Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně vyvolal řadu emotivních vyjádření a stal se předním politickým tématem. Pod vlivem politického rozdmýchávání ze strany SPD a Stačilo se ze setkání v Brně stala větší událost, než jakou by za normálních okolností byla. Zatímco pro velkou část veřejnosti na české i německé straně a historickou obec je otázka vyhnání Němců po konci druhé světové války do značné míry probádaným a uzavřeným tématem, někteří politici se snaží vybičovat nacionalistický resentiment a získat na celé události laciné politické body. Stejně jako dnes, tak i v minulosti, konkrétně od poloviny 19. století, je nacionalismus hlavní příčinou vypjatých sporů mezi Čechy a Němci. Vyvolávání národnostních sporů se naopak snažil v době na přelomu 19. a 20. století potlačit dělnický internacionalismus, pro který byl přednější třídní boj a nikoliv národní revoluce. I v době 19. století jsou typické společné pochody, tzv. tábory lidu, českých i německých dělníků. Neochota části německé menšiny přijmout nový československý stát a ignorování problémů početně německé menšiny ze strany vlády po roce 1918 však vztahy zhoršily. Hospodářská krize a především nástup nacismu v Německu pak vygradovaly spory do takové míry, že už se společné soužití v poválečné době stalo nemyslitelným.

Do nového dílu podcastu Dějiny bez konce jsme si pozvali profesora historie Stanislava Holubce, se kterým jsme probrali historii česko-německých vztahů, osudy německých antifašistů po konci války, osudy sudetských němců, kteří byli vyhnáni z pohraničí do Bavorska, stejně jako historický vývoj sudetoněmeckého sdružení.

Playlist:
🤔 Tipy a novinky
0:00 - 20:08

Jiří Hutečka, Michael Viktořík - Olomouc ve válce 1914-1919

Nicola Di Cosmo, Lorenzo Pubblici - Venice and the Mongols

Françoise Vergès - Dekoloniální feminismus

Abdulrazak Gurnah - Krádež

Pražské povstání 1945 očima kronikářů

Miloš Řezník – Dušan Kováč – Martin Schulze Wessel (eds.) - Češi, Slováci a Němci ve 20. století. Materiály pro výuku dějepisu

Hlavní téma
20:55 - 40:58
Historie česko-německých vztahů, vyhnání Němců a vývoj pohledu na poválečné uspořádání ze strany Čechů a Němců

Rozhovor se Stanislavem Holubcem
41:12 - 1:42:05

Podpořte vznik dalších dílů:
komunita.denikalarm.cz

Obyvatelstvo Ruska se v posledních týdnech bouří proti některým opatřením centrální vlády. Někteří analytici hovoří o tom, že se pod Putinem kývá židle a můžou přijít na scénu významnější otřesy. Takových vyjádření jsme ovšem za poslední čtyři roky slyšeli už celou řadu, a proto nás bude zajímat, jaká je realita. O tom si v novém Studiu Alarm+ povídáme s rusistou a sémiotikem Tomášem Glancem, který momentálně působí na Univerzitě v Curychu. Představili jsme také jeho novou knihu Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině, která nedávno vyšla v nakladatelství Karolinum.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Volby do lokální samosprávy konané 7. května zatřásly základy britské politiky. V Anglii se potvrdil drtivý nástup krajně pravicové Reform UK a také další úpadek vládní Labour Party, která přišla bezmála o 1500 zastupitelů. Premiér Keir Starmer ale dál odmítá odstoupit. Zatímco se mu ve straně už rýsuje vyzyvatel, Green Party v čele se Zachem Polanskim posiluje a míří na pozici nejsilnější levicové strany. Může to architekt Brexitu Nigel Farage dotáhnout až do Downing Street 10? Jsou konzervativci odepsaná strana? Skončil v Británii definitivně tradiční systém dvou stran? A co se pokazilo v projektu Your Party? Ve Studiu Alarm o situaci ve Velké Británii debatovali Jan Bělíček a David Scharf.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Ekologické organizace jsou terčem útoků a nenávisti, protože údajně zpomalují všemi milované silnice a dálnice. Vláda a jednotliví ministři neváhají útočit na ty, kdo ve veřejném zájmu brání přírodu a krajinu. Pokud však stavby zdržují samotné stavební firmy, nikoho to nezajímá. Vláda jim nenadává, ministři neobviňují z terorismu, veřejnost nevyhrožuje lynčem. Pokud totiž někomu nejde o přírodu, ale o prachy, tak s tím nemá nikdo problém. Ani ŘSD pak nenajímá PR agentury, aby útočily na ty, kdo upozorňují především na neschopnost této instituce.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Nová deníková kniha Michala Viewegha Převážně báječný rok nás uvrhla do nevěřícných rozpaků. Literární hvězdě devadesátých a nultých let se nepochybně daří báječně. Tak moc nejbáječněji, že to vyvolává rozpaky. A nejen literární.

Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Asi tři minuty před koncem nastavení vtrhly desítky, až stovky fanoušků Slávie na hřiště, zapalovali světlice, napadali hráče Sparty. To všechno navíc v zápase, po němž mohla Slávie slavit mistrovský titul před domácím publikem, a to navíc po zápase s největším rivalem Spartou Praha. Co se na místě stalo a následovala adekvátní reakce vedení Slávie a Fotbalové asociace? O tom si budeme povídat v dnešním Studiu Alarm+ s fotbalovou fanynkou Hanou Parčovou a taky sociologem sportu Vojtěchem Ondráčkem.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

V dnešním díle podcastu Pay Gap mluvíme o vstupu mladých lidí na trh práce. Co čeká absolventy a absolventky? Na co je škola nepřipraví, i když by měla? A setkávají se i oni s ageismem a stereotypy? V této epizodě se věnujeme tématu, které je nám blízké, i když už ne věkem. Zavzpomínaly jsme na naše první brigády i odborné pracovní zkušenosti. Dnes ještě více než tehdy mladí lidé sbítají pracovní zkušenosti už během studia, i když nejde vždy o odbornou praxi. Pro formování pracovních návyků ale může být užitečné v zásadě cokoli.

V právním okénku tentokrát mluvíme o tom, že zákoník práce chrání zaměstnance mladistvé, a to zejména zvláštní úpravou jejich pracovních podmínek a povinností dbát o jejich rozvoj. Kategorii absolventských pracovních pozic ovšem neznáme. Mladým se nevyhýbá celá řada negativních jevů, a tím prvním z nich jsou nepochybně předčasné odchody ze vzdělávání. Zejména děti a mladí lidé z rodin se slabším sociálním zázemím mohou ze školy odejít hned, jak zjistí, že peníze si můžou vydělat i bez ní. Dlouhodobě je to ale na pracovním trhu poškozuje. Dalším znevýhodňujícím momentem je skutečnost, že nejméně část absolvenstva vůbec netuší, jak funguje trh práce, na jakých principech stojí zákoník práce a jaká jsou jejich práva.

Chcete nás vidět a slyšet víc?

Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter. Můžeme vidět naživo, na různých diskuzích, a pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Šárku můžete potkat v květnu na Dni brněnských knihoven nebo na programu k výstavě Už tam budem? v Benešově, nebo v září na Sustainability Is Not Dead, Stále si také můžete koupit naši knížku.

Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.

Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

V čem je důležitá Romy psaná literatura? Co je to informovaná zvědavost a jak skrze ní můžeme být více otevření? Jak nejsou Romové zakotvení v české realitě a jaké to je, když na ně v obchodě začnou mluvit španělsky? A jak hosté oslavovali Mezinárodní den Romů? Nový díl podcastu MOSHPIT hovoří o žité zkušenosti Romů generace Z, s Ninou Dudykoťovou, Kateřinou Badoovou a Robinem Balogem.

Kruh se v MOSHPITU uzavírá. V podcastu není moshpit pod stagí, ale na stagi - za majkem. V podcastu řešíme společenská témata. Kde stejně tak, jako na koncertech, do sebe naráží a setkávají se lidé, ideje, názory, energie a někdy i lokty. Od mladých lidí pro mladé lidi. Kolektivně, společně, posluchači, hosté i moderátoři.

Podpořte vznik dalších dílů:
komunita.denikalarm.cz

Hostkou rozhovorového speciálu Soundsystému byla Marie Tučková aka Rivermoans, čerstvá držitelka ceny Objev roku na hudebních cenách Vinyla.

Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Bývalé Sudety jsou politickým tématem pouze v podobě strašení před fiktivním návratem Němců. Faktický stav těchto oblastí více než osmdesát let po válce je však výsledkem naprosté neschopnosti českých politických elit spravovat vlastní zemi. Babiš s Okamurou varují před jakýmkoliv možným smířením, současně pro zlepšení situace v těchto regionech nehnou ani prstem. Ve Sněmovně lamentují nad nacistickými zločiny, v Evropě přitom spolupracují takřka výhradně s extremistickými stranami, které soustavně zločiny nacismu zpochybňují a totéž se týká takřka mýtických Benešových dekretů.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Pozornost Donalda Trumpa se stále intenzivněji zabývá zeměmi Latinské Ameriky. Na začátku roku unesl venezuelského prezidenta Nicolase Madura a zostřil blokádu Kuby. Tyto a další kroky vůči Venezuele, Kubě či Mexiku připomínají starší intervenční logiku, v níž Spojené státy považovaly západní polokouli za svůj prostor bezpečnostního a politického vlivu. Srovnání s minulostí nabízí například případ panamského vůdce Manuela Noriegy, ale i takzvané banánové války nebo studenoválečné zásahy v regionu. Trump tuto tradici přetváří po svém, když kombinuje tvrdou rétoriku, sociální sítě, důraz na migraci, bezpečnost a zároveň podporuje pravicové populisty v regionu.

V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme se zaměřili na historii vztahů USA a zemí Latinské Ameriky. Na rozhovor jsme si pozvali amerikanistu a historika Lukáše Perutku, který se specializuje především na dějiny Mexika. Perutka tak například připomíná, že Mexiko dokázalo v minulosti Washingtonu vzdorovat, vyjednávat i prosazovat vlastní zájmy jako tomu bylo například při vstupu do NAFTA. Zároveň ale nese historickou zkušenost americké expanze, mexicko-americké války, ztráty rozsáhlých území, intervencí z počátku 20. století i války proti drogám. Právě drogová politika USA podle Perutky často problémy spíše prohlubovala. Kartely se navíc dávno nezabývají jen drogami, ale pronikly do obchodu s potravinami, alkoholem, lidmi i dalšími komoditami.

Podcast se dotýká také migrace a toho, jak Trumpova administrativa využívá ozbrojené složky a úřad ICE. Perutka upozorňuje, že hon na lidi s migračním pozadím nemá v amerických dějinách mnoho přímých paralel, i když Spojené státy v minulosti opakovaně nasazovaly armádu či federální moc proti vlastnímu obyvatelstvu – od občanské války přes zásahy proti veteránům Bonus Army až po potlačování stávek. V závěru rozhovoru se debata přesouvá i k Arktidě a Trumpovu zájmu o Grónsko. Ani ten není podle Perutky úplně nový. Spojené státy uvažovaly o odkupu Grónska už v 19. století a znovu po druhé světové válce. Rozdíl je hlavně ve stylu. Zatímco dřívější prezidenti podobné otázky řešili diskrétně a multilaterálně, Trump z nich dělá veřejnou politickou show.

Playlist:
🤔 Tipy a novinky
2:22 - 28:06

Přemyslovci. Panovnická dynastie a její doba

Vojta Náprstek Reloaded

Empires of Slavery: Rights and Power in the Early Modern Iberian World

Turn

Bienále UMPRUM: Generace Z

Miloš Doležal: Odporuj zlu, aby se necítilo pánem světa!

Jan Šimek - Bzukot školních zahrad

Jakub Střelec - Od trestu k terapii. Forenzní psychiatrie v poválečné obnově Evropy

Lawrence Douglas - The Criminal State: War, Atrocity, and the Dream of International Justice

Hlavní téma
29:30 - 1:43:24
Historické vztahy USA A Latinské Ameriky - rozhovor s Lukášem Perutkou

Podpořte vznik dalších dílů:
komunita.denikalarm.cz