Konflikt na Blízkém východě výrazným způsobem ovlivňuje i české firmy. Jednou z nich je Alca Group – největší výrobce sanitární techniky ve střední a východní Evropě. Právě na Blízkém východě má totiž firma mnoho zákazníků.

„Poté, co se na konci února stalo to, co se stalo, byly březnové, dubnové i květnové zakázky na nule. Nikdo s námi v tu chvíli neobchodoval,“ popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy spolumajitelka Alca Group Radka Prokopová.

Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Česká investiční platforma Aspire11 během necelého roku investovala sto milionů eur do rychle rostoucích technologických firem na neveřejných trzích. Peníze putovaly do Revolutu, Vintedu nebo amerických Databricks.

Aspire11 založili investor Pavel Mucha a spolumajitel finanční skupiny Partners Petr Borkovec s ambicí dostat část penzijních úspor lidí do oblasti investic, na které běžní střadatelé dosud téměř nedosáhli - rychle rostoucích technologických firem na neveřejných trzích.

V prvních pěti letech chtějí postupně investovat půl miliardy eur. V prvním roce své existence proinvestovala Aspire11 už sto milionů eur, uvedli v rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys Mucha a Borkovec.

Společnost Mattoni 1873 vyrostla z místního hráče ve středoevropského lídra trhu s nápoji. Největší zásluhu na tom má podle majitele firmy Alessandra Pasqualeho jeho otec. „On v Česku odvedl skvělou práci a tak nám jednoho dne došlo, že jsme už na Česko příliš velcí. Se vší úctou, Česko je příliš malá země, což nebyla bezpečná pozice a bylo potřeba postavit byznys na více nohou,“ vysvětluje v rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys Alessandro Pasquale.

Poté, co si firma zajistila pevnou pozici ve středoevropském regionu, se chystá na západ. „Možná je na čase zkusit velkou zemi. Německo, Francii, Španělsko, Itálii. Teď máme spoustu jednání a v našem sektoru je hodně příležitostí. Máme celou řadu diskusí o akvizicích, a to jak v regionu, kde už jsme, tak i v nových místech,“ popisuje Pasquale.

Reálně vypadající video, nebo zpráva, ale i videohovor s někým, koho přece znáte. Jenže i když s vámi mluví a reaguje, není skutečný. Takzvané AI deepfakes jsou dnes obří hrozbou. Útočníci dokáží s pomocí umělé inteligence napodobit hlas vrcholového manažera, policisty, nebo pracovníka banky, ale i vytvořit zcela reálně vypadající zprávy, hlasovky a videa.

Takto napáchané škody jdou po celém světě do stovek milionů dolarů. Největší veřejně známý útok využívající deepfake technologie připravil britskou inženýrskou společnost Arup o 25 milionů dolarů (600 milionů korun). Své zkušenosti má ale třeba i fitness e-shop GymBeam Dalibora Cicmana. S falešnou kopií svého šéfa volal jeden z jeho manažerů zhruba 15 minut a od škody firmu zachránila jen náhoda. Umělý podvodník zaměstnanci tvrdil, že je na služební cestě, ale málem podvedený ho ten den viděl na chodbě. A tato náhoda ho varovala.

Vodafone službu nabídne ve spolupráci s technologickou společností Synhawk. „Máme ochranu ve třech vrstvách. Nejprve se zabýváme offline obsahem – tedy obsahem, který najdete na webových stránkách, nebo sociálních sítích či komunikačních platformách. Je jedno, jestli je to textová zpráva, hlasová zpráva, nebo video. V dnešní době je tato komunikace jednoduše zmanipulovatelná. Do aplikace tento obsah nasdílíte a ona vám řekne, jestli je to deepfake,“ popisuje Veronika Brázdilová viceprezidentka pro firemní zákazníky Vodafone.

Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Karlovarský Grandhotel Pupp slaví 325 let od svého založení a do dalších let vstupuje ve skvělé kondici. Obsazenost se vyšplhala na 85 procent a jen loni hotel navštívilo 70 tisíc lidí. Skončila vnitřní rekonstrukce za stovky milionů a hotel i jeho restaurace se dostaly do michelinských průvodců.

Grandrestaurant Pupp v Karlových Varech je zapsán v Michelin Guide, který ho řadí mezi doporučované restaurace nabízející klasickou českou i mezinárodní kuchyni. Ocenění se podle ředitele Grandhotelu Pupp Jindřicha Krausze okamžitě projevilo na zájmu hostů „Musím říct, že ten přínos je dost vidět. Klientela, která jezdí po michelinských restauracích, je docela velká. V průvodci jsou naše restaurace i hotel a já musím zpětně uznat, že to bylo ku prospěchu. Je to náročná klientela, která si užívá,“ dodává Krausz.

Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Tři miliony lidí po celém světě a třicet nových poboček ročně. Pobláznila Ameriku, Evropu, Austrálii i Indii. Ze hry Prison Island inspirovanou slavnou televizní show Pevnost Boyard se stala jedna z nejrychleji rostoucích herních franšíz na světě. Dvě pobočky už má i v Česku.

„Zjednodušeně řečeno, lidé se rozdělí do skupin a vstoupí do vězení, kde je čeká několik desítek cel, kde plní různé úkoly. Některé jsou logické, jiné fyzické a hlavně všechny jsou o týmové spolupráci. Úkolem je v určitém časovém úseku docílit co nejvíc bodů,“ vysvětluje provozovatel ostravské pobočky Prison Island podnikatel Jakub Bernady.

Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Trh z pivem a dva zahraniční příklady - Německo a Anglie. Zatímco v Anglii se z piva stal prémiový produkt, Německo šlo opačným směrem. „V Německu se stalo pivo levnou komoditou. Už 25 let se tam nedaří překonat psychologickou hranici 9,90 euro za přepravku. Klesá ziskovost pivovarů, klesají investice, pivo se stává čím dál méně zajímavé,“ popisuje trh šéf českého Budvaru Petr Dvořák s tím, že když oba zahraniční trhy srovná s českým, má pocit, že se Česko řítí do německého scénáře.

Podíl prodeje piva v hospodách v Česku totiž klesá a obchodům dominují slevové akce. Teď ale Budvar se svou novinkou vykročí proti trendu v řetězcích. Chystá totiž nealkoholické pivo, které se od klasických nealko piv zásadně odlišuje a bude také výrazně dražší než konkurence na trhu.

Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Herec, komik a nyní také podnikatel. Albert Čuba se zadlužil, aby na Ostravsku dělal kvalitní divadlo. Otevřeně říká, že dělá showbyznys. Divadlo s úvěrem musí zkrátka obsazovat sedadla. Vedle současného Divadla Mír chystá v Ostravě další dvě scény a časem se chce dostat i do jiných českých měst.

Každá úspěšná země má svůj příběh a ví, čím vyniká. Svou značku teď za pomoci expertů, podnikatelů i státních institucí hledá i Česko a začalo rozsáhlým dotazováním vlastních obyvatel.

Data ukázala, že si Češi jsou vědomi svých kvalit a necítí se být obyvateli malé nezajímavé země. Jenže další průzkumy pak ukázaly podstatný zádrhel - tyto přednosti světu neumíme prodat. „Budování dobré značky a s dobrými výsledky logicky občanům státu musí zvyšovat náladu,“ říká ambasador Druhé ekonomické transformace a majitel Wikov Industry Martin Wichterle.

Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Švýcarská nábytková značka Vitra je v Česku od roku 2001 a za tu dobu se vkus Čechů i jejich přístup k designu i značkám proměnil.

„Řekl bych, že se to změnilo o 180 stupňů. Všichni si pamatujeme dobu, kdy v Praze jezdila drahá auta, ale jejich majitelé bydleli v paneláku a chtěli mít ten show off efekt. Postupně se to promítlo do domů, které byly honosné z venku, ale interiéry byly tvořeny velmi laciným nábytkem. Lidem bylo jedno, co tam dají,“ vysvětluje v rozhovoru šéf české Vitry Jiří Zavadil.

Dnes už podle něj lidé daleko víc řeší své bydlení a hlavně to, jakými věcmi se obklopují. „Daleko větší je i vzdělanost v rámci světového poznání. Lidé mají srovnání a vědí, že když si koupí fejkové Rolexy, každý to pozná a je to trapné. Dnes si čeští zákazníci uvědomují, že za kvalitu musí zaplatit a jsou k tomu nakloněni stejně jako klienti v západních zemích,“ dodává Zavadil, který české Vitře šéfuje už 23 let.

Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.