Saša Michailidis se ptá režisérky Beaty Parkanové a překladatelky ze severských jazyků Dagmar Hartlové. Ve vltavské rubrice Večerní drama uslyšíte dnes Scény z manželského života. Švédský filmový režisér a spisovatel Ingmar Bergman v TV sérii z roku 1973 zobrazil rozpad jednoho manželství a opětovné bouřlivé setkávání i vzdalování se obou protagonistů. Co dílo vyvolalo před padesáti lety? Jak téma aktualizovat pro současné publikum?

Saša Michailidis se ptá filmové recenzentky a redaktorky serveru iRozhlas Kristiny Roháčkové a redaktora Filmového přehledu v NFA, publicisty Martina Šrajera. V létě se připomněl spor mezi filmovými portály ČSFD a Kinobox, který se snažil přetáhnout uživatele z ČSFD na svůj web. Do toho filmová databáze FDB oznámila, že její komunitní web rozšiřuje systém recenzí a přidává údaje o dostupnosti filmů na VOD platformách.

Saša Michailidis se ptá hostů na historii tramvajové dopravy, pražská MHD totiž oslaví tuto neděli průvodem tramvají svých 150 let. Dobročinné organizaci nebo třeba paměťové instituci můžete darovat ze závěti. Greta Garbo, která se narodila před 120 lety, nebyla jen záhadnou a mystickou herečkou, s hollywoodským studiem MGM dokázala tvrdě vyjednávat. Umíme kvalitně pracovat s veřejným prostorem?

Saša Michailidis se ptá architektky, odbornice kampaně Praha – město pro život Anny Vinklárkové z neziskové organizace Arnika a sochaře, pedagoga, publicisty Pavla Karouse, který stojí mj. za projektem Vetřelci a volavky. Od roku 1980 klesá čas, který trávíme v ulicích, a zároveň se zdá, že veřejný prostor ztrácí svou sociální funkci. Alespoň to tvrdí francouzský tisk na základě americké studie. Vnímáme ulici už jen jako místo průchodu i v Česku?

Saša Michailidis se ptá filmové historičky Šárky Jelínek Gmiterkové z Ústavu filmu a audiovizuální kultury Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a filmového historika z Národního filmového archivu Tomáše Hubáčka. Před 120 lety, 18. září 1905, se narodila Greta Garbo. Jedna z legend éry němého filmu a počátků filmu zvukového, která ukončila kariéru v pouhých 36 letech. Proč fascinovala a dodnes fascinuje publikum, ale i kolegyně a kolegy z filmové branže?

Saša Michailidis se ptá mluvčí Měsíce dobročinné závěti za koalici Za snadné dárcovství Moniky Kofroňové, která pečuje o dárce v Knihovně Václava Havla, a advokáta Ondřeje Vokála. Osobní knihovna Milana Kundery v Moravské zemské knihovně, fotoarchiv Josefa Koudelky v pražském Uměleckoprůmyslovém museu… Nejen umělci či jejich dědicové darují pozůstalost. Zájem o to darovat formou závěti nějaké dobročinné nebo pamětové instituci roste. Jaké jsou výhody i úskalí darování?

Saša Michailidis se ptá ředitele Muzea MHD v pražských Střešovicích Petra Malíka a znalce tramvajové historie Miroslava Bureše. V neděli 21. září vypraví dopravní podnik v Praze slavnostní průvod tramvají, MHD v hlavním městě slaví 150 let. Které vzácné kusy uvidíme? Co je na historických vozech výjimečného? A jaká jsou pravidla pro provoz historických tramvají v současné dopravě?

Saša Michailidis se ptá hostů na vliv umělé inteligence v hudbě. AI totiž generuje nejen hudební texty, ale už i celé kapely. Dan Brown ve své nové knize velebí Prahu, jak lákat turisty do Česka prostřednictvím kultury a umění? Opravdu muži méně čtou beletrii, jak napsal list The New York Times? Studie z USA a Německa poukazují na genderové nerovnosti v jazzovém vzdělávání, panují podobné poměry i v tuzemsku?

Saša Michailidis se ptá saxofonistky, skladatelky Nely Dusové a hudebního dramaturga, moderátora ČRo Jazz Petra Vidomuse. Studie ze Spojených států a Německa odkrývají problém genderové nerovnováhy v jazzovém světě a poukazují na to, že na jazzových školách téměř nenajdeme ženy. Dají se výsledky studií takzvaně napasovat i do českého prostředí? Jaké je postavení jazzmanek na tuzemských školách a posléze jejich uplatnění v oboru?

Saša Michailidis se ptá redaktorky kulturního čtrnáctideníku A2, literární historičky, publicistky Blanky Činátlové a šéfredaktora časopisu Tvar Jana M. Hellera. Muži prý přestávají číst beletrii na úkor literatury faktu, alespoň to napsal list New York Times. Jeví se to tak i v českém prostředí? Proč četbu obecně nevzdávat, co nám přináší? A co kvalitní četba vyžaduje? Jak náš vztah ke čtení ovlivňují digitální technologie?