- Podcasty
- 2050
Poslechněte si podcast: Julian Popov: O klimatické neutralitě EU a jak ji ovlivní probíhající válka a další velké výzvy dneška (ENG)
Jak ovlivní konflikt na Ukrajině evropský Green Deal a balíček opatření Fit for 55? Jakou roli v transformaci na nízkouhlíkovou ekonomiku hraje finanční sektor? A jak na evropské úrovni řešit rozdíly, které existují mezi jednotlivými regiony? V této epizodě se ponoříme hlouběji do tématu klimatické neutrality a především transformace, kterou bude Evropa v dalších dekádách procházet. S naším hostem rozebíráme historický kontext a příklady podobných technologicko-společenských změn, jež se v Evropě odehrály už dříve a na společnost měly velký dopad. Z rozhovoru ale získáte i přehled o tom, jak nastartovat sociální změny potřebné k naplnění evropských klimatických cílů, a dozvíte se například také, jak by mohly vypadat energeticky úsporné budovy budoucnosti. Rozhovor byl natočen 31. května 2022. Rozhovor je v angličtině, epizoda má český úvod.
2050
Klimatický podcast o budoucnosti, ve které nám nepoteče do bot. Chceme, aby se lidé v otázce změny klimatu lépe orientovali. Aby věděli o řešeních, která jsou v současné době už k dispozici a můžeme je použít. Nechceme prohlubovat „klimatickou depresi“ a přinášet další zprávy o tom, jak je všechno špatně. Nechceme se ale ani tvářit, že svět spasí třídění odpadu. Podcast 2050 má za cíl komunikovat o otázkách spojených se změnou klimatu věcně a konstruktivně a opírat se přitom o data a dosavadní vědecké poznatky. Nečekejte proto úhel pohledu, který je jednoduchý a černobílý. Zatímco v některých krocích k udržitelné budoucnosti má lidstvo už dnes jasno a stačí je jen realizovat, jinde ještě nevíme. V podcastu 2050 (https://2050podcast.cz) prozkoumáváme cesty k takové budoucnosti, ve které nám nepoteče do bot. Podcast 2050 vám přinášejí Fakta o klimatu ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky, Učenou společností České republiky a Centrem pro dopravu a energetiku. Poslechněte si další epizody na našem bonusovém kanálu (https://open.spotify.com/show/3XIaCFsoRBJtqR0pJoYI65?si=623b33a58ed14bdd) . Podcastem vás provází Petr Holík (https://twitter.com/holik_petr) , Hana Tesák Vrtala a Vendula Svobodová. Podrobnosti o podcastu najdete na našem webu (https://2050podcast.cz) . Zvuk: Jan Růžička & http://nahravadlo.cz Hudba: Professor Leopard (https://www.professorleopard.cz)
Pohled železničáře: S Jiřím Pavlem o dekarbonizaci dopravy
Železniční doprava má mnohem menší zátěž na životní prostředí než jiné typy přepravy. Naším cílem v kontextu dekarbonizace proto je přesouvat na koleje větší dopravní objemy a ulevit tak emisně náročnějším typům transportu, zejména silniční dopravě. V rozhovoru s Jiřím Pavlem, který působí jako ředitel odboru strategie ve Správě Železnic, se bavíme o tom jak budou vypadat české železniční tratě v roce 2050 a jaké vlaky po nich budou jezdit. V epizodě mimo jiné zazní, jak se proměnila nákladní i osobní železniční doprava za posledních několik desetiletí a jaké výzvy klade na modernizaci i budování nové infrastruktury její pravděpodobný vývoj do budoucna. Dozvíte se také více o plánovaných vysokorychlostních tratích (VRT) a jak zapadají do širšího konceptu hromadné dopravy u nás i v Evropě. Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu [https://2050podcast.cz/epizody/55-jiri-pavel-zeleznice].
Jak pohánět dopravu bez fosilních paliv
Elektřina, vodík a syntetická paliva jsou tři hlavní alternativy, jak v dopravě nahradit paliva vyráběná z ropy. V této epizodě se na ně podíváme podrobně od výroby přes distribuci až po využití v různých typech dopravních prostředků. Zaměříme se také na srovnání toho, jak efektivně daná alternativa nakládá s energií a na její celkové environmentální dopady. Určitě nezapomeneme, jak v tomto směru vychází porovnání auta se spalovacím motorem a elektromobilu. Odborným hostem je Michal Hrubý – vědecký pracovník Škoda Auto Vysoké školy. Kromě výše zmíněného se spolu bavíme také o současné legislativě, která se dekarbonizace dopravy týká a možných motivačních nástrojích, jež by vedly k širšímu využití emisně méně náročných paliv a typů pohonů mezi firmami i jednotlivci. Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu [https://2050podcast.cz/epizody/54-doprava-bez-fosilnich-paliv].
Nikola Hořejš (STEM): Postoje společnosti k dekarbonizaci
V rámci fóra elektromobility, o němž jsme vydali krátkou aktualitu, jsme „v terénu“ natočili také rozhovor s jedním z přednášejících – Nikolou Hořejšem z agentury STEM. Z průzkumů vyplývá, že je česká společnost ve vztahu k elektromobilitě a dekarbonizaci nerozhodnutá a zároveň poměrně nedůvěřivá. V rozhovoru se bavíme o tom, jaké faktory by napomohly tomu, aby byla transformace na nízkouhlíkovou ekonomiku přijímána kladněji. Dále zazní, jakou roli v této snaze mohou sehrát spolky a místní komunity, jaký příběh si Češi o své společnosti vyprávějí, jaký příběh by transformaci podpořil, a jací mluvčí působí na různé části společnosti důvěryhodně. Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu [https://2050podcast.cz/epizody/53-nikola-horejs].
Aktuálně: Forum elektromobilita 2023
Petr s Hankou navštívili konferenci o elektromobilitě, aby zjistili, o čem se v byznysu v kontextu e-mobility mluví a jaká témata a výzvy tento sektor aktuálně řeší. V rámci konference pořídili několik nahrávek, ke kterým přidali svůj komentář. Zajímavé diskuze se vedly o dobíjecí infrastruktuře, elektromobilitě v nákladní a veřejné dopravě a také postojích české společnosti k elektromobilitě. BONUSY: Web akce: https://www.forumelektromobilita.cz/ [https://www.forumelektromobilita.cz/#cover-section]
Dekarbonizace dopravy
Doprava je třetím největším zdrojem emisí CO2 v Česku. Zároveň je ale jednou ze základních potřeb dnešní společnosti. V nové sérii se budeme věnovat právě transformaci dopravního odvětví a otázce, jak ji provést takovým způsobem, aby zůstaly naplněny naše požadavky na mobilitu a zároveň jsme co nejméně zatěžovali životní prostředí a nepřispívali ke změně klimatu. V první epizodě se podíváme na 4 oblasti: (1) Z čeho emise v dopravě pochází a kolik jich vzniká na úrovni ČR i v globálním měřítku. (2) Jaký objem osob a zboží je celosvětově přepravován a kolik dopravní kapacity (a jakého typu) je tím pádem v současnosti potřeba. (3) Jak jsou jednotlivé dopravní prostředky emisně náročné a jaké k nim existují alternativy. (4) Jak můžeme rámcově přemýšlet nad transformací dopravy a jaké jsou možnosti její dekarbonizace.
Vedro ve městě. Co s tím?
Naši hosté z Nadace Partnerství se dlouhodobě věnují udržitelnosti a komfortu života ve městech v čase postupující klimatické změny. V dnešní epizodě se zaměříme na to, jak konkrétně klimatická změna na městské prostředí dopadá a proč jsou zde vedra větší problém než v otevřené krajině. Probereme principy adaptačních opatření a uvedeme také příklady jednotlivých adaptačních prvků i příklady fungující adaptace celých měst. Ve městech je důležité vytvářet síť zastíněných míst, po kterých se lidé mohou v době velkých letních veder pohybovat. Nejlepší stín, kde je zároveň nejchladněji, vytvářejí vzrostlé stromy díky několika vrstvám olistěných větví nad sebou. A také díky tzv. evapotranspiraci – odpařování vody skrze listy stromů, které efektivně ochlazuje jak samotnou rostlinu, tak i její okolí. O této a dalších možnostech ochlazování (nejen) českých měst se podrobně bavíme s našimi hosty. BONUSY Nesestříhaný rozhovor: Maceková, Ander: Příčiny a řešení veder v městském prostředí Nesestříhaný rozhovor jako bonus ke 51. epizodě podcastu 2050. [https://open.spotify.com/episode/3CUnMSlt8DOe7omou5mF0M] Naši hosté z Nadace Partnerství se dlouhodobě věnují udržitelnosti a komfortu života ve městech v čase postupující klimatické změny. V dnešní epizodě se zaměříme na to, jak konkrétně klimatická změna na městské prostředí dopadá a proč jsou zde vedra větší problém než v otevřené krajině. Probereme principy adaptačních opatření a uvedeme také příklady jednotlivých adaptačních prvků i příklady fungující adaptace celých měst. Publikace: Příjemné a odolné město (Nadace Partnerství) https://www.lifetreecheck.eu/cs/Library/Livable-and-Resilient-City [https://www.lifetreecheck.eu/cs/Library/Livable-and-Resilient-City] Problém přehřívání města není nový. Přestože ovlivňuje všechny, kdo ve městech žijí, je mu zatím věnována velmi malá pozornost. Proč se vlastně město přehřívá? A jak jej můžeme ochladit? Explainer: Jak souvisí extrémní počasí v Česku s klimatickou změnou? https://faktaoklimatu.cz/explainery/vliv-klimatu-na-extremy-cesko [https://faktaoklimatu.cz/explainery/vliv-klimatu-na-extremy-cesko] S rostoucí frekvencí a intenzitou extrémních meteorologických jevů se veřejnost stále častěji ptá, jak tyto události souvisejí se změnou klimatu. Čeští odborníci na jednotlivé typy extrémů v tomto textu komentují příklady z nedávné doby. Infografika: Jaký vliv má klimatická změna na extrémy počasí https://faktaoklimatu.cz/infografiky/vliv-klimatu-na-extremy [https://faktaoklimatu.cz/infografiky/vliv-klimatu-na-extremy] V důsledku změny klimatu jsou extrémní meteorologické události v mnoha oblastech světa stále častější a intenzivnější. Pravděpodobnost výskytu však nestoupá u všech extrémů stejně a navíc se v některých částech světa změny projevují více než jinde. Analýza: Jak se mění počet extrémně teplých a extrémně studených dní v Česku? https://faktaoklimatu.cz/explainery/teplotni-extremy-cr [https://faktaoklimatu.cz/explainery/teplotni-extremy-cr] Na Silvestra roku 2022 naměřili v pražském Klementinu teplotu 17,7 °C. O rok dříve to bylo o něco méně: 14,4 °C. Nejvyšší silvestrovské teploty ale bývaly v Klementinu okolo 2,3 °C – poslední dva Silvestry tedy byly opravdu výjimečně teplé. Zdá se, že také v létě častěji přicházejí vlny veder a padají teplotní rekordy. Nabízí se proto otázka: mění se počet výjimečně teplých dní, nebo je jich víceméně stejně jako dříve? A jak je to s výjimečně chladnými dny? Mobilní aplikace: Tree Check App (Nadace Partnerství) https://www.lifetreecheck.eu/cs/TreeCheck/TreeCheckApp [https://www.lifetreecheck.eu/cs/TreeCheck/TreeCheckApp] Checkuj stromy, pečuj o ně a sbírej je do svého herbáře. Díky chytré aplikaci Tree Check pomůžeš zchladit naše města. Zároveň se dozvíš něco o přírodě a dobře se přitom pobavíš. Web: Adapterra Awards (Nadace Partnerství) https://www.adapterraawards.cz [https://www.adapterraawards.cz/cs/Soutez] Soutěž projektů, které pomáhají přizpůsobit česká města, domy a krajinu klimatické změně. V současnosti probíhá pátý ročník, ve kterém můžete hlasovat o nejsympatičtějším projektu.
Q&A na téma Energetika
V posledním měsíci jsme na sociálních sítích a v newsletteru [https://faktaoklimatu.cz/] Fakt o klimatu sbírali vaše dotazy na téma energetiky. Často jste se ptali na materiálovou náročnost a efektivitu obnovitelných zdrojů energie, na liberalizovaný trh s elektřinou a energetickou burzu nebo na připravované změny energetického zákona v České republice. V epizodě jsme se zaměřili zejména na otázky, jejichž zodpovězení může být podle nás přínosné pro většinu posluchačů. Proto se může stát, že pro vás bude některá část této epizody “příliš technická” nebo naopak na některou detailní otázku, kterou jste nám zaslali, nedostanete dostatečně detailní odpověď. Na dotazy, které se nám do epizody nevešly, ale rádi odpovíme individuálně – stačí, když se nám ještě jednou ozvete na náš e-mail [info@faktaoklimatu.cz]. Užijte si naši úplně první Q&A epizodu a dejte nám vědět, jestli je pro vás tento formát užitečný! Pro lepší orientaci přidáváme časy jednotlivých otázek: 1:30 Je výroba obnovitelných zdrojů energie ekologická? A jak je to s jejich recyklovatelností? 11:49 Co se stane s baterií elektromobilu, jakmile doslouží? 14:55 Jaké jsou v současnosti posuny v komunitní energetice a změně připravovaného energetického zákona? 23:20 Proč má smysl být na energetické burze v Lipsku a jak vlastně funguje? 29:21 Čím můžeme nahradit plynové elektrárny jako závěrný flexibilní zdroj? 33:00 Jak cena denního spotu ovlivňuje výrobu v našich jaderných elektrárnách? 35:20 Jak lokální OZE bez dotací přežijí import levné elektřiny ze zahraničí? 39:05 Jak moc realistické jsou plány jednotlivých evropských zemí ohledně transformace energetiky, pokud se na ně podíváme jako na celek? 42:19 Co se musí v síti fyzicky změnit, aby mohla být flexibilní? 43:37 Je možné peníze EU alokované na boj s klimatickou změnou použít na rozvoj přenosové soustavy? Plánuje se přenosová soustava na úrovni EU? 45:44 Jak velká je spotřeba fosilních paliv v teplárenství? Jaké jsou možné technologie pro transformaci teplárenství?
Vítr má v Česku potenciál
Přestože se v mnoha částech světa staví v poslední dekádě větrné elektrárny ve velkém, v ČR jejich rozvoj prozatím stagnuje. Důvodem je jednak odpor různých vrstev české společnosti a jednak legislativa, která umožňuje jejich výstavbu účinně blokovat. Z větru se sice většina potřebné elektřiny nebude v Česku nejspíš vyrábět nikdy, přesto to může být mnohonásobně více než dnes. Na rozdíl od slunce, které nejvíc svítí v létě, má navíc vítr potenciál po celý rok a jeho důležitost stoupá zejména v zimním období, kdy je produkce ze solárních zdrojů omezená. Větrný park Václavice je jedním z největších a nejnovějších v Česku. S našimi hosty jsme diskutovali nejen o obecných otázkách týkajících se “českého větru” a výstavby větrného parku, ale také o některých rozšířených mýtech, které okolo tohoto tématu kolují a jsou často do velké míry zkreslené. Zároveň jsme měli možnost se na jednu z elektráren podívat zblízka a prohlédnout si, jak celá technologie funguje – od paty až po vrcholek věže.
Vlny veder – co o nich víme a jak je ve zdraví přežít
Lékař, klimatolog, meteorolog a fyzik vysvětlují v této epizodě vlny veder, každý z pohledu svého oboru. Přestože mluví hlavně o českém kontextu, mnohé z toho, co říkají, platí i globálně. Dozvíte se, jaká rizika pro naše zdraví vedra představují a jak těmto rizikům účinně předcházet. Získáte také základní informace o tom, co to vůbec vlna veder je, jak vzniká a jaký vývoj se u tohoto extrému počasí očekává do budoucna. S našimi hosty se bavíme o tom, jak meteorologové vlny veder předpovídají a jak dlouho dopředu se ví, že vedra přijdou. A v neposlední řadě diskutujeme také o tom, s jakou přesností dokážou vědci určit souvislost mezi vlnami veder a klimatickou změnou – dnes už například víme, že v důsledku změny klimatu způsobené člověkem je intenzita a pravděpodobnost výskytu vyšší u každé vlny veder, k níž ve světě dojde.
ČEPS: Elektrická přenosová soustava ve světě nové energetiky
ČEPS zajišťuje na území ČR provoz elektrické přenosové soustavy. Znamená to nejen starat se o to, aby byly „všechny dráty v pořádku”, ale hlavně zajistit, aby bylo do sítě v každý okamžik dodáváno právě tolik elektřiny, kolik se spotřebovává. Vyžaduje to pečlivé plánování provozu a zároveň dostatečné rezervy na straně výroby či flexibilitu na straně spotřeby, se kterou ČEPS může podle potřeby pracovat. Na rozdíl od minulosti, kdy v zásadě probíhal přenos elektřiny z několika velkých elektráren směrem ke spotřebitelům, se dnes dostáváme do mnohem složitější reality. Vzniká totiž velké množství malých, nezávislých zdrojů, jako jsou např. fotovoltaické elektrárny na střechách rodinných domů nebo v areálech průmyslových provozů, a elektřina tak proudí všemi směry. Jak z velkých zdrojů do domácností, tak i z domácností do sítě apod. S Pavlem Šolcem jsme si povídali o tom, jak se vyvíjí role ČEPSu v kontextu nové energetiky a jaké nároky to má na rozvoj samotné elektrické soustavy. Dozvíte se také, jak funguje propojení české soustavy se zahraničím a na co se musí ČEPS připravit v souvislosti s různými scénáři budoucího vývoje.