Saša Michailidis se ptá kulturního publicisty Štěpána Šandy z magazínu Full Moon a redaktora deníku Alarm a publicisty Karla Veselého. Hudebním hitparádám vládne nostalgie a neochota opustit osvědčené hity, alespoň to napsal Karel Veselý ve svém článku. Vypadá to, že streamovací platformy mění strategii a už necílí na příznivce hudby, kteří hledají něco nového, ale na milovníky retra. Může se stát, že budoucností hudebního průmyslu bude jeho minulost? Repríza z 29. 10. 2025.

Saša Michailidis se ptá architektky, odbornice kampaně Praha – město pro život Anny Vinklárkové z neziskové organizace Arnika a sochaře, pedagoga, publicisty Pavla Karouse, který stojí mj. za projektem Vetřelci a volavky. Od roku 1980 klesá čas, který trávíme v ulicích, a zároveň se zdá, že veřejný prostor ztrácí svou sociální funkci. Alespoň to tvrdí francouzský tisk na základě americké studie. Vnímáme ulici už jen jako místo průchodu i v Česku? Repríza z 18. 9. 2025.

Saša Michailidis se ptá Marie Foltýnové z GHMP a sochaře, publicisty, autora projektu Vetřelci a volavky Pavla Karouse. Veřejný prostor v hlavním městě oživila nová umělecká díla, např. od Krištofa Kintery nebo Richarda Loskota. Sousoší Trh a jatka bylo odhaleno v Holešovické tržnici, naopak od Stavovského divadla zmizela socha Plášť svědomí. Vášně vyvolalo dílo Zombie Apocalypse Formalism na jabloneckém nádraží. Jsou města připravena na osazování umění?

Saša Michailidis se ptá novinářky a spolupracovnice Vltavy Aleny Harciníkové a ředitele NP Vyšehrad, architekta a popularizátora architektury a umění v pražském metru Petra Kučery. V Římě v nové stanici metra Koloseum lidé mohou obdivovat archeologické exponáty. Metro ve Stockholmu je zase nejdelší galerie na světě. V pražském metru se snažíme uchovat moderní umění minulosti a s novou linkou D snad dojde i na to současné. Repríza z 9. 3. 2026.

Saša Michailidis se ptá mluvčího pražské integrované dopravy Filipa Drápala a kreativního ředitele a designéra grafického studia Side2 Tomáše Machka. Projekt Čitelná Praha, což je jednotný informační a navigační systém ve městě, pokračuje i letos. Zatím byla instalována řada nových digitálních a statických prvků, které zjednodušují orientaci v přestupních uzlech, na vytížených zastávkách MHD i na pěších trasách. Jaké jsou ohlasy na dosavadní změny? Repríza z 27. 1. 2026.

Saša Michailidis se ptá ředitele Moravské zemské knihovny Tomáše Kubíčka a ředitele Městské knihovny v Turnově Jaroslava Kříže. Původně zrušený projekt Česká knihovna pokračuje, ministerstvo kultury nakonec na něj vyčlenilo pro letošek tři miliony korun. Díky tomuto programu mohou veřejné knihovny už 27 let nakupovat zejména nekomerční domácí tituly. Jaké si mohou dovolit? K jakým změnám v projektu došlo? Repríza ze 4. 5. 2026.

Saša Michailidis se ptá předsedy Amatérské divadelní asociace, vedoucího ochotnického spolku Žumpa Jakuba Pilaře a koordinátora projektu Amatéři sobě, programového ředitele Jiráskova Hronova Jana Julínka z Národního institutu pro kulturu. Hraní amatérského divadla v Česku se loni v prosinci ocitlo na Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Co to pro divadelníky znamená? Repríza z 8. 1. 2026.

Saša Michailidis se ptá ředitelky festivalu Den architektury Marcely Steinbachové a kritičky, teoretičky a kurátorky architektury Radomíry Sedlákové. Loňský festival Den architektury byl ve znamení ženské perspektivy. Jak se pozice architektek proměňuje s příchodem nových generací v oboru? Které architektky inspirují dnes, nebo ještě dnes, a proč? Repríza z 29. 9. 2025.

Saša Michailidis se ptá Kláry Joklové a Martina Urbance ze spolku Wikimedia ČR. Nezisková a komunitní Wikipedie oslavila 15. ledna 25 let. V době čím dál větší komercionalizace pozornosti a v době, kdy v USA i Velké Británii sílí tlaky na její regulaci, představuje Wikipedie paradox: internetový projekt, kde se znalost chápe jako společné dobro, nikoliv jako produkt. Jak Wikipedii pomáhá nebo škodí AI? Jak může spolupracovat s komerčním světem bez ztráty kytičky?

Saša Michailidis se ptá hudebního dramaturga Supraphonu Karla Deniše a hudebního publicisty Radka Diestlera. Jiřímu Černému, jedné z klíčových osobností české hudební publicistiky, by letos bylo 90 let. Černý psal informativní texty na obaly LP desek západních interpretů, které mohly v Československu vycházet díky licencím Supraphonu. Která elpíčka světových hvězd bylo možné mezi lety 1968 až 1974 u nás skutečně koupit? Repríza z 21. 4. 2026.