- Podcasty
- Kopačky na hřebíku
Poslechněte si podcast: #19 Nebyl jsem žádný Mirek Dušín, přiznává Tomáš „Padouch“ Janů. S jakým vtipem to přehnal a kdy jedinkrát viděl Škorpila vytočeného?
Podle legendární trenéra Ladislava Škorpila je Tomáš Janů nezapomenutelnou postavou. „Žádný jiný kretén by nedokázal to, co on,“ prohlásil v nadsázce Škorpil na adresu svého bývalého hráče letos v červnu při repríze 22 let starého finále domácího poháru mezi Libercem a Ratíškovicemi. Bývalý obránce totiž proslul drsnými vtípky. Někdy byly až za hranou. „Mám rád dobrou atmosféru. Neměl jsem rád tréninky, kde se nikdo ani neusmál a bylo ticho jako v kostele,“ vysvětluje v dalším díle podcastu Kopačky na hřebíku Tomáš Janů, jenž si už na základce vysloužil přezdívku Padouch. „Ale troufám si tvrdit, že vtípky jsem sice dělal, ale trénink jsem neodflákl žádný,“ zdůrazňuje. Důkazem mohou být jeho tři mistrovské tituly s Libercem či rekordní porce 310 zápasů, které za Slovan v nejvyšší soutěži odehrál. V podcastu Sportu.cz mimo jiné poodhalí, jak v roce 1998 přestupoval z Příbrami do Jablonce, ale nakonec skončil v konkurenčním Liberci, jenž se pak stal jeho osudovým klubem. Zavzpomíná na legendárního kouče Ladislava Škorpila, jehož viděl jen jednou vytočeného. Popíše, jak se dostal na hranu s vtípkem, kde svou roli hrál hábit Ku-klux-klanu. Nebo vysvětlí, proč ho kouč Josef Csaplár po vyřazení ve čtvrtfinále Poháru UEFA na hřišti Dortmundu v roce 2002 probodával pohledem. Dnes Janů trénuje v Liberci mládež a přivydělává si v lese jako dřevorubec. „Jsem člověk, který nedokáže dlouho nic nedělat. Když byl koronavirus a nemohlo se trénovat, tak mi zavolal Pepa Csaplár, jestli s ním nechci jít do lesa. Tak jsem začal chodit s ním. Na začátku jsem mu jen házel větve, občas uřízl nějaký menší stromek a teď už v lese normálně těžíme. Nejsme samozřejmě profíci, ale pokácet dokážeme cokoliv. Bereme to jako sport,“ říká Janů.
Kopačky na hřebíku
Fotbalový podcast s veterány sportu.
Do Vítkovic mu pomohl Himl. A tam hrozil generální trenérům samopalem. Šourek o tom, co si v kariéře prožil
Pro fotbalové Teplice se stal personou non grata. A na dlouhá léta. Přitom na staré, tolika pověstmi opředené Drožďárně vyrostl, na Stínadlech hrál v dresu sklářů ligu, zažil v něm ovšem i sestup z nejvyšší soutěže a také dva marné kvalifikační pokusy o návrat. V osmdesátém roce s Hradcem Králové, o rok později s Vítkovicemi. A právě druhý nezdar přivolal na Jiřího Šourka zlobu a hněv fanoušků a spoustu pomluv navrch. „Co pomluv, přímo lží, na kterých nebylo ani zrnko pravdy. Nejhorší přitom bylo, že se nesly se mnou celá dlouhá léta,“ durdí se i po čtyřech desetiletích někdejší velký talent teplického fotbalu v dalším díle našeho pořadu Kopačky na hřebíku.
#56 Za gól Portugalcům mi děkoval i Beckenbauer, vzpomíná „Bohemák vršovickej“ Vladimír Hruška
„Jsem vršovický Bohemák. Stoprocentní,“ vrací se někdejší urostlý, vysoký a každé soupeřově obraně nebezpečný útočník pražských Klokanů Vladimír Hruška v dalším díle podcastu Kopaček na hřebíku k údobí své kariéry, které mu pravověrní příznivci zelenobílých barev z Ďolíčku hodně zazlívali a vyčítali. To když se na počátku nového milénia v dobách existence dvou Bohemek dal do služeb té střížkovské. Jako trenér, samozřejmě... Co ho k tomu vedlo? Proč tehdy přijal nabídku Michala Vejsady a šel trénovat půldruhého roku na Střížkov? I to Vladimír Hruška u mikrofonu Sport.cz vysvětloval.
#55 Nebyl ve straně, tak mu sebrali pásku. Před čím varoval Vengloš? Vízek nejen o své kariéře
„Říkám to čtyřicet let a řeknu to po stotisící stejně. Největším zážitkem mé fotbalové kariéry byly olympijské hry a zlatá medaile, kterou jsme z Ruska přivezli,“ zapřísahal se Ladislav Vízek v dalším díle podcastu Kopačky na hřebíku, že primát na turnaji pod pěti kruhy v osmdesátém roce trumfl všechno, čeho během kariéry dosáhl. A nebylo toho málo… Tři ligové tituly a tři vítězství v Československém poháru s pražskou Duklou, jejíž dres oblékal jedenáct sezon, bronz s národním týmem na mistrovství Evropy v roce 1980 v Itálii, k tomu ale třeba i korunovace Fotbalistou roku v osmdesátém třetím roce.
#54 Talent od pánaboha Kříž o kariéře, která se nedá vrátit, i Netoličkově pozadí na Camp Nou
Dukla si od něho moc a moc slibovala. Rychlý, technicky vybavený, talent od samotného fotbalového pánaboha. Na pražské Julisce v něm viděli nového Rudolfa Kučera, slavného plejera vojáků v dobách jejich největší slávy. „Tomáš dostal do vínku nebývale velkou míru fotbalového talentu, bohužel ho nedokázal plně rozvinout a uplatnit," povzdechl si někdejší dlouholetý předseda Dukly Rudolf Kocek poté, co Kříž odcházel po osmi ligových sezonách z Julisky do německého Darmstadtu hrajícího II. bundesligu. Nejen o tom byla řeč v nové epizodě podcastu Kopačky na hřebíku, jejímž je Kříž hostem.
#53 Bergra nahradit nešlo, od čtyřicátníka Kempese jsem se i já učil, vzpomíná Čabala
„Ta děcka by měla někdy slyšet Maria Kempese. Toho Argentince, co se stal tam u nich doma v sedmdesátém osmém mistrem světa a zároveň nejlepším střelcem i hráčem celého turnaje,“ rozhlédl se Ivan Čabala po fotbalovém hřišti v Šestajovicích kousek za Prahou, kde se za balonem proháněli vřeštící kluci i holky. A také remcající, protože některým nebylo po chuti poslouchat trenéra přikazujícího, aby přihrávky trénovali znovu a znovu. „Mariovi bylo už pomalu čtyřicet, když jsem s ním v Rakousku hrál v jednom mančaftu. Měl toho za sebou už spoustu, přesto při každém tréninku i utkání říkal, že se pořád učí,“ vracel se někdejší plejer košické Lokomotivy a pražské Sparty Čabala o tři desetiletí do minulosti. A ve vzpomínání pak pokračoval u mikrofonu Sport.cz v další epizodě podcastu Kopačky na hřebíku.
#52 Ze šachty na hřiště. Soupeř se divil, že fáráme a pak hrajeme, vypráví ostravská legenda Němec
Ostravák každým coulem, a přitom se usadil na severu Čech. Co vedlo Petra Němce k tomu, že zůstal natrvalo v Teplicích? Vždyť v Ostravě se narodil, na fotbalových Bazalech vyrostl a v dresu Baníku zažil nejslavnější léta vyšperkovaná dvěma mistrovskými tituly i velkými zápasy na evropské pohárové scéně. „Už jsem si v Baníku připadal jako inventář, protože jako jeden z mála hráčů jsem byl jeho odchovancem,“ prozrazuje v dalším díle podcastu Kopačky na hřebíku zlatý olympionik Petr Němec, proč v osmdesátém pátém roce kývnul na nabídku Teplic a odešel hrát na Stínadla druhou ligu.
#51 Fantom, který by se Spartě v derby hodil. Denk býval postrachem Slavie
Skutečně býval v osmdesátých letech postrachem Slavie. Během sedmi sezon nastřílel Miroslav Denk v lize 19 gólů, třetinu jich přitom dal v nejslavnějším a nejsledovanějším derby rivalovi z Edenu. „Touha po pomstě v tom však nebyla,“ připomíná bývalý sparťanský útočník, že na Letné zakotvil až poté, co ho Slavia odmítla. „Přitom táta byl velkým slávistou a já Slavii fandil také. Jenže při náboru mě ve Slavii nechtěli, a když jsem v Dukle Tábor končil vojnu, přišla Sparta s nabídkou na přestup také o týden dřív než Slavia,“ prozrazuje v dalším díle podcastu Kopačky na hřebíku.
#50 Ujel policajtům, ligu ale stejně nezachránil. Lauda i o tom, kolik dostal za přestup a proč skončil ve Slavii
Přijel na Hanou zachraňovat ligu. Na Andrově stadionu vystoupil ze žlutého bavoráku a hned za ním dorazila policejní hlídka VB. I s jeho řidičákem a doklady od auta. „Policajti mě zastavili na kraji Olomouce pro překročení rychlosti a nechtěli nic slyšet o tom, že jedu pomáhat Sigmě s ligovou záchranou. Strašná buzerace… Prohlíželi si auto, kola i motor, takže jsem jim papíry nechal, sedl za volant a ujel jim,“ líčí proslulý fotbalový bonvián Vladislav „Niki“ Lauda v dalším díle pořadu Kopačky na hřebíku příjezd do Olomouce, kde prožil nejkrásnější a nejlepší léta své kariéry.
#49 Z kanonýra kolchozníkem. Drulák o bramborách, gólech za Spartu i osudových křižovatkách
Namísto jalovců a tújí řádky brambor, místo okrasné zahrady skleník a záhony se zeleninou. „Kdyby mi tohle někdo řekl před dvaceti třiceti lety, poklepal bych si na hlavu. Jenže teď už mám jiné priority. Dali jsme se s manželkou na kolchozničení a musím přiznat, že mě to baví. Proto při dnešních cenách v obchodech brambory a zelenina místo kytiček a trávníku,“ začíná Radek Drulák zpověď v nové epizodě podcastu Kopačky na hřebíku, jak žije dvojnásobný král ligových střelců a stříbrný medailista z evropského fotbalového šampionátu v Anglii 1996 poté, co definitivně pověsil "kopačky na hřebík".
#48 Bonnie a Clyde po česku. Vonášek o roli v klipu Landy, porážce Barcelony i triumfech s holuby
V dresu Sparty, v němž získal mimochodem tři mistrovské tituly, porazil v Lize mistrů slavnou Barcelonu. A to před tím odehrál v nejvyšší domácí soutěži jednu jedinou minutu. V roli číšníka si ale také zahrál ve videoklipu k písni Daniela Landy Motýlek, songu, který k divokým devadesátým letům neodmyslitelně patří. A ještě navrch působil osm let v belgickém fotbale, kde nejenže válel za Lokeren, ale vyhrával i závody poštovních holubů. Samozřejmě až poté, co tamní ministerstvo vnitra vzalo na vědomí, že Roman Vonášek nepřijel do Belgie jako špion, ale že tam hraje fotbal a chov poštovních holubů je jeho velkou vášní a zálibou. A je tak jasné, že v nové epizodě podcastu Kopačky na hřebíku bylo o čem povídat.