Saša Michailidis se ptá Ivany Böhmové z Národního pedagogického institutu a Martina Richtera ze spolku Aignos, který vzdělává školy v AI. Umělá inteligence údajně negativně ovlivňuje naše kritické myšlení a celkově oslabuje kognitivní dovednosti. A nejvíc se to projevuje u mladé generace. Alespoň na to poukazují studie. Jak pracovat s AI v českém vzdělávacím systému, aby se takové prognózy nenaplnily? Repríza z 28. 1. 2026.

Saša Michailidis se ptá Růženy Zlatohlávkové z Městské knihovny Praha a Ondřeje Beniše z nakladatelství Euromedia Group. Pražská Městská knihovna nabízí k poslechu audioknihy, které pomohla vytvořit umělá inteligence. Už loni v létě vydalo první audioknihu v nové Edici AI vydavatelství Témbr spadající pod Euromedia Group. Proč audioknihy a AI? Nakolik kvalitní takové produkty jsou? Jak na ně reagují posluchači? Repríza z 5. 3. 2026.

Saša Michailidis se ptá Víta Gvoždiaka z Filosofického ústavu AV ČR a Jany Kockové ze Slovanského ústavu AV ČR. Před sto lety byl jazyk československý prohlášen za jazyk státní. A po sto letech sledujeme, jak náš, teď už český, jazyk ovlivňují sociální sítě, globalizace a velké jazykové modely. Jak třeba ChatGPT nebo Gemini proměňují běžnou řeč? Co to dělá s podobou jazyka? A obvyklá otázka u debat kolem umělé inteligence: Jsou namístě obavy? Repríza ze 3. 2. 2026.

Saša Michailidis se ptá kulturního publicisty, muzikologa a kurátora hudby a zvuku v NFA Jonáše Kucharského a předsedy představenstva Ochranného svazu autorského (OSA) Romana Strejčka. The Velvet Sundown, to je kapela s milionem posluchačů na streamovacích platformách. Jenže se ukázalo, že byla kompletně vygenerovaná umělou inteligencí. Měly by platformy upozorňovat na to, že dílo nebylo vytvořené lidskou kreativitou? Jak v éře AI chránit autorská práva živých hudebníků?

Saša Michailidis se ptá kulturního publicisty Štěpána Šandy z magazínu Full Moon a redaktora deníku Alarm a publicisty Karla Veselého. Hudebním hitparádám vládne nostalgie a neochota opustit osvědčené hity, alespoň to napsal Karel Veselý ve svém článku. Vypadá to, že streamovací platformy mění strategii a už necílí na příznivce hudby, kteří hledají něco nového, ale na milovníky retra. Může se stát, že budoucností hudebního průmyslu bude jeho minulost? Repríza z 29. 10. 2025.

Saša Michailidis se ptá architektky, odbornice kampaně Praha – město pro život Anny Vinklárkové z neziskové organizace Arnika a sochaře, pedagoga, publicisty Pavla Karouse, který stojí mj. za projektem Vetřelci a volavky. Od roku 1980 klesá čas, který trávíme v ulicích, a zároveň se zdá, že veřejný prostor ztrácí svou sociální funkci. Alespoň to tvrdí francouzský tisk na základě americké studie. Vnímáme ulici už jen jako místo průchodu i v Česku? Repríza z 18. 9. 2025.

Saša Michailidis se ptá Marie Foltýnové z GHMP a sochaře, publicisty, autora projektu Vetřelci a volavky Pavla Karouse. Veřejný prostor v hlavním městě oživila nová umělecká díla, např. od Krištofa Kintery nebo Richarda Loskota. Sousoší Trh a jatka bylo odhaleno v Holešovické tržnici, naopak od Stavovského divadla zmizela socha Plášť svědomí. Vášně vyvolalo dílo Zombie Apocalypse Formalism na jabloneckém nádraží. Jsou města připravena na osazování umění?

Saša Michailidis se ptá novinářky a spolupracovnice Vltavy Aleny Harciníkové a ředitele NP Vyšehrad, architekta a popularizátora architektury a umění v pražském metru Petra Kučery. V Římě v nové stanici metra Koloseum lidé mohou obdivovat archeologické exponáty. Metro ve Stockholmu je zase nejdelší galerie na světě. V pražském metru se snažíme uchovat moderní umění minulosti a s novou linkou D snad dojde i na to současné. Repríza z 9. 3. 2026.

Saša Michailidis se ptá mluvčího pražské integrované dopravy Filipa Drápala a kreativního ředitele a designéra grafického studia Side2 Tomáše Machka. Projekt Čitelná Praha, což je jednotný informační a navigační systém ve městě, pokračuje i letos. Zatím byla instalována řada nových digitálních a statických prvků, které zjednodušují orientaci v přestupních uzlech, na vytížených zastávkách MHD i na pěších trasách. Jaké jsou ohlasy na dosavadní změny? Repríza z 27. 1. 2026.

Saša Michailidis se ptá ředitele Moravské zemské knihovny Tomáše Kubíčka a ředitele Městské knihovny v Turnově Jaroslava Kříže. Původně zrušený projekt Česká knihovna pokračuje, ministerstvo kultury nakonec na něj vyčlenilo pro letošek tři miliony korun. Díky tomuto programu mohou veřejné knihovny už 27 let nakupovat zejména nekomerční domácí tituly. Jaké si mohou dovolit? K jakým změnám v projektu došlo? Repríza ze 4. 5. 2026.