2050
2. únor 2022

Poslechněte si podcast: Aktuálně: Jádro a plyn jako “zelené” investice

Investice do jádra a plynu budou nejspíš považovány za “zelené” a státy tak budou moci tyto zdroje využívat ke splnění svých klimatických cílů. Vyplývá to z dnešního jednání Evropské komise. 

04:56

2050

Vydává: Fakta o klimatu

Klimatický podcast o budoucnosti, ve které nám nepoteče do bot. Chceme, aby se lidé v otázce změny klimatu lépe orientovali. Aby věděli o řešeních, která jsou v současné době už k dispozici a můžeme je použít. Nechceme prohlubovat „klimatickou depresi“ a přinášet další zprávy o tom, jak je všechno špatně. Nechceme se ale ani tvářit, že svět spasí třídění odpadu. Podcast 2050 má za cíl komunikovat o otázkách spojených se změnou klimatu věcně a konstruktivně a opírat se přitom o data a dosavadní vědecké poznatky. Nečekejte proto úhel pohledu, který je jednoduchý a černobílý. Zatímco v některých krocích k udržitelné budoucnosti má lidstvo už dnes jasno a stačí je jen realizovat, jinde ještě nevíme. V podcastu 2050 (https://2050podcast.cz) prozkoumáváme cesty k takové budoucnosti, ve které nám nepoteče do bot. Podcast 2050 vám přinášejí Fakta o klimatu ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky, Učenou společností České republiky a Centrem pro dopravu a energetiku. Poslechněte si další epizody na našem bonusovém kanálu (https://open.spotify.com/show/3XIaCFsoRBJtqR0pJoYI65?si=623b33a58ed14bdd) . Podcastem vás provází Petr Holík (https://twitter.com/holik_petr) , Hana Tesák Vrtala a Vendula Svobodová. Podrobnosti o podcastu najdete na našem webu (https://2050podcast.cz) . Zvuk: Jan Růžička & http://nahravadlo.cz Hudba: Professor Leopard (https://www.professorleopard.cz)

Web

Před týdnem 03:06

Trailer: Na co se u nás můžete těšit na podzim a v zimě?

Zdravíme vás po letních prázdninách. Chtěli bychom vám představit, na co se od nás můžete během následující podcastové sezóny těšit. Hlavními tématy letošního podzimu budou mezinárodní klimatické konference, energetická krize nebo dekarbonizace těžkého průmyslu. Tedy aktuální otázky spojené s klimatickou změnou, jako vždy do hloubky a v souvislostech.  Rádi bychom se také začali více věnovat budoucnosti mobility. V tomto dokumentu [https://drive.google.com/file/d/1hf8UI3SLXoKWU1KAywI-3vn-B1MdLTFj/view?usp=sharing] se dočtete, jakou máme o této podcastové sérii představu. Momentálně se snažíme na toto téma fundraisovat – pokud ho vnímáte jako důležité a chtěli byste nás v tom podpořit, budeme rádi za jakékoliv propojení. Těšíme se na vás na podzim a v zimě! Váš tým 2050

Epizoda 303. srpen 2022 27:45

Vlny veder – jak vznikají a jejich souvislost s klimatickou změnou

Červenec 2022 byl v Evropě charakteristický extrémními vlnami veder. S Ondrášem Přibylou vysvětlujeme, jak vlny veder vznikají, jaké měly v poslední době projevy a proč jsou kvůli změnám klimatu dnes čím dál častější a intenzivnější. Dotýkáme se také otázky adaptace naší krajiny a měst na stále teplejší počasí, které nás v následujících desetiletích čeká a rozhodně se mu nevyhneme. Vlnu veder se dají definovat třemi způsoby. Buď jako překročení určité teplotní hranice – například tropický den nastává ve chvíli, kdy maximální denní teplota překročí 30 °C – nebo jako odchylku od „běžné teploty“ pro daný region a roční období a nebo jako extrémně teplé počasí trvající několik dní po sobě. Evropa je na vlny veder náchylnější než jiné části světa stejných zeměpisných šířek, což je dáno častějšími změnami proudění nad evropským kontinentem – rozkolísáním tzv. jet streamu.  Na konci epizody vám také představíme naše plány na podzimní sérii podcastu. V epizodě zmiňujeme infografiku od Jáchyma Březiny [https://www.infoviz.cz/graphic.php?ID=159] z ČHMÚ, která ukazuje trendy v množství dnů s extrémně vysokými teplotami v České republice. V rozhovoru odkazujeme také na video [https://youtu.be/jzxZsgOFUYo], které prezentuje výzkum [https://www.nature.com/articles/s41467-022-31432-y.pdf] týkající se souvislosti rozkolísaného jet streamu s častějším výskytem vln veder v Evropě. Transkript epizody [https://2050podcast.cz/epizody/30-vlny-veder#transkript] je k dispozici na našem webu.

Epizoda 2920. červenec 2022 31:35

Kolik stojí povodně a kolik sucho? Klima a extrémy počasí očima pojišťoven

Podle Jana Matouška, ředitele České asociace pojišťoven, je změna klimatu jedním ze dvou hlavních témat, která pojišťovny v současnosti řeší. S rostoucí průměrnou roční teplotou totiž přibývá i extrémních projevů počasí, jako jsou vlny veder, sucho, intenzivní srážky apod., a škody, které tyto extrémy způsobí, pak do velké míry hradí právě pojišťovny. Je pro ně tedy velice důležité se na častější výskyt těchto jevů a jejich větší intenzitu dobře připravit. S ohledem na své závazky  kompenzovat vzniklé škody budou pojišťovny v budoucnosti klást důraz zejména na prevenci a pomáhat svým klientům zavádět taková opatření, která dopady extrémů počasí co nejvíce sníží. V rozhovoru se dozvíte, jak pojišťovny k rizikům způsobeným změnami klimatu přistupují, jaké mají plány do budoucna a zazní také několik konkrétních příkladů extrémních událostí a kolik nás tyto škody stály. Extrémům počasí se ve Faktech o klimatu věnujeme do hloubky. Přečtěte si náš explainer Jak souvisí extrémní počasí v Česku s klimatickou změnou? [https://faktaoklimatu.cz/explainery/vliv-klimatu-na-extremy-cesko] nebo si prohlédněte infografiku Jaký vliv má klimatická změna na extrémy počasí [https://faktaoklimatu.cz/infografiky/vliv-klimatu-na-extremy].

Epizoda 285. červenec 2022 30:47

Třinecké železárny – Jak dekarbonizovat výrobu oceli

Při běžné výrobě jedné tuny oceli vzniknou dvě tuny CO2. Přes vysokou emisní náročnost je však ocel materiálem, bez kterého se neobejdeme a který potřebujeme i pro samotnou dekarbonizaci (například větrná elektrárna obsahuje desítky tun ocelových součástí). Navštívili jsme proto jeden z největších hutních podniků v Česku, abychom se o výrobě oceli dozvěděli více a zjistili, zda a jak se dá ocel do budoucna vyrábět bez emisí. V přepočtu na osobu je v množství zpracované oceli Česká republika světovou velmocí. Je to dáno hlavně tím, že u nás máme rozsáhlou průmyslovou výrobu, která ocel hojně využívá. Zároveň to ale také pro ČR znamená velké množství emisí skleníkových plynů ze sektoru ocelářství. Dnes už sice existují technologie, s jejichž pomocí dokážeme vyrábět tzv. zelenou ocel, aby se však české ocelárny mohly touto cestou vydat, jsou zapotřebí rozsáhlé investice do tohoto odvětví a také zajištění konkurenceschopnosti ze strany EU – nákup nových zařízení i výroba zelené oceli jsou totiž velmi nákladné.

Epizoda 2721. červen 2022 50:48

Rethink Architecture – Jak vypadá udržitelné bydlení budoucnosti?

Co kdyby naše budovy byly jako lego? Až poslouží svému účelu, zase bychom je rozebrali a jednotlivé části použili znovu. A jaké by to bylo, kdybychom si před moderní kancelářskou budovou postavenou ze dřeva mohli třeba natrhat rybíz? Kateřina Eklová a Karolína Barič pomáhají šířit povědomí o tom, jak vypadá udržitelná architektura a co konkrétně dělat, pokud chceme udržitelně stavět. Projekt Rethink Architecture mimo své vzdělávací aktivity vytváří i tzv. databázi udržitelných budov. Tedy banku plnou inspirace, jak mohou takové stavby vypadat. V epizodě rozebíráme jednotlivé oblasti stavitelství – od různých materiálů a typů lokalit přes design a funkci budov až po konečné rozebrání budovy a opětovné využití materiálů, ze kterých je postavena. Dozvíte se také o konkrétních českých projektech, které v tomto ohledu stojí za návštěvu. Navštivte web projektu Rethink Architecture [https://www.rethinkarchitecture.cz] nebo projekt sledujte na Instagramu [https://www.instagram.com/rethinkarchitecture.cz/]. Epizodu ve formě videa najdete na našem YouTube kanálu [https://youtu.be/l08HMIpOEeQ]. Transkript epizody najdete na našem webu [https://2050podcast.cz/epizody/27-rethink-architecture#transkript].

Epizoda 262. červen 2022 23:26

Kam plynou peníze z emisních povolenek a co je to klimatická dividenda?

Evropský systém pro obchodování s emisemi neznamená jen rostoucí náklady pro ty, kdo emise vypouštějí, ale také výnosy, které se vracejí zpět do státního rozpočtu. Odtud bere stát prostředky například na dotace spojené se zateplením vaší nemovitosti nebo pořízením nového kotle. Hosté Tomáš Jungwirth a Jan Svoboda v rozhovoru mimo jiné přibližují koncept tzv. klimatické dividendy – způsobu, jak domácnostem kompenzovat zvýšené náklady spojené se zelenou transformací nebo třeba jen přispět na dražší energie. V epizodě se podrobně podíváme na finanční toky v rámci povolenkového systému EU ETS, vysvětlíme si koncept uhlíkové daně a jejího využití a zmapujeme možnosti, pomocí kterých je možné lidem kompenzovat zvyšující se životní náklady. Pokud se chcete zorientovat ve fungování evropského povolenkového systému, přečtěte si náš článek Jak fungují evropské emisní povolenky [https://faktaoklimatu.cz/explainery/emisni-povolenky-ets]. Naši hosté z Asociace pro mezinárodní otázky jsou autory článku Klimatická dividenda – co to je a jak by mohla fungovat v Česku [https://www.amo.cz/cs/klimatym/factsheet-klimaticka-dividenda-co-to-je-a-jak-by-mohla-fungovat-v-cesku/] Nesestříhaný rozhovor s našimi hosty jako bonus si můžete poslechnout zde [https://open.spotify.com/episode/6AdMzZ5QvN9dwAI3QPwJFN?si=61218791b62f44fc].

Epizoda 2518. květen 2022 26:45

Jak se Indie vyrovnává se změnou klimatu? Rozhovor s indickým velvyslancem v Česku.

Indie dnes není energeticky soběstačná země a změna klimatu jí přinese další výzvy v podobě zaplavení velkých měst, vln veder či delších období sucha. Přesto se však stát, kde žije šestina veškeré světové populace, zavázal do roku 2030 pokrýt 50 % své spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů a už teď je zde v provozu největší solární park na světě.  Podle hosta této epizody, indického velvyslance v ČR Hemanta Kotalwara, není změna klimatu v Indii tématem, které by společnost vnímala kontroverzně. Shoda panuje napříč politickým spektrem. Spolu s Petrem Holíkem a Ondrášem Přibylou diskutují o tom, v čem se uvažování o změně klimatu v Indii liší od Česka a Evropské unie. Probírají také, jaké dopady bude změna klimatu v Indii mít, jaké proměny čekají indický energetický sektor a jaké plány na udržitelný rozvoj má tato země na následující roky. Rozhovor je v anglickém jazyce bez překladu. Bonusové materiály k epizodě najdete na webu [https://2050podcast.cz].

Epizoda 2427. duben 2022 47:30

Může být móda udržitelná? A jak přispívá módní průmysl ke změně klimatu?

Až 73 % veškerého vyrobeného oblečení končí na skládkách. Cesta jednoho bavlněného trička do našich šatníků je dlážděna tunami emisí, mnoha litry vody a hromadou chemie, a právě proto bude muset módní průmysl v následujících dekádách projít velkou transformací. Protože výroba i spotřeba oblečení bude narůstat spolu se světovou populací, je nutné, aby módní průmysl aktivně hledal cesty, jak vyrábět a prodávat oblečení, které bude možné využívat opakovaně. Změna klimatu bude mít ostatně velký dopad i na oblasti, ze kterých pochází většina textilní produkce – země, kde se pěstuje například bavlna nebo kde se oblečení šije.  Karolína Břinková z magazínu Slow femme v této epizodě mluví o rozdílu mezi slow a fast fashion a výzvách, které módní průmysl v nejbližších letech čekají. V kontextu změny klimatu se s Petrem baví o tom, jaké alternativní materiály mohou nahradit ty, k jejichž výrobě je zapotřebí ropa nebo velké množství vody. Probírají spolu také možnosti, které již máme nebo budeme mít v blízké budoucnosti k dispozici a které mohou vést ke snižování odpadu z textilií a udržitelnější produkci. A nechybí ani praktické rady, co vy sami můžete udělat proto, aby byl obsah vašeho šatníku udržitelnější.

Epizoda 2313. duben 2022 29:38

Nefunkční elektrárny, nedostatek potravin nebo ztráta domova. I tak mohou vypadat dopady klimatických změn.

Dobrou zprávou je, že například mnoho firem už dnes nehledí jen na peníze a hodně přemýšlí o tom, jaké riziko klimatická změna představuje pro jejich byznys. Stále více můžeme ve světě pozorovat obrat v přístupu k tomuto riziku a snahu o jeho minimalizaci, přestože to může  krátkodobě znamenat i ekonomické ztráty. Z dlouhodobého hlediska je však toto úsilí důležité nejen environmentálně, ale vyplatí se i finančně. Ve druhé části Šesté hodnotící zprávy mezinárodního panelu IPCC uvádějí autoři konkrétní příklady toho, jaké budou dopady změny klimatu v různých částech světa na budovy a infrastrukturu, potravinovou bezpečnost, krajinu a ekosystémy nebo přímo na náš každodenní život. Ondráš Přibyla z Fakt o klimatu mluví v této epizodě podcastu o tom, jak vůbec o dopadech klimatických změn přemýšlet a do jakých kategorií dává smysl je rozdělit. Kromě toho uvádí i velmi konkrétní příklady, jak si můžeme jednotlivé dopady představit. Málokoho by třeba napadlo, že nedostatek vody v důsledku rostoucí teploty a delšího sucha může znamenat problém pro jadernou elektrárnu, která vodu nutně potřebuje ke svému provozu. Podívejte se na tuto epizodu vč. videa a vizuální prezentace na YouTube [https://youtu.be/pGosWwug9ts]. Bonusové materiály k epizodě najdete na webu [https://2050podcast.cz].

Epizoda 2230. březen 2022 38:41

Jak bojovat se suchem a vracet život do české krajiny – příklady dobré praxe

Podmáčená louka je pro zadržování vody v krajině mnohem lepší než nově vybudovaná vodní nádrž. Při tvorbě adaptačních opatření na změny klimatu, a zejména na stále častější sucho, se toho dá i hodně pokazit. A to i přes nadšení nebo upřímnou snahu obcí či jednotlivců. Jak tedy na to? Jihomoravský kraj nedávno vyhlásil vítěze letošního ročníku soutěže Cena za krajinu, která má za cíl zviditelňovat příklady dobré praxe a tím ukazovat, jaké zásahy naší krajině pomohou a jaké naopak ne. V rozhovoru se ptáme porotců soutěže na hodnoticí kritéria a projekty, které podle nich letos posuzovali. Právě z toho se totiž můžeme naučit, jaká adaptační opatření na našem venkově opravdu mají pozitivní dopad. Podívejte se na epizodu vč. videa na YouTube [https://youtu.be/tSabavCEShg]. Tato epizoda vznikla ve spolupráci s Krajským úřadem JMK. Bonusové materiály k epizodě najdete na webu [https://2050podcast.cz].