Saša Michailidis se ptá spisovatelky a novinářky Alice Horáčkové a literárního historika a spolupracovníka Vltavy Martina C. Putny. Letos v únoru uplynulo deset let od úmrtí italského spisovatele a filozofa Umberta Eca. Které knihy Umberta Eca jsou dnes klíčové? A co nám jeho dílo říká o dnešním světě konspiračních teorií, médií a interpretací reality? Repríza z 11. 3. 2026.

Saša Michailidis se ptá stand-up komičky Adély Elbel a stand-up komika Nikoly Džokiče. Umělá inteligence si troufá i na stand-up. Někteří komici zkouší s AI kreativně pracovat, jiní takovou pomoc zásadně odmítají. Jak vypadají vtipy, které generuje umělá inteligence? Co jim ještě chybí? A jak na snahy využít AI ve stand-up comedy reaguje publikum? Mají se performeři bát o práci? Repríza z 5. 1. 2026.

Saša Michailidis se ptá Ivany Böhmové z Národního pedagogického institutu a Martina Richtera ze spolku Aignos, který vzdělává školy v AI. Umělá inteligence údajně negativně ovlivňuje naše kritické myšlení a celkově oslabuje kognitivní dovednosti. A nejvíc se to projevuje u mladé generace. Alespoň na to poukazují studie. Jak pracovat s AI v českém vzdělávacím systému, aby se takové prognózy nenaplnily? Repríza z 28. 1. 2026.

Saša Michailidis se ptá Růženy Zlatohlávkové z Městské knihovny Praha a Ondřeje Beniše z nakladatelství Euromedia Group. Pražská Městská knihovna nabízí k poslechu audioknihy, které pomohla vytvořit umělá inteligence. Už loni v létě vydalo první audioknihu v nové Edici AI vydavatelství Témbr spadající pod Euromedia Group. Proč audioknihy a AI? Nakolik kvalitní takové produkty jsou? Jak na ně reagují posluchači? Repríza z 5. 3. 2026.

Saša Michailidis se ptá Víta Gvoždiaka z Filosofického ústavu AV ČR a Jany Kockové ze Slovanského ústavu AV ČR. Před sto lety byl jazyk československý prohlášen za jazyk státní. A po sto letech sledujeme, jak náš, teď už český, jazyk ovlivňují sociální sítě, globalizace a velké jazykové modely. Jak třeba ChatGPT nebo Gemini proměňují běžnou řeč? Co to dělá s podobou jazyka? A obvyklá otázka u debat kolem umělé inteligence: Jsou namístě obavy? Repríza ze 3. 2. 2026.

Saša Michailidis se ptá kulturního publicisty, muzikologa a kurátora hudby a zvuku v NFA Jonáše Kucharského a předsedy představenstva Ochranného svazu autorského (OSA) Romana Strejčka. The Velvet Sundown, to je kapela s milionem posluchačů na streamovacích platformách. Jenže se ukázalo, že byla kompletně vygenerovaná umělou inteligencí. Měly by platformy upozorňovat na to, že dílo nebylo vytvořené lidskou kreativitou? Jak v éře AI chránit autorská práva živých hudebníků?

Saša Michailidis se ptá kulturního publicisty Štěpána Šandy z magazínu Full Moon a redaktora deníku Alarm a publicisty Karla Veselého. Hudebním hitparádám vládne nostalgie a neochota opustit osvědčené hity, alespoň to napsal Karel Veselý ve svém článku. Vypadá to, že streamovací platformy mění strategii a už necílí na příznivce hudby, kteří hledají něco nového, ale na milovníky retra. Může se stát, že budoucností hudebního průmyslu bude jeho minulost? Repríza z 29. 10. 2025.

Saša Michailidis se ptá architektky, odbornice kampaně Praha – město pro život Anny Vinklárkové z neziskové organizace Arnika a sochaře, pedagoga, publicisty Pavla Karouse, který stojí mj. za projektem Vetřelci a volavky. Od roku 1980 klesá čas, který trávíme v ulicích, a zároveň se zdá, že veřejný prostor ztrácí svou sociální funkci. Alespoň to tvrdí francouzský tisk na základě americké studie. Vnímáme ulici už jen jako místo průchodu i v Česku? Repríza z 18. 9. 2025.

Saša Michailidis se ptá Marie Foltýnové z GHMP a sochaře, publicisty, autora projektu Vetřelci a volavky Pavla Karouse. Veřejný prostor v hlavním městě oživila nová umělecká díla, např. od Krištofa Kintery nebo Richarda Loskota. Sousoší Trh a jatka bylo odhaleno v Holešovické tržnici, naopak od Stavovského divadla zmizela socha Plášť svědomí. Vášně vyvolalo dílo Zombie Apocalypse Formalism na jabloneckém nádraží. Jsou města připravena na osazování umění?

Saša Michailidis se ptá novinářky a spolupracovnice Vltavy Aleny Harciníkové a ředitele NP Vyšehrad, architekta a popularizátora architektury a umění v pražském metru Petra Kučery. V Římě v nové stanici metra Koloseum lidé mohou obdivovat archeologické exponáty. Metro ve Stockholmu je zase nejdelší galerie na světě. V pražském metru se snažíme uchovat moderní umění minulosti a s novou linkou D snad dojde i na to současné. Repríza z 9. 3. 2026.

Saša Michailidis se ptá mluvčího pražské integrované dopravy Filipa Drápala a kreativního ředitele a designéra grafického studia Side2 Tomáše Machka. Projekt Čitelná Praha, což je jednotný informační a navigační systém ve městě, pokračuje i letos. Zatím byla instalována řada nových digitálních a statických prvků, které zjednodušují orientaci v přestupních uzlech, na vytížených zastávkách MHD i na pěších trasách. Jaké jsou ohlasy na dosavadní změny? Repríza z 27. 1. 2026.