Ministerstvo zemědělství chce podporovat chov zvířat na maso, pěstování ovoce, zeleniny, brambor a chmele. Počítá s tím strategie českého zemědělství do roku 2033, kterou ve středu schválila vláda. Šéf Zemědělského svazu Martin Pýcha dokument zprvu uvítal, pak prý ale přišlo zklamání. „Nezohledňuje klíčové výzvy, podle našeho názoru to vlastně není strategie. Na jednání Sněmovny zaznělo, že stejně skončí v šuplíku. A já se obávám, že to tak bude,“ říká pro Český rozhlas Plus.

Na tři desítky zemí v čele s Británií vyzvaly Stát Izrael, aby okamžitě zastavil válku v Pásmu Gazy. Česko svůj podpis nepřidalo. Podle ministerstva zahraničí ho nikdo k prohlášení nepřizval. „Iniciátoři, což byli patrně Britové, oslovovali ty země, u kterých odhadovali, že by mohli uspět. Nemyslím si, že se musíme stydět za to, že se každý hned neptá Česka,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus bývalý diplomat Jiří Schneider.

Sociální demokracie půjde do voleb pod hlavičkou hnutí Stačilo!, jehož součástí je i KSČM. Podle předsedkyně SOCDEM Jany Maláčové to je jediný způsob, jak zajistit, že ve volbách nepropadnou hlasy levicových voličů. Pro jejího předchůdce Michala Šmardu je to ale stejně jako pro další sociálně demokratické politiky důvod, proč po 32 letech stranu opustit. „Sociální demokracie byla vždy ohleduplná k lidem, kteří jsou slabší. To teď bude chybět,“ říká pro Český rozhlas Plus.

Maďarsko čekají za necelý rok parlamentní volby, ve kterých se maďarský premiér Viktor Orbán pokusí o páté vítězství v řadě. Poprvé po 15 letech mu ale roste konkurence v osobě lídra nové opoziční strany TISZA Pétera Magyara. „Je dost podobný mladému Orbánovi. Má charisma, podobně jako Orbán má sebejisté vystupování, dobře mluví a ví, jak funguje mocenská mašinerie Fideszu. Komunikuje přesně tak, aby to druhou stranu bolelo,“ popisuje bohemista a diplomat György Varga.

Starostou desetimilionového New Yorku bude podle papírových předpokladů Zohran Mamdani, který zvítězil v demokratických primárkách – mladý socialista, imigrant a muslim, který slibuje zmrazení nájmů, autobusy zdarma a samoobsluhy pro chudé. „V New Yorku téměř vždy vyhraje demokratických kandidát, registrovaných republikánů je zde šestkrát méně než demokratů. Jenže letos je to trochu jinak,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus novinář týdeníku Respekt Jiří Sobota.

Senátem prošla novela občanského zákoníku, která umožní prodej dlužného výživného exekutorům. Jak ale upozorňuje pro Český rozhlas Plus soudní exekutor Martin Štika, obecná vymahatelnost se dnes pohybuje jen okolo 30 procent, ať jde o výživné nebo třeba o spotřebitelský úvěr: „Zákoník říká, že ten, kdo si to koupí, tak to musí koupit za 100 procent dlužné částky. To znamená, že na tom pravděpodobně bude tratit peníze.“

Americký prezident Donald Trump dává Rusku 50 dní na uzavření mírové dohody s Ukrajinou, jinak proti němu a jeho obchodním partnerům zavede dovozní cla ve výši 100 procent. „Pokud by byla hrozba takto vysokých cel naplněna, bylo by to pro země jako například Indie závažné. Ale lhůta končí až na začátku září a nevíme, co se do té doby stane,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus ekonom Jaroslav Borovička z New York University ve Spojených státech.

Bezpečnostní informační služba (BIS) ve své výroční zprávě varuje před pokračujícími aktivitami ruských zpravodajských služeb na českém území. Snaží se prý obnovit špionážní struktury pod diplomatickým krytím a verbovat agenty k sabotážním akcím. „Primární cíl je vyloženě rozkládat českou společnost, podobně jako to dělalo třeba nacistické Německo proti Československu. Je to v podstatě předvoj raket,“ míní pro Český rozhlas Plus bezpečnostní analytik Roman Máca.

Účastníci dárcovské konference v Římě slíbili Ukrajině 12 miliard dolarů, peníze by měly jít na obnovu země po válce. Škody, které Rusové Ukrajincům způsobují, se ale den ode dne zvyšují. „Je důležité vytvořit lidem příslib budoucnosti, že nejsou sami a budou se moci vracet do své země,“ říká zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro východní partnerství David Stulík.