- Podcasty
- Kopačky na hřebíku
Poslechněte si podcast: #20 Blažkovi osudoví muži. Jak vycházel s Hřebíkem, Petrželou či Jarabinským? A jak proběhlo jeho první setkání s Křetínským?
Samozřejmě, dvaadvacetiletou ligovou kariéru sparťanské brankářské legendy Jaromíra Blažka lemuje spousta mužů. Spoluhráčů, trenérů, klubových šéfů. Logicky, protože když se ve slávistickém dresu postavil v nejvyšší, tehdy ještě federální soutěži na jaře roku 1991 poprvé mezi tyče, bylo mu teprve osmnáct. Nebo vlastně když ho tam v zápase proti Vítkovicím poslal k ligovému debutu trenér Vlastimil Petržela, první z oněch osudových mužů. „Jeho tréninkové dávky by kůň nesnesl, ale my je vydržet museli. Nešetřil nás, půl roku jsme chodili pozadu, ale k něčemu to vedlo. Stejně jako později, když jsem se s ním sešel v Bohemce a během zájezdu do Francie jsme v průběhu 30 dnů sehráli 15 zápasů. A ve čtrnácti lidech,“ vzpomíná v podcastu sport.cz Kopačky na hřebíku Jaromír Blažek.
Kopačky na hřebíku
Fotbalový podcast s veterány sportu.
Italskému sudímu jsem v baráži facku nedal, zato Jačiansky mi jednu pořádnou fláknul, přiznává bouřlivák Galis
Vzpomenete ještě? Na Slovensku se 30. října roku 1975 nepracovalo. To proto, že na bratislavském Tehelném poli se hrál klíčový zápas kvalifikace o postup na evropský šampionát do Jugoslávie s Anglií. Odložený, protože den před tím se sice hrát začalo, ale po šestnácti minutách zahalila stadion tak hustá mlha, že italský sudí Michelotti utkání ukončil. Hrálo se druhý den ve dvě odpoledne, a právě v tomto střetnutí se stal národním hrdinou dnešní host pořadu Kopačky na hřebíku Dušan Galis. On to byl, kdo dvě minuty po přestávce překonal hlavou anglického brankáře Clemense. Jeho trefa totiž znamenala nejen vítězství československé reprezentace, ale i první místo ve skupině a postup do čtvrtfinále.
#58 Tabu staré čtyřicet let prolomeno. Zadina promluvil o domluvě s Duklou i promluvě s Pospíchalem za zamčenými dveřmi
Čtyřicet let držel bobříka mlčení. Až po čtyřech desetiletích trenér Jozef Zadina promluvil, co se všechno dělo a seběhlo, když fotbalisté Bohemians kráčeli v ligové sezoně 1982/83 za mistrovským titulem, na který v předposledním kole po domácí výhře nad Žilinou 4:1 skutečně 12. června dosáhli. V dalším díle pořadu Kopačky na hřebíku ale mluvil i o tom, kde se v něm vzala ta jistota, že po porážce v Brně Klokani už další zápas neprohrají a mistry československé ligy se stanou.
#56 Do Vítkovic mu pomohl Himl. A tam hrozil generální trenérům samopalem. Šourek o tom, co si v kariéře prožil
Pro fotbalové Teplice se stal personou non grata. A na dlouhá léta. Přitom na staré, tolika pověstmi opředené Drožďárně vyrostl, na Stínadlech hrál v dresu sklářů ligu, zažil v něm ovšem i sestup z nejvyšší soutěže a také dva marné kvalifikační pokusy o návrat. V osmdesátém roce s Hradcem Králové, o rok později s Vítkovicemi. A právě druhý nezdar přivolal na Jiřího Šourka zlobu a hněv fanoušků a spoustu pomluv navrch. „Co pomluv, přímo lží, na kterých nebylo ani zrnko pravdy. Nejhorší přitom bylo, že se nesly se mnou celá dlouhá léta,“ durdí se i po čtyřech desetiletích někdejší velký talent teplického fotbalu v dalším díle našeho pořadu Kopačky na hřebíku.
#56 Za gól Portugalcům mi děkoval i Beckenbauer, vzpomíná „Bohemák vršovickej“ Vladimír Hruška
„Jsem vršovický Bohemák. Stoprocentní,“ vrací se někdejší urostlý, vysoký a každé soupeřově obraně nebezpečný útočník pražských Klokanů Vladimír Hruška v dalším díle podcastu Kopaček na hřebíku k údobí své kariéry, které mu pravověrní příznivci zelenobílých barev z Ďolíčku hodně zazlívali a vyčítali. To když se na počátku nového milénia v dobách existence dvou Bohemek dal do služeb té střížkovské. Jako trenér, samozřejmě... Co ho k tomu vedlo? Proč tehdy přijal nabídku Michala Vejsady a šel trénovat půldruhého roku na Střížkov? I to Vladimír Hruška u mikrofonu Sport.cz vysvětloval.
#55 Nebyl ve straně, tak mu sebrali pásku. Před čím varoval Vengloš? Vízek nejen o své kariéře
„Říkám to čtyřicet let a řeknu to po stotisící stejně. Největším zážitkem mé fotbalové kariéry byly olympijské hry a zlatá medaile, kterou jsme z Ruska přivezli,“ zapřísahal se Ladislav Vízek v dalším díle podcastu Kopačky na hřebíku, že primát na turnaji pod pěti kruhy v osmdesátém roce trumfl všechno, čeho během kariéry dosáhl. A nebylo toho málo… Tři ligové tituly a tři vítězství v Československém poháru s pražskou Duklou, jejíž dres oblékal jedenáct sezon, bronz s národním týmem na mistrovství Evropy v roce 1980 v Itálii, k tomu ale třeba i korunovace Fotbalistou roku v osmdesátém třetím roce.
#54 Talent od pánaboha Kříž o kariéře, která se nedá vrátit, i Netoličkově pozadí na Camp Nou
Dukla si od něho moc a moc slibovala. Rychlý, technicky vybavený, talent od samotného fotbalového pánaboha. Na pražské Julisce v něm viděli nového Rudolfa Kučera, slavného plejera vojáků v dobách jejich největší slávy. „Tomáš dostal do vínku nebývale velkou míru fotbalového talentu, bohužel ho nedokázal plně rozvinout a uplatnit," povzdechl si někdejší dlouholetý předseda Dukly Rudolf Kocek poté, co Kříž odcházel po osmi ligových sezonách z Julisky do německého Darmstadtu hrajícího II. bundesligu. Nejen o tom byla řeč v nové epizodě podcastu Kopačky na hřebíku, jejímž je Kříž hostem.
#53 Bergra nahradit nešlo, od čtyřicátníka Kempese jsem se i já učil, vzpomíná Čabala
„Ta děcka by měla někdy slyšet Maria Kempese. Toho Argentince, co se stal tam u nich doma v sedmdesátém osmém mistrem světa a zároveň nejlepším střelcem i hráčem celého turnaje,“ rozhlédl se Ivan Čabala po fotbalovém hřišti v Šestajovicích kousek za Prahou, kde se za balonem proháněli vřeštící kluci i holky. A také remcající, protože některým nebylo po chuti poslouchat trenéra přikazujícího, aby přihrávky trénovali znovu a znovu. „Mariovi bylo už pomalu čtyřicet, když jsem s ním v Rakousku hrál v jednom mančaftu. Měl toho za sebou už spoustu, přesto při každém tréninku i utkání říkal, že se pořád učí,“ vracel se někdejší plejer košické Lokomotivy a pražské Sparty Čabala o tři desetiletí do minulosti. A ve vzpomínání pak pokračoval u mikrofonu Sport.cz v další epizodě podcastu Kopačky na hřebíku.
#52 Ze šachty na hřiště. Soupeř se divil, že fáráme a pak hrajeme, vypráví ostravská legenda Němec
Ostravák každým coulem, a přitom se usadil na severu Čech. Co vedlo Petra Němce k tomu, že zůstal natrvalo v Teplicích? Vždyť v Ostravě se narodil, na fotbalových Bazalech vyrostl a v dresu Baníku zažil nejslavnější léta vyšperkovaná dvěma mistrovskými tituly i velkými zápasy na evropské pohárové scéně. „Už jsem si v Baníku připadal jako inventář, protože jako jeden z mála hráčů jsem byl jeho odchovancem,“ prozrazuje v dalším díle podcastu Kopačky na hřebíku zlatý olympionik Petr Němec, proč v osmdesátém pátém roce kývnul na nabídku Teplic a odešel hrát na Stínadla druhou ligu.
#51 Fantom, který by se Spartě v derby hodil. Denk býval postrachem Slavie
Skutečně býval v osmdesátých letech postrachem Slavie. Během sedmi sezon nastřílel Miroslav Denk v lize 19 gólů, třetinu jich přitom dal v nejslavnějším a nejsledovanějším derby rivalovi z Edenu. „Touha po pomstě v tom však nebyla,“ připomíná bývalý sparťanský útočník, že na Letné zakotvil až poté, co ho Slavia odmítla. „Přitom táta byl velkým slávistou a já Slavii fandil také. Jenže při náboru mě ve Slavii nechtěli, a když jsem v Dukle Tábor končil vojnu, přišla Sparta s nabídkou na přestup také o týden dřív než Slavia,“ prozrazuje v dalším díle podcastu Kopačky na hřebíku.
#50 Ujel policajtům, ligu ale stejně nezachránil. Lauda i o tom, kolik dostal za přestup a proč skončil ve Slavii
Přijel na Hanou zachraňovat ligu. Na Andrově stadionu vystoupil ze žlutého bavoráku a hned za ním dorazila policejní hlídka VB. I s jeho řidičákem a doklady od auta. „Policajti mě zastavili na kraji Olomouce pro překročení rychlosti a nechtěli nic slyšet o tom, že jedu pomáhat Sigmě s ligovou záchranou. Strašná buzerace… Prohlíželi si auto, kola i motor, takže jsem jim papíry nechal, sedl za volant a ujel jim,“ líčí proslulý fotbalový bonvián Vladislav „Niki“ Lauda v dalším díle pořadu Kopačky na hřebíku příjezd do Olomouce, kde prožil nejkrásnější a nejlepší léta své kariéry.