Saša Michailidis se ptá hostů na chystanou generální rekonstrukci Nové scény Národního divadla v Praze. Učitelé hudební a výtvarné výchovy kritizují reformu výuky, svůj prostor ale chtějí i další umělecké a kulturní obory. Opět po čase se diskutuje o názvech stanic pražského metra a jejich případném přejmenování. U příležitosti vltavského projektu Zakázané léto jsme se věnovali cenzuře v tuzemské literatuře druhé poloviny 20. století.

Pocházel z hereckého rodu, vystudoval DAMU, hrál v Divadle Petra Bezruče v Ostravě, v pražském Činoherním klubu a později v Národním divadle. Ztvárnil několik nezapomenutelných filmových rolí a svou eleganci a noblesu dokázal střídat s cholerickými výstupy. Na herce Jiřího Kodeta vzpomíná jeho dlouholetý kolega, dramaturg a později ředitel Činoherního klubu Vladimír Procházka při příležitosti dvacetiletého výročí jeho úmrtí.

Saša Michailidis se ptá ředitele odboru dopravy MHMP Libora Šímy a architekta, urbanisty a ředitele NKP Vyšehrad Petra Kučery. Máme tu nové kolo debat o přejmenování některých stanic pražského metra. Nejblíže změně je Českomoravská, ze které by mohla být Aréna Libeň, výhledově z Vltavské by mohlo být Nádraží Bubny. Rozpory panují u teprve chystané linky metra D, radnici na Praze 4 se nelíbí např. Olbrachtova.

Na prahu léta vyrážíme za nejčerstvějšími zvuky z domácích studií a zkušeben – došlo na křehké momenty i nekompromisní grind. Jak je posluchačstvo Špíny jistě zvyklé, tak se opět potvrzuje fakt, že lokální hudebnictvo nelenilo a připravilo novinek až až.

Sedmnáctileté studentky z Francie a Německa se seznámí na výměnných pobytech. Lena a Fanny se společně zapojí i do politického aktivismu a zdají se být nerozlučné. Jejich situace je ale komplikovanější, než se zdá. „Obě navštíví své země. Mají potíže s různými předsudky, které třeba ve Francii panují vůči Německu. Ukáže se, že jedna z nich si trochu vymýšlí o svém životě,“ naznačuje kritik Pavel Sladký. Film Cizí jazyk režisérky Claire Burget právě vstupuje do kin.

Krista se jednoho rána vrátí z lesa s tím, že viděla Pannu Marii. Jí i její matce Aloisii, ovdovělé hospodské, se převrátí život naruby. Nový román spisovatelky Sáry Zeithammerové Svatá nás přenáší do konce 19. století. O své knize si přišla popovídat do nejnovějšího Litu.

Krajinářská architektka Jana Kohlová pracuje na rekonstrukcích starých zahrad. Jak shání historické odrůdy smrků či růží? A v čem se liší staré túje od těch dnešních?

Komunistický převrat v únoru 1948 se dotkl prakticky všech oblastí života v Československu. Kuchařky, tedy knihy kuchařských receptů, nebyly výjimkou. Právě jim se věnuje literární historička Lenka Pořízková ve své knize Kuchyně ve službách lidu. Vydávání kuchařek v letech 1945 až 1989. Sleduje v ní, jak centrálně řízené hospodářství ovlivnilo obsah, grafickou úpravu nebo materiálovou kvalitu kuchařských knih a jaký vliv mělo uvolňování, nebo naopak utužování režimu.

Saša Michailidis se ptá Markéty Pastorové z Národního pedagogického institutu a předsedy Asociace učitelů hudební výchovy Milana Motla. Několik desítek škol v Česku začne od září testovat nové způsoby výuky. Reforma rámcových vzdělávacích programů se ale setkala i s kritikou. Ještě na konci dubna se protestovalo proti proměně hudební a výtvarné výchovy. Lze revidované programy nastavit tak, aby dostaly spravedlivý prostor všechny umělecké a kulturní obory?