- Podcasty
- Ranní úvaha
Poslechněte si podcast: Adam Borzič: Ekologie vděčnosti
Jeden můj přítel měl před časem mystickou vizi, jejíž součástí byl i poznatek, že jsme opustili ráj, protože jsme necítili dostatek vděčnosti. Pokud bychom vzali tuto myšlenku doslovně, bylo by to hrozné. Uražený kosmický vládce by nás vyhnal ze svých zářivých zahrad, protože jsme mu dostatečně nelíbali jeho kosmický šos.
Ranní úvaha
Malé zamyšlení a inspirace pro všední den v autorské interpretaci.
Vladimír Just: Zavolejte mi, až umře. O informacích a veřejném mínění
Teorie informace říká, že čím méně je zpráva v daném kontextu očekávatelná, tím vyšší míru sdělení nese. To je podstata médií. A proti ní tak často, marně a přece nutně bojujeme. Zejména když média rezignují na vše ostatní a pasou už jen ne po pravdě, ale po neočekávatelném. Po senzacích.
Pavla Horáková: Třicet let od reprízy šachového zápasu století
Přesně před třiceti lety jsem trávila konec prázdnin v černohorském letovisku Sveti Stefan, bývalé rybářské vesničce s malebnými kamennými domky. Pár let předtím jsme ostrůvek spojený s pevninou jen úzkou kosou okukovali jako něco, kam se jako Čechoslováci s chudičkým dinárovým přídělem v životě nedostaneme.
Václav Vokolek: Poklad v Benátkách nad Jizerou
V české krajině se ukrývají místa, která jako silné magnety přitahují přítomnost lidí a významné události. Přesvědčit se o tom můžeme i na nevysokém kopci nad řekou Jizerou, na němž bylo vybudováno půvabné město Benátky nad Jizerou. Jeho osídlení je neobyčejně prastaré. Objevily se tu stopy celé řady prehistorických období, které dokazují, že na tomto příhodném místě u Jizery se usídlila celá řada etnik. Prozatím nejstarší nálezy pocházejí z nedalekých Horek.
Adam Borzič: S Thomasem Moorem v alchymické nádobě duše
Minule jsme zažili let svobodného ducha, tentokrát se ponoříme se do alchymické nádoby duše, jak ji poznávám v díle amerického psychoterapeuta Thomase Moora. Snad žádný jiný žijící terapeut mě tolik neovlivnil jako tato 82. legenda archetypální psychologie. Moorův přístup k duši vyvěrá z žité duchovnosti, a má v cyklu úvah o bdělé spiritualitě své místo.
Petr Borkovec: Klasické vedro
„Strašný vedro, klasicky,“ hlásí od volantu někomu do telefonu moje žena, když vyjedeme z Benátska a ponoříme se do nekončících romaňolských polí, která často začínají kamennou branou, u jejíž paty roste oleandr a olivovník. V jejich stínu – ve stínu brány, stromku a keře – by se dal, myslím si pokaždé, když se z okýnka dívám na Itálii, prožít osamělý a krásný život o vodě a dlouhých rajčatech, co se už červenají za polní branou. Je srpen. Strašný vedro.
Jan M. Heller: Chvála horských chat
Pro každého, kdo propadl kouzlu hor, představují záchytné body, někdy příjemné, jindy přímo nepostradatelné. Postavené v obtížně přístupném terénu, zásobované někdy i jen pěšky nebo vrtulníkem, nabízejí zázemí a střechu nad hlavou a spoustu jinde nedostupných zážitků i zkušeností. Horské chaty.
Petr Borkovec: Medy
Máma volá.Včera jsem mámě nevolal.Nežli hovor přijmu, deset vteřin zírám na rozsvícené a drnčící slovo „máma“ a myslím si, že začátek hovoru bude vostrej, protože včera jsem mámě nevolal. Nebyla včera doprčic neděle? Nebyla. Dobře.
Jan Němec: Hildegardina píseň
Přes léto jsem navštívil několik klášterů. V jednom z nich, ve Vyšším Brodě, průvodkyně během prohlídky zazpívala píseň Hildegardy von Bingen, a já ji od té doby hledám. Myslím tu píseň, ne průvodkyni, i když je pravda – napadá mě teď –, že kdybych našel průvodkyni, našel bych i píseň. A píseň by se pak stala mou průvodkyní…
Pavla Horáková: Historie jednoho hraničníku
Kdo se v posledních třech letech vypravil na kole či pěšky na horu Šerlich, mohl si nedaleko Masarykovy chaty všimnout zvláštního bílého kamene. Velká iniciála F, římská trojka a letopočet 1636 prozrazují, že jde o hraniční kámen, který nechal vytesat Habsburk Ferdinand III., český král a římský císař, který uměl dobře česky a měl rád pořádek.