Množství elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů na celém světě roste exponenciálně. Každé tři roky se zdvojnásobí množství elektřiny vyrobené ze slunce a každých sedm let z větru. Podobné trendy vidíme i na straně spotřeby, např. v podobě výroby a prodeje elektromobilů. Co tento megatrend elektrifikace znamená pro budoucí podobu světa? Přeskupí se světové velmoci? Vyměníme závislost na dovozu fosilních paliv (Rusko, Perský záliv, USA) za závislost na elektrotechnologiích z Číny?

O geopolitice energetiky si povídáme s Martinem Jiruškem z Fakulty sociálních studií MUNI a Ondrášem Přibylou z Fakt o klimatu. O tom, jak se na základě proměny energetiky mění celý svět.

Co znamená současná krize z perspektivy ochrany klimatu a dekarbonizace? Uzavření Hormuzského průlivu znamená v zásadě tři rozdílné krize: ropnou, plynovou a sekundární dopady, jako je třeba výroba hnojiv. S Ondrášem Přibylou představujeme přehled toho, co se vlastně děje a jaké to má dopady na světové dodávky paliv, jako je ropa nebo zemní plyn. Zpřehledňujeme situaci a diskutujeme, jestli a jaké bude mít tato situace dopady na téma využívání fosilních paliv v Evropě i ve světě.

Když sledujeme česká média, můžeme nabýt dojmu, že USA za Trumpa nemají s ochranou klimatu už nic společného. Zároveň USA ≠ Trump. Existuje velká koalice firem, měst a organizací, která zastupuje většinu obyvatel i HDP Ameriky a deklaruje, že s ochranou klimatu ani Pařížskou dohodou rozhodně nekončí. Tak kde je tedy pravda? Je správné myslet si, že dekarbonizace v USA je v troskách? Nebo je naivní si nalhávat, že americký prezident ve skutečnosti zas tak velký vliv na klima nemá? O těchto otázkách si povídáme s Eliškou Soperovou. Naší snahou je podívat se na situaci v USA objektivně, bez iluzí a bez zbytečného pesimismu.

Tento podcast vznikl v rámci projektu Dekarbonizujeme Česko: od kvalitních informací ke kvalitní diskusi, který je spolufinancován Evropskou unií.

Navštívíme ikonické pražské sídliště Ďáblice, které v dobách měnícího se klimatu čelí výraznému suchu a letnímu přehřívání. Odborníci zde připravují projekt na oddělení dešťových vod, který by umožnil využít srážky pro zálivku zeleně a ochlazování okolí domů namísto jejich zbytečného odvádění do kanalizace. S využitím moderní aplikace pro výpočet vodní bilance se snaží propojit původní architektonické kvality s dnešními technologickými možnostmi pro udržitelnější budoucnost. Cílem je najít shodu mezi stovkami vlastníků a proměnit dnes nevyužité plochy zpět v odolné a živé sousedství.

Kde se aktuálně nachází česká energetika? Jaká témata jsou v těchto letech ta hlavní? To diskutujeme s Janem Krčálem, analytikem Fakta o klimatu. Ekonomické tlaky na odchod od uhlí a uzavírání elektráren otevírají otázku, které zdroje si můžeme dovolit zavřít a které by nám aktuálně chyběly.

V rámci odchodu od uhlí se díváme na dvě klíčové roviny – elektrárny a teplárny. Debata se opírá o čtyři pilíře toho, co musíme dobře zvládnout: dostatek jiných zdrojů elektřiny, dostatek zdrojů pro stabilizaci a hladký provoz elektrické sítě, odchod od uhlí ve velkých teplárnách spadajících pod EU ETS 1 a odchod od uhlí v malých teplárnách.

Aktivní společenství vlastníků proměnilo panelový dům u Mšenské přehrady v Jablonci nad Nisou v promyšleně zrekonstruovaný a esteticky sjednocený celek. Klíčem byla otevřená komunikace, ochota hledat shodu a nabídnout lidem různé možnosti řešení. Nové balkony, žaluzie, zateplení i úprava okolí dnes tvoří harmonický celek, který je příjemný na pohled i k životu. Důkaz, že když se spojí vůle a cit pro detail, může i panelák působit noblesně.

Základní škola v Buštěhradu má dvě části – starší, kde je i v létě příjemně, a novější, kde se bez technologií nedá vydržet. Rekuperace pomáhá jen částečně, do nejteplejších tříd musela přibýt i klimatizace. Ředitel hledá cesty, jak zvýšit komfort bez zbytečné spotřeby energie. Jak udělat moderní školu, která je přívětivá i v parných dnech?

V obcích na Jesenicku se dnes neřeší jen opravy mostů, domů a infrastruktury, ale i otázka, jak se připravit na další extrémy, které přicházejí častěji a s větší intenzitou. Mluvíme o tom, co obce s odstupem času skutečně řeší a jak se proměňují jejich priority. Řešíme také, jak využít obnovu po povodni jako příležitost, jak území celkově zlepšit a zvýšit kvalitu života, nejen samotnou bezpečnost. V roce 2025 se tématu povodní věnovala také soutěž Adapterra Awards.

Hostkou je Magdalena Maceková z Nadace Partnerství, která se věnuje poradenství vedení obcí zasažených loňskými povodněmi. Popisuje zkušenosti z jednodenních terénních výjezdů, kdy do obce přijíždí tým víceoborových odborníků a společně s místními hledají řešení podle aktuálních potřeb. Bavíme se o tom, jaká je v obcích nálada, jak funguje spolupráce mezi samosprávami a experty, jestli si místní propojují povodně s tématy změny klimatu, adaptace nebo dekarbonizace a co se z těchto zkušeností můžeme učit pro adaptační plány.

Řadový dům ve staré čtvrti v Českých Budějovicích dostal novou podobu – s ohledem na sousedství, energii i budoucnost. Majitelé věnovali hodně úsilí plánování, nechali si poradit a rekonstruovali dům promyšleně. Znovu využili materiály, které by jinak skončily ve smetišti, a doplnili rekuperaci i fotovoltaiku. Nešlo o luxus, ale o zodpovědné a přátelské bydlení, které drží komunitu pohromadě.

Pomozte dostat Atlas dekarbonizace do knihoven!

Knihovny už dávno nejsou jen místem, kde si půjčíte knížku. Víc než kdy dřív fungují jako centra vzdělanosti, setkávání, komunitního života a přístupného učení pro všechny generace. Eliška Bartošová ze Sdružení knihoven České republiky vysvětluje, jakou roli dnes knihovny hrají v dekarbonizaci a v hledání řešení klimatické krize – od zpřístupňování důležitých informací přes vytváření prostoru pro dialog a sdílení zkušeností až po podporu komunity v porozumění změně klimatu a možnostem, jak se na ni adaptovat. Knihovny mají velký dosah, důvěru a umí přirozeně propojovat skupiny lidí, které by se jinak nesetkaly.

Eliška přináší konkrétní příklady projektů a aktivit, které knihovny už dnes dělají – přednášky, besedy, komunitní programy i formáty, které podporují udržitelnost a rozvoj místních komunit. Zároveň dává tipy, kde hledat další informace a jak můžete oslovit svou lokální knihovnu, pokud chcete společně odstartovat nějakou klimatickou, vzdělávací nebo komunitní iniciativu.

Mladí manželé si svůj byt v posledním patře modřanského paneláku zrekonstruovali ještě před nastěhováním – s cílem, aby se jim v něm dobře žilo i v největších vedrech. Nechali si poradit a spojili klimatizaci, rekuperaci a venkovní rolety do funkčního celku. Výsledek? Stabilní teplota, čerstvý vzduch a minimum kompromisů. Příběh o tom, že dobře navržené bydlení začíná dřív, než se v něm rozbalí první krabice a že rady od odborníků jsou nejcennější, když přijdou včas.