V literárním podcastu TL;DR se věnujeme knize Gisèle Pelicot Óda na život, v němž popisuje průběh soudu a manželem, který ji dekádu omamoval léky, znásilňoval a zároveň nechával znásilňovat desítkami cizích mužů.

Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

O víkendu v Praze proběhla blokáda Hnutí pro život. Jak probíhala? A proč vůbec?

Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Hostkou speciálního dílu Soundsystému byla písničkářka Pivoňka, s níž jsme se bavili o hudbě jako prostředku katarze a potřebě udělat si všechno sám.

Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

V desátém, speciálním, dílu teplometu, který vychází pod Alarmem, Pavel v roli moderátora vyzpovídá Niku a Báru. Přes obecná témata k těm osobním, naše názory a pohledy na kvír témata jako - jak se v současnosti skloňuje slovo kvír, proč se to pořád vytahuje a proč to nejčastěji využívají politici k polarizaci společnosti? co to pro nás znamená být nebinární a agender? nebo co dělat když někomu popletu zájmena?

kapitoly:

/1:07 zneužívání kvír tématiky v politice, jakou pozornost by kvír lidé opravdu potřebovali a ocenili narozdíl od mediálního a politického lynče?

/17:28 jak Nika prožívá svůj gender skrz nebinaritu a jak Bára neprožívá gender skrz bytí agender, jakým způsobem se jejich kvír cesta vyvíjela a jak to mají teď?

/33:20 jak vnímáme tělo, co souvisí s genderovou dysforií, jak prožíváme maskulinitu, jak vnímáme dostupnost péče a kde ji hledat?

/44:40 jakým způsobem se jako cis a hetero člověk chovat k někomu kdo je kvír? jak začít konverzaci když neznám zájmena člověka? a co když se spletu??

Národního konzervativce střídá v Maďarsku u moci liberální konzervativec. Oba rivalové ale mají víc společného, než se na první pohled zdá.
Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Babiš s Havlíčkem chtěli jít do tvrdého střetu s Evropskou unií kvůli emisním povolenkám, protože by nám zdražily benzin možná až o tři koruny. Trumpova válka zdražila benzin o patnáct korun, ale oba zmínění vůči Trumpovi neřeknou ani slovo a v uctivém předklonu mu olizují boty. Ještě nikdy jsme asi neměli tak ideologicky vyhraněnou zahraniční politiku, která by zcela ignorovala naše vlastní zájmy. Důkazem je samozřejmě přímo Petr Macinka, který toho hodně namluví o pragmatismu, ale nakonec okřikuje prezidenta Pavla, který se jediný nebojí říct nahlas, že Donald Trump ohrožuje naši bezpečnost.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Den po Velikonočním pondělí vyhrožoval prezident Trump „vymazáním celé civilizace“, ale nakonec souhlasil s příměřím, které je pro USA nevýhodné. Hormuzský průliv je i nadále zablokovaný, cena ropy roste a teheránský režim se zdá být silnější než kdykoliv předtím. Mezitím v USA sílí volání po impeachmentu prezidenta, který zatáhl zemi do další nesmyslné války, ačkoliv předtím sliboval, že to dělat nikdy nebude. Jaká je role Izraele v tomto konfliktu? Co současná situace znamená pro válku na Ukrajině? A může být íránské fiasko začátkem konce pro MAGA hnutí? Ve Studiu Alarm o situaci v západní Asii i USA debatovali Jan Bělíček a David Scharf.

Když nacistické Německo definitivně kapitulovalo 8. května 1945, Evropa ležela v troskách. Nejničivější vojenský konflikt v historii lidstva pak definitivně skončil o tři měsíce později po kapitulaci Japonska. Ničivá síla novodobého vojenského konfliktu měla bilanci 60 až 80 milionů mrtvých. Během války došlo k holokaustu, kdy nacisté vytvořili systematickou továrnu na vraždění, která zabila miliony Židů, Romů, socialistů, komunistů a všech, kteří patřili mezi nepřátele režimu. Docházelo k rozsáhlým vyvražďovacím akcím na východní frontě, popravám civilistů, ale i masivnímu bombardování měst a svržení atomové bomby. Hrůznost konfliktu neměla v dějinách obdoby a proto bylo třeba odsoudit spáchané zločiny a nastavit pravidla do budoucna. Tradiční právní kategorie se tehdy ukázaly jako nedostatečné, protože nebylo možné redukovat problém pouze na individuální pachatele. Současně však bylo silně problematické kolektivní odsouzení celé německé společnosti. Před podobnými dilematy stáli Spojenci, když společně plánovali vojenský tribunál s nacisty po skončení války.

Hlavní část soudního procesu s předními nacistickými pohlaváry se konal v Justičním paláci v Norimberku. Byla to jedna z mála nepoškozených budov v městě, které se stalo v meziválečné éře dějištěm nacistických sjezdů a vyhlášení říšských rasových zákonů, namířených vůči Židům. Uspořádání samotného procesu byla logisticky, organizačně a finančně náročná operace. Výsledkem mělo být odsouzení nacistických zločinů a celého režimu. Mezi ústřední postavy procesu patřil Herman Göring, který se vzdal americkým jednotkám těsně před koncem války. Ten se během soudního přelíčení dokázal obstojně hájit a svoji strategii založil na zpochybňování výjimečnosti nacistických zločinů a poukazování na zločiny spáchané Spojenci. Tuny dochovaných dokumentů a svědectví z nacistických koncentračních táborů, které byly během soudu předloženy před veřejnost, ale jeho obhajobu smetly ze stolu. Norimberský proces položil základy poválečného světa, kde se nacistické hrůzy už neměly opakovat. Podařilo se mu tato pravidla uplatňovat? V čem se lišil paralelně konaný tokijský tribunál, jenž se vypořádával s japonskými válečnými zločiny? A stojí za to jít se podívat na film Norimberk?

Playlist:
🤔 Tipy a novinky
1:55 - 16:25

Daniela Tinková - Evropa 18. století

Válka ševců. Obuv, obuvnictví a obuvnický průmysl v Předlitavsku za Velké války

Podnikatel versus kapitál - kapitál versus podnikatel

David Hubený - Budiž světlo! Bezpečnost - korupce - zájmy v energetice Podkarpatské Rusi v letech 1919-1945

Hlavní téma
17:20 - 1:04:10
Norimberský vojenský tribunál

Podpořte vznik dalších dílů:
komunita.denikalarm.cz

S psycholožkou Eliškou Kodyšovou jsme si přály natáčet už dlouho. Jak samy dobře víme, bez partnerské komunikace se neobejdeme, pokud potřebujeme podporu ve všech našich aktivitách, zároveň ale někdy může být v podstatě druhou směnou sama o sobě. Soukromé a profesní životy zkrátka neoddělíme, a pokud máme navíc děti, vliv domácího nastavení, rozdělení péče, časových dispozic a mentální zátěže se do našich kariérních drah propisuje velmi zásadně.

Je možné se o domácích povinnostech bavit skutečně racionálně? Jakou roli v tom hraje prolaktin? Jak zacházet s argumentem “Já přece nosím domů peníze”? Jaká jsou čtyři znamení nefunkční komunikace? A proč jsme všechny tak unavené? Tuhle epizodu si rozhodně nenechte ujít.

Chcete nás vidět a slyšet víc?
Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter. I stále se můžeme vidět naživo, na různých diskuzích, a pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Stále si také můžete koupit naši knížku.

Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.

Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

Oligarchii se nepřizpůsobíme:
https://komunita.denikalarm.cz/

Trigger warning: Chtěli bychom upozornit, že v tomto dílu se věnujeme otázce regulace zbraní a masovým střelbám. V rozhovoru také zmiňujeme případ střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Co se změnilo po střelbě na Filozofické fakultě? Jak je na tom zbraňová legislativa? Jaké jsou nejvíc tradiční stereotypy o masových střelbách? Co znamená „společenská kontrola” zbraní? Jak silná je zbraňová lobby? Nový díl podcastu MOSHPIT o zbraňové legislativě v České republice vyvrací základní mýty o držení zbraní. Hosty byli Julie a Kuba, studenti filozofické fakulty a členi organizace Nestřílej, ta se snaží o zpřísnění možnosti na držení zbraně. „Odpověď na střelbu na Filozofické fakultě byla absolutně neadekvátní, nikdo nepotřebuje tlumič na sebeobranu. Regulovat střelné zbraně má smysl, není pravda, že motivovaný pachatel si vždycky najde cestu, jak vraždit,“ říkají. „Průměrný držitel zbraně je zajištěný muž ve věku 45+ z vyšší střední třídy, tedy průměrný poslanec,“ říkají. Zbraně jen prohlubují genderově podmíněné násilí, jsou podle nich ve své podstatě vždy jen nástrojem na vraždění.

Kruh se v MOSHPITU uzavírá. V podcastu není moshpit pod stagí, ale na stagi - za majkem. V podcastu řešíme společenská témata. Kde stejně tak, jako na koncertech, do sebe naráží a setkávají se lidé, ideje, názory, energie a někdy i lokty. Od mladých lidí pro mladé lidi. Kolektivně, společně, posluchači, hosté i moderátoři.