Kde se aktuálně nachází česká energetika? Jaká témata jsou v těchto letech ta hlavní? To diskutujeme s Janem Krčálem, analytikem Fakta o klimatu. Ekonomické tlaky na odchod od uhlí a uzavírání elektráren otevírají otázku, které zdroje si můžeme dovolit zavřít a které by nám aktuálně chyběly.

V rámci odchodu od uhlí se díváme na dvě klíčové roviny – elektrárny a teplárny. Debata se opírá o čtyři pilíře toho, co musíme dobře zvládnout: dostatek jiných zdrojů elektřiny, dostatek zdrojů pro stabilizaci a hladký provoz elektrické sítě, odchod od uhlí ve velkých teplárnách spadajících pod EU ETS 1 a odchod od uhlí v malých teplárnách.

Aktivní společenství vlastníků proměnilo panelový dům u Mšenské přehrady v Jablonci nad Nisou v promyšleně zrekonstruovaný a esteticky sjednocený celek. Klíčem byla otevřená komunikace, ochota hledat shodu a nabídnout lidem různé možnosti řešení. Nové balkony, žaluzie, zateplení i úprava okolí dnes tvoří harmonický celek, který je příjemný na pohled i k životu. Důkaz, že když se spojí vůle a cit pro detail, může i panelák působit noblesně.

Základní škola v Buštěhradu má dvě části – starší, kde je i v létě příjemně, a novější, kde se bez technologií nedá vydržet. Rekuperace pomáhá jen částečně, do nejteplejších tříd musela přibýt i klimatizace. Ředitel hledá cesty, jak zvýšit komfort bez zbytečné spotřeby energie. Jak udělat moderní školu, která je přívětivá i v parných dnech?

V obcích na Jesenicku se dnes neřeší jen opravy mostů, domů a infrastruktury, ale i otázka, jak se připravit na další extrémy, které přicházejí častěji a s větší intenzitou. Mluvíme o tom, co obce s odstupem času skutečně řeší a jak se proměňují jejich priority. Řešíme také, jak využít obnovu po povodni jako příležitost, jak území celkově zlepšit a zvýšit kvalitu života, nejen samotnou bezpečnost. V roce 2025 se tématu povodní věnovala také soutěž Adapterra Awards.

Hostkou je Magdalena Maceková z Nadace Partnerství, která se věnuje poradenství vedení obcí zasažených loňskými povodněmi. Popisuje zkušenosti z jednodenních terénních výjezdů, kdy do obce přijíždí tým víceoborových odborníků a společně s místními hledají řešení podle aktuálních potřeb. Bavíme se o tom, jaká je v obcích nálada, jak funguje spolupráce mezi samosprávami a experty, jestli si místní propojují povodně s tématy změny klimatu, adaptace nebo dekarbonizace a co se z těchto zkušeností můžeme učit pro adaptační plány.

Řadový dům ve staré čtvrti v Českých Budějovicích dostal novou podobu – s ohledem na sousedství, energii i budoucnost. Majitelé věnovali hodně úsilí plánování, nechali si poradit a rekonstruovali dům promyšleně. Znovu využili materiály, které by jinak skončily ve smetišti, a doplnili rekuperaci i fotovoltaiku. Nešlo o luxus, ale o zodpovědné a přátelské bydlení, které drží komunitu pohromadě.

Pomozte dostat Atlas dekarbonizace do knihoven!

Knihovny už dávno nejsou jen místem, kde si půjčíte knížku. Víc než kdy dřív fungují jako centra vzdělanosti, setkávání, komunitního života a přístupného učení pro všechny generace. Eliška Bartošová ze Sdružení knihoven České republiky vysvětluje, jakou roli dnes knihovny hrají v dekarbonizaci a v hledání řešení klimatické krize – od zpřístupňování důležitých informací přes vytváření prostoru pro dialog a sdílení zkušeností až po podporu komunity v porozumění změně klimatu a možnostem, jak se na ni adaptovat. Knihovny mají velký dosah, důvěru a umí přirozeně propojovat skupiny lidí, které by se jinak nesetkaly.

Eliška přináší konkrétní příklady projektů a aktivit, které knihovny už dnes dělají – přednášky, besedy, komunitní programy i formáty, které podporují udržitelnost a rozvoj místních komunit. Zároveň dává tipy, kde hledat další informace a jak můžete oslovit svou lokální knihovnu, pokud chcete společně odstartovat nějakou klimatickou, vzdělávací nebo komunitní iniciativu.

Mladí manželé si svůj byt v posledním patře modřanského paneláku zrekonstruovali ještě před nastěhováním – s cílem, aby se jim v něm dobře žilo i v největších vedrech. Nechali si poradit a spojili klimatizaci, rekuperaci a venkovní rolety do funkčního celku. Výsledek? Stabilní teplota, čerstvý vzduch a minimum kompromisů. Příběh o tom, že dobře navržené bydlení začíná dřív, než se v něm rozbalí první krabice a že rady od odborníků jsou nejcennější, když přijdou včas.

Minisérie Klima na doma, kterou touto epizodou startujeme, otevírá prostor pro příběhy lidí, kteří už dnes řeší, jak se jejich domy a byty vyrovnávají se změnou klimatu. Autoři projektu z agentury Koniklec dali dohromady několik autentických reportáží – panelákový byt, škola, městská řadovka… a všude konkrétní rozhodnutí, technologie, přemýšlení i slepé uličky.

Úvodní epizoda seznamuje s tím, jak celý projekt vznikl, co všechno se podařilo zachytit a proč může být užitečné slyšet, jak adaptaci řeší někdo, kdo není úplně odborníkem a stojí před podobnými otázkami jako spousta z nás. Autoři přibližují, co je na cestách po českých domácnostech překvapilo, jaké nápady se opakovaly a co nás čeká v dalších dílech – kde už dostanou prostor samotné budovy a jejich příběhy.

Efektivní cirkulární modely pomáhají českým firmám snižovat náklady, posilovat odolnost jejich provozu a lépe pracovat s materiály v době rostoucích požadavků na flexibilitu, dostupnost zdrojů i nižší emise. 

Společně s hosty z Institutu cirkulární ekonomiky rozebíráme, co opravdu znamená přetvářet hodnotové řetězce tak, aby dávaly smysl nejen dnes, ale i v horizontu dalších desetiletí. Zaměřujeme se na to, na jaké překážky firmy při zavádění cirkulárních obchodních modelů narážejí, jaké změny v procesech a spolupráci jsou nutné, aby je dokázaly překonat, a jaké příležitosti se díky tomu otevírají. Hosté zároveň představují svou novou studii, která tyto otázky detailně mapuje a nabízí konkrétní směry, jak mohou české podniky využít cirkulární přístupy k větší stabilitě, efektivitě i konkurenceschopnosti do budoucna.

Čína je dnes největším světovým emitentem skleníkových plynů i lídrem v rozvoji nízkoemisních technologií. Její klimatická politika tak zásadně ovlivňuje tempo i směr globální transformace.

S Eliškou Soperovou mluvíme o klimatických cílech Číny, jejích ekonomických i geopolitických motivech a o tom, jak se země snaží spojit podporu růstu s ochranou klimatu. Probíráme rychlý rozvoj solární a větrné energetiky i elektromobility, přetrvávající roli uhlí a způsob, jakým stát z centra řídí svou klimatickou strategii – prostřednictvím pětiletých plánů a rozhodnutí vedení v čele se Si Ťin-pchingem.

V závěru se díváme na to, co přístup Číny ukazuje o možnostech i limitech centrálně řízené klimatické politiky – jak jí umožňuje dosahovat velkých výsledků v krátkém čase, ale zároveň otevírá otázky transparentnosti, spravedlivé transformace a prostoru pro veřejnou debatu.