- Podcasty
- Kopačky na hřebíku
Poslechněte si podcast: #47 Sigmě vydělal 100 milionů. A hořkost zůstává, i když ogara z Halenkova pohltila rychlá kola
Už přes tři čtvrtě roku žije bez fotbalu. Tedy samozřejmě toho velké, ligového. „Na život po kariéře jsem si zvykl velice rychle. Fotbal byl mojí prací a řídilo se jím všechno. Jsem rád, že jsem teď pánem svého času a mohu si život programovat podle svého. I když popravdě řečeno, myslel jsem, že času budu mít přece jen víc,“ přiznává ještě před nedávnem fotbalista olomoucké Sigmy a předtím plzeňské Viktorie Roman Hubník v další epizodě podcastu Kopačky na hřebíku.
Kopačky na hřebíku
Fotbalový podcast s veterány sportu.
#46 Srdcař Vácha o kopancích od Kotrby, stavbě kláštera, lovu v Kyrgyzstánu i rybách na Aljašce
Na hřišti byl jedním z jedenácti, šéfem se stal až poté, co pověsil kopačky na hřebík. „Zase tak rychle to nešlo, protože rodinnou firmu jsme od táty přebírali postupně. Dobrých deset patnáct let. A navíc se sestrou, která na ČVUT vystudovala stavařinu a firmu tudíž vedeme jako vyrovnaní podílníci společně,“ vypráví bývalý fotbalista Českých Budějovic, pražské Slavie, ale i Tirolu Innsbruck či třeba slovenské Petržalky Karel Vácha, jakou změnu pro něho představovalo skončit s fotbalovou kariérou a vrhnout se střemhlav do staveb obchodních center, průmyslových a sportovních hal, hřišť, tenisových kurtů, ale třeba i rodinných domů nebo dokonce trapistického Kláštera Naší Paní nad Vltavou.
#45 Parte v novinách, finále, které nepřebolelo. O tom všem může Kouba svým svěřencům vyprávět
Tři medaile z evropských šampionátů už doma má. A všechny stříbrné. „Jednu jsem přivezl jako hráč, dvě jako trenér brankářů. Nebylo by marné, kdyby tentokrát ta placka měla jinou barvu a punc,“ přemítá v nové epizodě podcastu Kopačky na hřebíku někdejší gólman pražské Sparty a české reprezentace Petr Kouba, jaká by to byla senzace, kdyby reprezentační jednadvacítka na červnovém evropském šampionátu této věkové kategorie v Gruzii a Rumunsku vystoupila na nejvyšší piedestal, získala titul a zároveň si zajistila letenky na olympijský turnaj v příštím roce ve Francii.
#44 Proč Pospíchal nikdy Hruškovi neodpustil? A proč měl gólman v Řecku víc soudů než zápasů?
Neměl to s Tomášem Pospíchalem vůbec lehké, protože trenér Klokanů mu nikdy neodpustil, že nepodepsal přestupní lístky, které před něho položil. „Rozešli jsme se tehdy ve zlém a padala přitom hodně ostrá slova,“ vzpomíná brankář Zdeněk Hruška v dalším díle podcastu Kopačky na hřebíku na první setkání s Pospíchalem v době, kdy končil vojnu v Tachově a o jeho angažování se ucházelo hned několik ligových klubů. Mezi nimi i Plzeň, kterou v té době Tomáš Pospíchal trénoval. „Takové věci on si moc dobře pamatoval a těm, kteří ho odmítli, to dával patřičně najevo.“
#43 Škvarky pro myšku, lahev vodky pro statika. Ivo Lubas vzpomíná nejen na starý Eden
Kdo ví, jak to tehdy v šestasedmdesátém roce na bratislavském Tehelném poli bylo. Fotbalisté Slavie měli k zisku mistrovského titulu blízko. Tak blízko, jako nikdy během dvaceti let předtím a téměř dvě desetiletí potom. „Ani mi to nepřipomínejte. Ten rok je černou můrou v celé mé kariéře. Až do konce života mě bude mrzet, že jsme titul nezískali. Slavia měla výborné mužstvo a zasloužila si ho,“ vzpomíná Ivo Lubas v dalším díle podcastu Kopačky na hřebíku na zápas s bratislavským Slovanem v červnu roku 1976, v němž Slavii stačilo uhrát remízu a stala by se mistrem.
#42 V Plzni se objevil kapitán Vlček na billboardech. Nikoli ale proto, že hlídal Ronalda s Romáriem
Brazilské hvězdy Ronalda s Romáriem hlídal v dresu české reprezentace na Konfederačním poháru FIFA v Rijádu, na Ronaldinha zase dohlížel, když s řeckým Panioniosem Atény narazili v Poháru UEFA na Barcelonu. „Neskutečné, jaká radost z Brazilců vyzařovala. Radost ze hry, radost ze života. My upracovaní, upachtění, soustředění, abychom neudělali chybu, a oni se bavili,“ vzpomíná Petr Vlček na setkání s úřadujícími mistry světa na turnaji v Saúdské Arábii v roce 1997, z něhož přivezla česká reprezentace bronzové medaile.
#41 Petržela mě ani neznal jménem. Marek Kincl o ruském dobrodružství i nejslavnějším gólu ve Spartě
Samozřejmě že je potřeba trochu nadsázky. Ale když to přeženeme, ani božský Lionel Messi nesvedl to, co další host pořadu Kopačky na hřebíku. Bývalý hráč pražské Sparty, ale také Hradce Králové, Žižkova, Liberce, Příbrami, legionář ve službách Zenitu Petrohrad a Rapidu Vídeň Marek Kincl dal během kariéry góly ve fotbalových soutěžích na všech úrovních. Od Ligy mistrů a Poháru UEFA přes nejvyšší soutěž v tuzemsku i Rakousku až po IV. třídu.
#40 Sparťané nepřivezli přestupní lístky, proto se stal Stanislav Levý Klokanem. Pospíchal je v ruce měl
Celou kariéru si své tajemství střežil. Po celých devět let, kdy oblékal zelenobílý dres Klokanů a u Botiče zažíval nejslavnější léta Bohemians. Ani při euforii po zisku mistrovského titulu v roce 1983 Stanislav Levý neprozradil, že byl odmalička sparťanem, že ho to táhlo na Letnou a během vojákování v Chebu dostal nabídku, aby do Sparty přestoupil. Natož aby snad na toto téma mluvil a vracel se k němu později, když hrál II. bundesligu z Blau Weiss Berlín nebo když se později dal na trenérskou dráhu. V nové epizodě podcastu Kopačky na hřebíku ale o své náklonnosti k letenskému klubu hovořil zcela otevřeně.
#39 Kariéra naruby. Nejdřív bundesliga, teprve pak začal Obajdin sbírat tituly se Spartou
Všechno bylo v jeho kariéře vlastně naruby. V divokých devadesátých letech musel pomalu každý český fotbalista pomýšlející na zahraniční angažmá projít Spartou nebo Slavií, aby si vysloužil nabídku z ciziny. Josef Obajdin šel ale cestou opačnou. Na pražské Letné sice od čtrnácti let vyrůstal, v devatenácti nakoukl poprvé do kabiny sparťanského áčka mezi Stejskala, Chovance, Skuhravého,Straku, Němečka, Bielika a spol., jenže v panující konkurenci se neprosadil...
#38 Seděl na kolejích, i z mrakodrapu chtěl skočit. Teď ale bezdomovec Janečka tvrdí, že má domov všude
„Bezdomovec? To jo, ale neběduju, nefňukám, protože už patnáct let mám domov vlastně všude. Ve Zlíně, kde jsem vyrostl, v Brně i v Praze. To všechno od 6. června 2007, kdy jsem na přechodu ťuknul do ženské. Nic se jí nestalo, ale policajtům jsem nadýchal 2,7 promile a šel do basy,“ začíná svou zpověď v podcastu Kopačky na hřebíku někdejší velký plejer brněnské Zbrojovky a pražských Bohemians Petr Janečka. Slova z něho padají jako z vodopádu, prokládá je vzpomínkami na spoluhráče i slavné soupeře, proti nimž nastupoval, nesplete se v datu, výsledku, městu, kde se inkriminovaný zápas hrál, vyjmenuje celou sestavu, v níž nastoupil protivník či ve které hrálo Brno, Klokani či československá reprezentace.