Dříve se výroba elektřiny přizpůsobovala spotřebě, ale dnes technologie otevírají možnosti, jak částečně řídit také kdy a jak energii využíváme. Moderní energetika proto bude založena na synchronizaci výroby a spotřeby, což je pro využívání proměnlivých obnovitelných zdrojů klíčové.

S Janem Hiclem ze společnosti Delta Green se bavíme o flexibilitě v elektrické síti a vysvětlujeme pojem „agregace flexibility”. Náš host představuje, jakým způsobem se do celého procesu mohou zapojit domácnosti vybavené bateriemi a fotovoltaikou, a jak na poskytování flexibility mohou vydělávat i když zrovna nesvítí slunce.

Kogenerace může hrát klíčovou roli v transformaci české energetiky. S hostem Václavem Kleinem rozebíráme, jak tento způsob kombinované výroby tepla a elektřiny nabízí efektivní, flexibilní a udržitelné řešení pro nahrazení uhelných zdrojů.

Dozvíte se, proč jsou kogenerační jednotky důležité pro rychlou dekarbonizaci, jak jejich decentralizovaný charakter přináší výhody nejen v energetice, ale i lokálním komunitám, a proč jejich výstavba významně přispívá stabilitě české energetické sítě.

Kromě toho instalace jednotek v teplárnách vede k větší energetické nezávislosti a umožňuje lepší regulaci ceny tepla v dobách drahých energií.

Efektivní renovace i rozumná stavba nového domu mohou zásadně snížit náklady na energie a přispět k dekarbonizaci bydlení, ať už máte starší dům, plánujete novostavbu, nebo bydlíte v bytě. Jak přistupovat k úpravám, aby vám domov lépe sloužil dnes i za desítky let? V této epizodě diskutujeme, jak přemýšlet nad renovacemi, které umožňují optimalizovat spotřebu energie, lépe plánovat investice a adaptovat bydlení tak, aby odpovídalo vašim měnícím se potřebám.

Hostem je Michal Čejka z Centra pasivního domu, který se podělí o zkušenosti s renovacemi zaměřenými na tři základní oblasti: obálku budovy, technologie a větrání. Čejka zdůrazňuje, že klíčem k úspěšné renovaci je konzultace s nezávislými odborníky, kteří vám pomohou vytvořit plán třeba i na dalších 30 let, abyste mohli úpravy realizovat systematicky, podle priorit a dostupných financí.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Prokop Pithart přináší radost z přírody a fascinaci jejími detaily – od drobných momentů, jako je pták hnízdící na zahradě, až po globální témata, jako je změna klimatu. V této epizodě si povídáme o jeho pohledu na propojenost lidí s přírodou, jeho cestě za natáčením autentických videí z české divočiny a o tom, jak jeho videa ovlivňují ochranu přírody a komunikaci důležitých témat napříč různými skupinami lidí. Diskutujeme také o samotné tvorbě – je za jeho videi čistá autenticita, nebo pečlivá dramaturgie?

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Každá vypuštěná tuna oxidu uhličitého způsobí budoucí společnosti škodu 250 dolarů, což by v přepočtu všech emisí ČR na obyvatele znamenalo, že průměrný Čech vytváří měsíčně škodu 5000 korun vypouštěním skleníkových plynů. V této epizodě Tomáš Protivínský vysvětluje, jak se tyto náklady počítají a jaký model za nimi stojí.

Model je založen na čtyřech hlavních složkách: vývoji populace a ekonomiky, klimatických modelech zahrnujících změny teplot a hladiny moří, modelu škod odhadujícím dopady těchto změn a diskontování, které upravuje hodnotu budoucích škod s ohledem na očekávané zbohatnutí světa. Na závěr rozebíráme, z čeho se konkrétně skládají náklady způsobené změnou klimatu a jaké dopady jsou v těchto částkách započítané.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Vznik této epizody podpořilo Britské Velvyslanectví v Praze.

Spalovat uhlí pro výrobu elektřiny a tepla je ekonomicky čím dál méně výhodné a některým uhelným elektrárnám už dnes hrozí uzavření kvůli nedostatečné ziskovosti. Podle nové studie „Výroba elektřiny v Česku bez uhlí“ by i při výrazně nižší výrobě elektřiny z uhlí Česko v nejbližších letech nemělo mít problémy s dodávkami elektřiny. Zároveň by to vedlo k významnému snížení emisí v sektoru energetiky.

Hostem epizody je spoluautor studie Matěj Kolouch Grabovský z týmu Fakta o klimatu a společně probíráme její klíčová východiska, zjištění a doporučení. Studie pomocí modelu evropské elektroenergetiky zkoumá situaci v nejbližších přibližně pěti letech a to jak z pohledu rostoucí ceny emisních povolenek, tak rozvoje v tuto chvíli již levnějších obnovitelných zdrojů energie.

Podle autorů bude v ČR (i napříč Evropou) výroba elektřiny z uhlí čím dál méně výhodná, což bude mít za následek přechod na ekonomicky efektivnější zdroje a částečný import levné energie ze zahraničí. Zároveň podle modelování bude v Evropě jako celku výroba elektřiny dostatečná a pokrytá již existujícími nebo v nejbližší době plánovanými zdroji.

Mezi doporučeními studie pro rozvoj české elektroenergetiky do dalších let je rozvoj obnovitelných zdrojů a zejména podpora výstavby větrných elektráren. Zároveň je nutné navyšovat flexibilitu sítě, kapacitu akumulace a výkon řiditelných zdrojů, které stále budou potřeba v situacích, kdy je zrovna malá výroba z obnovitelných zdrojů a zároveň vysoká poptávka po elektřině. Tato opatření jednak sníží import ze sousedních států, jednak sníží provozní náklady na výrobu elektřiny a pomohou rychleji dosáhnout klimatických cílů.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

S čím se zakladatel projektu Fakta o klimatu Ondráš Přibyla potkává, když o klimatické změně a dekarbonizaci přednáší nebo poskytuje konzultace? Jaké jsou představy lidí, s nimiž se setkává, ohledně možností transformace a jejich potenciální roli v tomto procesu?

V rozhovoru si povídáme o hlavních aktérech dekarbonizace – státu, firmách a domácnostech. Nad tzv. emisním koláčem Česka rozebíráme, jakou roli mají v transformaci jednotlivých sektorů hospodářství. V případě domácností docházíme k závěru, že největší efekt mají především investiční rozhodnutí, která učiní několikrát za život – ať už jde o koupi auta nebo třeba rekonstrukci a zateplení domu.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Vznik této epizody podpořilo Britské Velvyslanectví v Praze.

Naším hostem je Martin Kříž, odborník, který se dlouhodobě zabývá výukou o životním prostředí a pracuje s učiteli na všech stupních škol – od základních, přes střední školy až po univerzity. Společně se zamýšlíme nad tím, jak je environmentální vzdělávání zakotveno v rámci českého školství. 

Jak se s touto látkou vypořádávají učitelé? Jaké dovednosti a znalosti mají, a co jim naopak ještě chybí k efektivnímu předávání environmentálních témat? A jak se výuka o klimatu a udržitelnosti začleňuje do rámcového vzdělávacího programu? 

Tato epizoda nabízí pohled na současný stav výuky o změně klimatu a dalších environmentálních tématech v Česku.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

V Číně se prodává více elektromobilů než aut se spalovacím motorem. Česko vyrábí třikrát méně elektřiny ze slunce a větru, než je světový průměr. Světové emise skleníkových plynů z elektroenergetiky dosáhly vrcholu a do roku 2030 by se mohly snížit na polovinu. Dekarbonizace postupuje rychle a v některých případech dokonce rychleji, než se očekávalo (např. rozvoj solární energetiky). Pokud udržíme současné tempo, máme stále šanci dosáhnout cílů Pařížské dohody.

V dnešní epizodě si s Tomášem Protivínským projdeme některé nové studie, které sledují pokrok ve světě, a porovnáme světové trendy s tím, co vidíme u nás v České republice.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Vznik této epizody podpořilo Britské Velvyslanectví v Praze.

S hostem Janem Zápalem z CERGE-EI se bavíme o environmentální ekonomii a zaměříme se na klíčový pojem „ekonomické externality“ a jaký je jejich význam pro ochranu klimatu. Externalitou se rozumí dopad na lidi, přírodu nebo společnost, který je způsobený jednáním aktérů na trhu. Pokud například vlastním uhelnou elektrárnu, z prodeje elektřiny mám zisk, ale dopad znečištění nese celá společnost – to je právě externalita. Na příkladech si vysvětlíme, jak vypadají pozitivní i negativní externality, objasníme, jak v základu fungují trhy a proč v některých případech klasické ekonomické poučky neplatí. 

Důležitým aspektem práce s externalitami je jejich internalizace – tedy pokud bereme v potaz potenciální důsledky našeho jednání na někoho jiného. Řešení problémů externalit pak do určité míry spočívají právě v jejich internalizaci. Tedy jak zajistit, aby (zejména firmy) nesly náklady, které jejich externality způsobí.

Jak lze s externalitami pracovat, jak je internalizovat a jaký dopad to má na udržitelný rozvoj a klimatickou politiku? I to je součástí naší diskuze.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.