Volby do lokální samosprávy konané 7. května zatřásly základy britské politiky. V Anglii se potvrdil drtivý nástup krajně pravicové Reform UK a také další úpadek vládní Labour Party, která přišla bezmála o 1500 zastupitelů. Premiér Keir Starmer ale dál odmítá odstoupit. Zatímco se mu ve straně už rýsuje vyzyvatel, Green Party v čele se Zachem Polanskim posiluje a míří na pozici nejsilnější levicové strany. Může to architekt Brexitu Nigel Farage dotáhnout až do Downing Street 10? Jsou konzervativci odepsaná strana? Skončil v Británii definitivně tradiční systém dvou stran? A co se pokazilo v projektu Your Party? Ve Studiu Alarm o situaci ve Velké Británii debatovali Jan Bělíček a David Scharf.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/