Téma Plus
6. srpen 2022

Poslechněte si podcast: A teď vám zlevníme rádia a pračky. Po smrti Stalina a měnové reformě přišel čas na cukr a uvolnění

Od roku 1953 do konce 50. let ušlo Československo další kus cesty pod vedením KSČ. Zatímco prvních pět let vlády této strany, od převratu v únoru 1948 do a smrti Josifa Stalina a Klementa Gottwalda v březnu 1953, je spojeno s politickým terorem a hospodářským rozvratem, zbylých sedm let do roku 1960 charakterizuje lehké uvolňování šroubů a hlavně hledání nových strategií pro uklidnění obyvatelstva. Co způsobilo ten obrat, mapuje další díl cyklu Soudruzi Jana Sedmidubského.

54:01

Téma Plus

Vydává: Český rozhlas

Zajímavé události i osobnosti pohledem odborníků i dobových dokumentů

Web

Před čtyřmi dny 53:51

Car, Stalin, nebo Putin? Neexistující Sovětský svaz by měl už sto let

30. prosince 2022 si připomínáme sto let od zrodu Svazu sovětských socialistických republik (SSSR), tedy obřího soustátí, ale ještě spíš koloniální říše, která se postupem času stala hlavním vítězem 2. světové války a poté i jednou ze dvou celosvětových supervelmocí. Jejím hlavním soupeřem na takříkajíc opačném pólu byly přirozeně Spojené státy americké, a to víceméně až do nástupu Michaila Gorbačova.

Před týdnem 52:40

Pětiletka velkolepých pohřbů. Po Brežněvovi brzy zemřeli jeho dva nástupci Andropov a Černěnko

„Víte, kdo bude příštím generálním tajemníkem sovětské komunistické strany? Ten, kdo přejde Rudé náměstí bez pomoci.“ Tento a podobné vtipy si lidé vyprávěli v polovině 80. let 20. století. Mezi lety 1980 až 1985 totiž zemřelo šest vysokých představitelů sovětského režimu, kteří vesměs patřili k nejužší skupině dlouholetého sovětského vůdce Leonida Brežněva.

Před 2 týdny 52:51

Návrat antisemitismu po listopadu 1989

Antisemitské projevy v historii sílí zpravidla v souvislosti s výraznými společenskými otřesy a krizemi. Nejinak tomu bylo i u nás při změně politického systému po listopadu 1989.

Před 3 týdny 53:56

Svobodná Evropa nabízí znovu zprávy v maďarštině a bulharštině. Proč?

Zahájení rozhlasového vysílání bylo významným předělem v šíření informací. Mimořádně se osvědčilo v období druhé světové války, kdy lidé – přestože riskovali životy – i přes zákazy nacistického vedení poslouchali vysílání z Londýna či z Moskvy. Tyto zkušenosti pak vedly na přelomu 40. a 50. let minulého století k rozhodnutí založit rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Cíl byl jednoduchý: poskytovat pravdivé a svobodné informace do zemí za železnou oponou.

5. listopad 2022 53:59

Němci v zemi bez Němců

Před válkou jich tu žilo přes tři miliony. Po válce měli nadobro zmizet. Nezmizeli ale zdaleka všichni. Jak vypadal život německé menšiny v zemi, kde německá menšina neměla existovat?

29. říjen 2022 52:11

Jaké byly osudy vnuků TGM? A proč o nich dnes skoro nic nevíme?

Za první republiky tvořili vnukové Tomáše Garrigua Masaryka nedílnou součást obrazu prezidenta. Média pravidelně zveřejňovala fotografie kloučků hrajících si s důstojným kmetem. Herbert a Leonard Revilliodovi byli syny Olgy Masarykové, narodili se a žili ve Švýcarsku.

22. říjen 2022 54:01

Sto let Panevropy aneb Sjednocení Evropy jako obrana před Ruskem

Čtenáře asi nepřekvapí, že první ucelená představa, jak má vypadat sjednocená Evropa, vzešlá v roce 1922 z pera poběžovického rodáka Richarda Coudenhove-Kalergi v sobě obsahovala nepodkročitelnou podmínku: Má-li sjednocující se Evropa dosáhnout trvalého míru a způsobu řešit vzájemné konflikty cestou dohody, pak musí jít o společenství svobodných a demokratických národů.

8. říjen 2022 53:27

Potíže s Cimrmanem

Divadlo Járy Cimrmana mělo v průběhu normalizace řadu problémů s represivními i schvalovacími orgány. Osobitý humor se stal opakovaně terčem nejrůznějších tlaků, postihů, ba i zákazů. První zmínky o Járovi Cimrmanovi (někdy též Járovi da Cimrmanovi) se objevily v rozhlasovém cyklu Vinárna U Pavouka v posledních měsících roku 1966.

1. říjen 2022 53:14

Jsou to „jen“ brambory

Škrábat brambory? To už skoro nikdo nedělá. Brambory jsou na talíři prostě přílohou a tu se nikomu nechce připravovat. „Mladí lidé dávají přednost těstovinám nebo rýži,“ vysvětluje Marie Prášilová z České zemědělské univerzity v Praze. Přitom má pěstování brambor u nás velkou historii a české brambory patřily (a snad i nadále patří) ke kvalitním produktům.

24. září 2022 53:18

Emil Hácha – příběh velké oběti. Jak dnes vnímat odkaz protektorátního prezidenta?

Složitou a nejednoznačnou postavou moderní české historie je Emil Hácha, který se narodil 12. července 1872 v Trhových Svinech. Prezident sloužící v nejtěžším období našeho novodobého státu byl pomyslně odsouzený většinou české společnosti prakticky bezprostředně po konci války, ještě v posledních chvílích svého života.