Evropská energetika postupně přechází na obnovitelné zdroje. K nim je ovšem potřeba zajistit dostatek řiditelných elektráren pro spolehlivé dodávky elektřiny po celý rok. Ty se však v Evropě nestaví v dostatečné míře. Čím dál více států tento problém řeší takzvanými kapacitními trhy. Zavedení takového trhu připravuje i Česko. Oč jde a co to přinese vysvětluje Jan Krčál z Fakt o klimatu.

Environmental, Social a Governance kritéria udržitelnosti zná dneska každý, kdo se pohybuje v prostředí velkých firem. Jedná se o rámec, monitoring a reporting, skrze které jsou firmy hodnoceny a porovnávány z hlediska jejich udržitelného chování. V dnešní epizodě se s Ondrášem Přibylou vracíme o krok zpátky k myšlenkám a základům, ze kterých vůbec tento koncept vzešel. Často se totiž i mezi lidmi, kteří ESG potkávají denně, stává, že je diskutováno pouze jako reportingové tabulky a jakási „práce navíc" či „nařízení z Bruselu".

Ačkoliv určitá kritika ESG je rozhodně na místě a je správné hledat, zda a jak dobře tento systém opravdu naplňuje potřeby udržitelnosti a motivuje firmy k udržitelnějšímu jednání, stojí za to neprezentovat jej pouze jako compliance povinnost, ale neztratit ze zřetele původní záměr. A sice zohledňovat už dnes budoucí náklady, které změna klimatu způsobí, a zahrnout tyto náklady do investičních rozhodnutí současnosti.

Množství elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů na celém světě roste exponenciálně. Každé tři roky se zdvojnásobí množství elektřiny vyrobené ze slunce a každých sedm let z větru. Podobné trendy vidíme i na straně spotřeby, např. v podobě výroby a prodeje elektromobilů. Co tento megatrend elektrifikace znamená pro budoucí podobu světa? Přeskupí se světové velmoci? Vyměníme závislost na dovozu fosilních paliv (Rusko, Perský záliv, USA) za závislost na elektrotechnologiích z Číny?

O geopolitice energetiky si povídáme s Martinem Jiruškem z Fakulty sociálních studií MUNI a Ondrášem Přibylou z Fakt o klimatu. O tom, jak se na základě proměny energetiky mění celý svět.

Co znamená současná krize z perspektivy ochrany klimatu a dekarbonizace? Uzavření Hormuzského průlivu znamená v zásadě tři rozdílné krize: ropnou, plynovou a sekundární dopady, jako je třeba výroba hnojiv. S Ondrášem Přibylou představujeme přehled toho, co se vlastně děje a jaké to má dopady na světové dodávky paliv, jako je ropa nebo zemní plyn. Zpřehledňujeme situaci a diskutujeme, jestli a jaké bude mít tato situace dopady na téma využívání fosilních paliv v Evropě i ve světě.

Když sledujeme česká média, můžeme nabýt dojmu, že USA za Trumpa nemají s ochranou klimatu už nic společného. Zároveň USA ≠ Trump. Existuje velká koalice firem, měst a organizací, která zastupuje většinu obyvatel i HDP Ameriky a deklaruje, že s ochranou klimatu ani Pařížskou dohodou rozhodně nekončí. Tak kde je tedy pravda? Je správné myslet si, že dekarbonizace v USA je v troskách? Nebo je naivní si nalhávat, že americký prezident ve skutečnosti zas tak velký vliv na klima nemá? O těchto otázkách si povídáme s Eliškou Soperovou. Naší snahou je podívat se na situaci v USA objektivně, bez iluzí a bez zbytečného pesimismu.

Tento podcast vznikl v rámci projektu Dekarbonizujeme Česko: od kvalitních informací ke kvalitní diskusi, který je spolufinancován Evropskou unií.

Navštívíme ikonické pražské sídliště Ďáblice, které v dobách měnícího se klimatu čelí výraznému suchu a letnímu přehřívání. Odborníci zde připravují projekt na oddělení dešťových vod, který by umožnil využít srážky pro zálivku zeleně a ochlazování okolí domů namísto jejich zbytečného odvádění do kanalizace. S využitím moderní aplikace pro výpočet vodní bilance se snaží propojit původní architektonické kvality s dnešními technologickými možnostmi pro udržitelnější budoucnost. Cílem je najít shodu mezi stovkami vlastníků a proměnit dnes nevyužité plochy zpět v odolné a živé sousedství.

Kde se aktuálně nachází česká energetika? Jaká témata jsou v těchto letech ta hlavní? To diskutujeme s Janem Krčálem, analytikem Fakta o klimatu. Ekonomické tlaky na odchod od uhlí a uzavírání elektráren otevírají otázku, které zdroje si můžeme dovolit zavřít a které by nám aktuálně chyběly.

V rámci odchodu od uhlí se díváme na dvě klíčové roviny – elektrárny a teplárny. Debata se opírá o čtyři pilíře toho, co musíme dobře zvládnout: dostatek jiných zdrojů elektřiny, dostatek zdrojů pro stabilizaci a hladký provoz elektrické sítě, odchod od uhlí ve velkých teplárnách spadajících pod EU ETS 1 a odchod od uhlí v malých teplárnách.

Aktivní společenství vlastníků proměnilo panelový dům u Mšenské přehrady v Jablonci nad Nisou v promyšleně zrekonstruovaný a esteticky sjednocený celek. Klíčem byla otevřená komunikace, ochota hledat shodu a nabídnout lidem různé možnosti řešení. Nové balkony, žaluzie, zateplení i úprava okolí dnes tvoří harmonický celek, který je příjemný na pohled i k životu. Důkaz, že když se spojí vůle a cit pro detail, může i panelák působit noblesně.

Základní škola v Buštěhradu má dvě části – starší, kde je i v létě příjemně, a novější, kde se bez technologií nedá vydržet. Rekuperace pomáhá jen částečně, do nejteplejších tříd musela přibýt i klimatizace. Ředitel hledá cesty, jak zvýšit komfort bez zbytečné spotřeby energie. Jak udělat moderní školu, která je přívětivá i v parných dnech?

V obcích na Jesenicku se dnes neřeší jen opravy mostů, domů a infrastruktury, ale i otázka, jak se připravit na další extrémy, které přicházejí častěji a s větší intenzitou. Mluvíme o tom, co obce s odstupem času skutečně řeší a jak se proměňují jejich priority. Řešíme také, jak využít obnovu po povodni jako příležitost, jak území celkově zlepšit a zvýšit kvalitu života, nejen samotnou bezpečnost. V roce 2025 se tématu povodní věnovala také soutěž Adapterra Awards.

Hostkou je Magdalena Maceková z Nadace Partnerství, která se věnuje poradenství vedení obcí zasažených loňskými povodněmi. Popisuje zkušenosti z jednodenních terénních výjezdů, kdy do obce přijíždí tým víceoborových odborníků a společně s místními hledají řešení podle aktuálních potřeb. Bavíme se o tom, jaká je v obcích nálada, jak funguje spolupráce mezi samosprávami a experty, jestli si místní propojují povodně s tématy změny klimatu, adaptace nebo dekarbonizace a co se z těchto zkušeností můžeme učit pro adaptační plány.