- Podcasty
- Hlas Heroine

Poslechněte si podcast: #05 - Pavlína Louženská, holka, která mění věci
Pavlína Louženská je marketérka, zakladatelka komunity Holky z marketingu a – jak sama říká – holka v technologiích. Řeč je o startupech, o módě, o feminismu, ale třeba i o fenoménu dick pics. „Nejsem nejlepší marketér, kterého potkáte, ani nejlepší mentor, ale jsem někdo, kdo vám pomůže najít příběh, který o sobě máte vyprávět. Najít potenciál, který jednou budete mít – ať už jste startup, holka nebo kdokoliv jiný,“ říká v nové epizodě Pavlína Louženská, jedna z nejpozoruhodnějších osobností českého marketingu.
Odkazy zmíněné v podcastu:
web, kde je i seznam školení nebo newsletter http://holkyzmarketingu.cz/
Pavlíny blog, kde je i sign-up na newsletter https://www.pavlinaspeaks.com/
Workshopy Design Thinking zdarma, které Pavlína školí pro Grow with Google a pomohou se zakládáním firem https://events.withgoogle.com/new-generation-of-founders/
Seznam školitelů Grow with Google, kde školí Female Empowerment zdarma https://events.withgoogle.com/cz-trainers/google-certified-trainers-2021/#content
Tohle je podcast, co Pavlína zmiňovala o investicích do underrepresented founders https://open.spotify.com/episode/08DKLaMtQz5vOgQUKRh1wt?si=9lz-2A2uRPGIGEuJozExWg
Women Startup Competition https://www.womenstartupcompetition.com/
Google for Startups akcelerátor https://startup.google.com/accelerator/
Hlas Heroine
Podcast způsobující nezávislost. Hlasy žen, které umějí ostatním změnit pohled na svět. Rozhovory s idmi, kteří mění svět kolem sebe k lepšímu. Témata časopisu Heroine do vašich uší.
Zákaz mobilů ve školách: Děti proti algoritmům. Kdo vyhraje bitvu o jejich mozek?
Mají děti nosit mobily do školy, nebo je čas na zákaz? V nové epizodě Hlasu Heroine řešíme s Filipem Molčanem a Lucií Kocurovou, co dělají algoritmy s dětským mozkem, proč jsou aplikace plné „dark patternů“ a jak školy i rodiče hledají cesty, jak mobily omezit a přitom děti něco naučit.Co udělají mobily se školní třídou, když je nikdo nereguluje? Mění vztahy mezi dětmi, ubírají pozornost a otevírají dveře aplikacím navrženým tak, aby děti nikdy nepřestaly klikat. Jak se k mobilům staví školy v Česku i zahraničí? A jakou roli v tom všem hrají rodiče? Řešíme příklady dobré praxe, limity technologií i to, jak učit děti kriticky myslet v době umělé inteligence.Host a hostka epizody o regulaci mobilů nejen ve škole jsou:Filip Molčan – Zakladatel společnosti Good Sailors, která propojuje byznys se sociálním dopadem, a „head of innovation“ v M2C Corporation.Lucie Kocurová – Redaktorka Heroine.cz specializující se na témata vzdělávání. Zabývá se také mediální gramotností, školskou praxí i situací dětí v digitálním věku.Tento podcast vznikl díky podpoře Nadace České spořitelny.Co v podcastu uslyšíte? 3:28 – Zahraniční zkušenosti: zákazy fungují. Korea, Nizozemsko i americké státy hlásí lepší výsledky.6:10 – Divoký západ v dětských kapsách. Aplikace chybí varování, přitom jsou stavěné na závislost.9:44 – Jak to dělají v AmericeMiddle school bez telefonů – zvykli si všichni rychle.13:44 – 12 hodin na TikToku denně. Když rodiče zjistí pravdu, je už pozdě.18:33 – Dark patterns: skryté háčky aplikací. Od notifikací po lootboxy – princip kasina v kapse.21:41 – Duolingo: učí jazyky, ale závislost funguje stejně. Jak i „nevinné“ aplikace manipulují uživatele.27:35 – Offline svět prohrává. Méně času venku, těžší domluvit se na hraní s kamarády.32:06 – Dobrá praxe: Kunratice. Mobilní zóny, letecký režim a dohoda místo direktivy.36:44 – Rodiče potřebují vzdělávat stejně jako děti. Jak porozumění technologiím mění pravidla hry.49:27 – To nejhorší nás teprve čeká. AI a nová vlna výzev. Kritické myšlení proti fake obsahu53:12 – Samoregulace: děti vědí, že nonstop online není dobrý nápad53:49 – Víkendový offline detox. Rodinný experiment Filipa Molčana.55:47 – Co nás tento týden naštvalo: Regionální rozdíly: až 10 % dětí nedokončí základní školu.
„Stačí, aby se vám režisér koukal na holé břicho. A už se necítíte bezpečně.“ O tom, jak nastavit hranice nejen v divadle
Jaké to je být umělkyní a zároveň matkou v prostředí, které ženám často nepřeje?
Režisérka a tanečnice Miřenka Čechová a herečka Kristýna Štarhová otevřeně mluví o tlaku na mateřství, nedůstojných podmínkách v divadlech, ale i o ženském hněvu jako zdroji síly.V inscenaci „Kuchyňské p0rn0“ se osobní příběhy mísí s humorem, absurditou i bolestí – a ukazují, že ženy mají právo tvořit, ozvat se a nenechat se umlčet.Poslechněte si, proč je důležité dát prostor hněvu, jak se rodí nezávislé projekty a proč potřebujeme změnit podmínky pro matky v umění.
EDIT: Kristýna Štarhová dodatečně upřesňuje informaci o finančních podmínkách zkoušení v divadle, o kterém v podcastu mluví: Původní nabídka byla 6.000 Kč za 3 týdny zkoušení (dopolední i večerní bloky + soboty). Po vzpouře tanečnic se má zkoušet jen 14 dnů a pouze dopolední bloky.
Co v podcastu uslyšíte?
4:08 – Kdo stojí za Kuchyňským p0rnem: Proč se feministická inscenace odehrává v růžové kuchyni
8:14 – Humor jako zbraň: Jak se z feministické inscenace stala „učebnice pro mainstream“ díky smíchu.
14:10 – Těhotná studentka na JAMU: Kristýna vypráví o těžkém začátku studia s dítětem.
21:56 – Děti v divadle: Jak funguje, když umělkyně berou děti na zkoušky, a proč by divadla měla mít dětské koutky.
24:40 – Rozpadnout se a znovu složit: Miřenka o ztrátě identity po porodu a návratu k tvorbě.
31:39 – Jak by šlo matkám pomoct: Chůvy, férové platy a přátelštější divadelní prostředí.
36:13 – Nemáme režisérky a umělecké šéfky? Projekt 21 ukazuje sílu ženského vedení.
44:19 – 25 korun na hodinu? Realita českých tanečnic a potřeba změnit podmínky v oboru.
54:37 – Sexismus v divadle: Kristýna sdílí zkušenosti s obtěžováním a o nutnosti nastavit hranice.
Inscenace Kuchyňské p0rn0 v Paláci Akropolis: https://www.palacakropolis.cz/work/33298?event_id=40289&no=62&page_id=33824
Časopis Heroine je mediálním partnerem inscenace.
Individuální terapie může vztahy i zhoršit. Psychoterapeutka Eliška Remešová o škodlivých vzorcích
Ve vztazích často opakujeme stejné chyby – a vůbec si neuvědomujeme, že za nimi stojí vzorce a genderové stereotypy, které jsme si přinesli z dětství.
Psychoterapeutka Eliška Remešová v podcastu Hlas Heroine vysvětluje, jak tyto vzorce fungují, proč nám kazí vztahy a kdy je vhodnější párová terapie místo individuální. „Individuální terapie může vztahy i zhoršit,“ říká otevřeně.
Dozvíte se také, proč se tolik bojíme emocí, jak odhalit vlastní vzorce a co může znamenat, že láska je dovednost.
Poslechněte si novou epizodu Hlasu Heroine a zjistěte, co všechno si do vztahů neseme, ještě než vlastně začnou.
Tady si můžete předplatit časopis a web Heroine. https://eshop.nextpagemedia.cz/kategorie/heroine
Renne Dang: „Je v pořádku se otevřít. Nejen po šestém pivu.“ Hledáme manuál pro moderní muže
V této epizodě podcastu Hlas Heroine se zaměřujeme na krizi mužství a to, co dnes znamená být mužem. Hudebník Renne Dang, filmařka Johana Ožvold a autor Výzvy mužům Michal Berg diskutují o tom, jak se muži vyrovnávají s mizícími tradičními rolemi a jak se daří hledat nové vzory.
- Jak najít rovnováhu mezi silou a zranitelností?
- Jak otevřít diskusi o emocích, aniž by to bylo považováno za slabost?
- A co klukům a mužům nikdy, ale opravdu nikdy neříkat?
Poslechněte si celou debatu o tom, co se skrývá za současnou krizí mužství.
Epizoda vznikla 19. 8. 2025 v rámci Letní podcastové scény v Trojském pivovaru.
Jak se dá zapomenout dítě v autě? Tereza Nvotová o psychologii a vině ve filmu Otec
Režisérka Tereza Nvotová se ve filmu Otec zaměřuje na tragédii, která otřásla Slovenskem. Otec zapomněl své dítě v autě a způsobil jeho smrt. Jak se s takovou vnitřní vinou vyrovná nejen on, ale i společnost?Film otvírá témata lidské psychologie, rychlého odsouzení a lidské empatie. Mluvíme o tom, proč podobně jako ve filmu Adolescent točila celé scény na jeden záběr. Co znamená pro filmovou kariéru získat práci v Americe, kde je konkurence obrovská? A proč se klidně může stát, že dítě v autě zapomene i vy? Poslechněte si celý rozhovor s režisérkou filmu Otec, který soutěží na festivalu v Benátkách. Do českých kin vstupuje 18. září. 4:56 – Příběh o otci a vině: Co všechno se skrývá za lidskými emocemi?14:10 – Syndrom zapomenutého dítěte: Když paměť selže19:16 – Etické hranice při zpracování skutečných tragédií: Jak neublížit těm, kteří přežili25:16 – Dlouhé záběry jako klíč k hlubší empatii: Jak to natáčení opravdu funguje35:09 – Herecké výzvy: Jak se připravit na roli, která vám změní život37:02 – Benátky jako start: Co znamená mít film na tak prestižním festivalu?38:41 – Filmové financování: Jak těžké je získat peníze na film ve střední Evropě47:13 – Filmařkou v Evropě versus v Americkém filmovém průmyslu: Co se Tereza naučilaČasopis Heroine si můžete předplatit tady: https://eshop.nextpagemedia.cz/kategorie/heroine
„Ráno jsem měla syna, odpoledne už ne.“ Jak Jana Voždová pomáhá měnit českou justici
V nové epizodě podcastu Hlas Heroine se Jana Voždová podělí o svůj silný a emotivní příběh o tom, jak se po tragické smrti svého syna setkala s neochotnou a nezúčastněnou českou justicí. Sdílí svůj boj za spravedlnost, důstojné zacházení a snahu změnit systém, který obětem nedává prostor.
Společně s právničkou Petrou Masopust Šachovou prozkoumáme, proč restorativní justice nabízí obětem šanci na opravdovou uzdravení a proč musí být hlas obětí slyšet.
Další příběhy k tématu restorativní justice najdete na Heroine: https://www.heroine.cz/tema/restorativni-justice
Co v podcastu uslyšíte:
04:18 – Den, kdy smrtelná nehoda změnila všechno
11:09 – Právnička: Oběti jsou v trestním řízení až na druhé koleji
15:41 – Ponížení u soudu: místo pro studenty, ne pro matku oběti
19:50 – Sedm let boje s institucemi, které chrání pachatele
25:51 – Potřebujeme justici, která slyší oběti
30:00 – Proč je důležité nabídnout pomoc hned po tragédii
42:30 – „Chci slyšet pravdu.“ Maminka žádá odpovědnost pachatele
51:03 – Jak restorativní přístup mění českou justici
Neziskové organizace, které nabízejí pomoc obětem, poškozeným a přeživším:
Institut pro restorativní justici - https://restorativni-justice.cz/In IUSTITIA - pro oběti předsudečného násilí - https://in-ius.cz/Bílý kruh bezpečí - pomoc obětem kriminality - www.bkb.czProbační a mediační služba - www.pmscr.czProFem - pomoc lidem zasaženým domácím nebo sexualizovaným násilím www.profem.czCentrum LOCIKA - pomoc pro děti zasažené násilím - www.centrumlocika.cz
Tento podcast je součástí projektu Zažít spravedlnost, který se věnuje tématu restorativní justice, a vznikl díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Kapesné, prsten místo karty a podvodníci na telefonu: Co by děti měly vědět o penězích
Finanční gramotnost není návod na rychlé zbohatnutí. A už vůbec to není sledování tipů od influencerů, kteří slibují pasivní příjem a fotí se s burzovními grafy na pláži. Alena Křížová z v ČSOB řídí útvar obchodní podpory a také se už roky věnuje tomu, jak přivést finanční gramotnost do škol tak, aby děti bavila – a hlavně dávala smysl.
V rozhovoru se dozvíte:
- Co děti v otázkách financí zajímá a co by určitě měly vědět.
- Jak s nimi o penězích nejlépe mluvit.
- Proč už je nezajímají papírové peníze ani kariéra v bance.
- Jak se nároky na finanční gramotnost dětí mění v době onlinové.
Užitečné odkazy:
Penězověda: <www.penezoveda.cz>Aplikace Filip: <www.csob.cz/mobilni-aplikace/filip>
Když trest nestačí: Tereza Řeháková o restorativní justici a programu ReSet
Co když soudní trest nestačí k tomu, aby se oběť mohla pohnout dál? A co když i pachatel chce něco napravit?
Tereza Řeháková z programu ReSet mluví o restorativní justici – přístupu, který dává hlas obětem i pachatelům. Restorativní proces neodpouští za vás, ale nabízí bezpečný prostor pro setkání, pochopení a přijetí zodpovědnosti.
🎧 Dozvíte se:
– proč někdy oběť potřebuje spíš uznání než trest,
– co prožívá pachatel, který se chce omluvit,
– jak vypadá setkání tváří v tvář,
– co znamená „nesuďme, protože neznáme celý příběh“.
Celý příběh Magdy a Jirky si můžete přečíst zde: https://www.heroine.cz/spolecnost/asp...
04:50 – V restorativním procesu nejde o odpuštění, ale o možnost slyšet a být slyšen
07:50 – Oběti potřebují uznání, že to nebyla jejich vina
13:06 – Setkání s obětí může změnit život oběma
21:25 – Není to terapie. Jak vypadá příprava na setkání oběti a pachatele
31:48 – Od podávání kapesníků po hlídání vyváženého prostoru. Role facilitátora na setkání je různá
38:21 – Jak se stane, že se oběť a pachatel na sebe navzájem napojí a naváží výjimečný vztah?
47:51 – Může restorativní proces přispět ke skutečnému „polepšení“ pachatele?
56:50 – Silný příběh Magdy a Jirky: Odvaha a pochopení na obou stranách
Tento podcast je součástí projektu Zažít spravedlnost, který se věnuje tématu restorativní justice, a vznikl díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
„Jsem hnusná a nikdo mě nebude milovat.“ Kdo jsou femcels a proč se o ně musíme zajímat
Když incel řekne, že nemůže mít sex, viní ženy. Když to samé řekne femcel, viní sebe. A společnost ji v tom utvrdí.
Fenomén femcels – žen, které se hlásí k nedobrovolnému celibátu – není jen temným koutem internetu. Je to zrcadlo toho, jak funguje tlak na ženskou přitažlivost a hodnotu. Antropoložka Marie Heřmanová vysvětluje, proč se frustrace femcels obrací dovnitř, co je pink pill, jak souvisí s manosférou a proč je femosféra tak atraktivní pro ženy zklamané feminismem.
Mluvíme o algoritmech, tradwives, beznaději, ale i o tom, jakou odpověď by měl nabídnout současný feminismus.
Moderuje Ilona Kleníková.
04:40 – Kdo jsou femcels (a proč nejde o hnutí)
05:15 – Jak se liší od incelů: frustrace dovnitř místo ven
10:55 – Pink pill a nebezpečí biologického determinismu
16:29 – Femosféra jako konzervativní reakce na feminismus
16:00 – Influencerky, girlboss ideologie a individualismus
20:28 – Tradwives versus femcels: hospodyňky s tváří, single ženy v anonymitě
30:50 – Proč potřebujeme zapojit muže
36:00 – Ženy, které pohrdají muži
37:40 – Co chybí současnému feminismu a kde selhává
47:22 – Jak nabídnout východisko z beznaděje
53:39 – Co nás naštvalo: Mužům vadí, že ženy chtějí běhat bez nich
56:00 – Mikrofeministická výzva: nová empatie
Herečka Antonie Formanová: Péče není ženská práce. Těším se, až budu stará s mladou duší
V nové epizodě Hlasu Heroine herečka Antonie Martinec Formanová mluví o stárnutí, péči o blízké, předsudcích vůči domovům seniorů i o tom, proč se stala ambasadorkou organizace Sue Ryder. Mluví otevřeně o rodinných vzorech, o vztahu ke svým slavným předkům i o naději, že herečky se stářím nezmizí, ale dozrají.
Jak přemýšlet o péči jako o společné odpovědnosti?
Proč je důležité mluvit o stáří dřív, než sami zestárneme?
A jak může sekáč podpořit důstojné stáří?
Poslechněte si inspirativní rozhovor z filmového festivalu v Karlových Varech.
01:30 Péče jako ženská samozřejmost?
03:05 Jak se stala ambasadorkou Sue Ryder
04:44 Proč jsou lidé v domově Sue Ryder šťastní
06:28 Osobní zkušenosti s pečujícími ženami v rodině
07:38 Strach ze samoty a předsudky o domovech seniorů
09:29 Antonie: „Jsem stará duše. Miluju křížovky.“
10:35 Jak mluvit o stáří bez urážek a ostychu.
11:46 Důstojnost jako klíčové slovo péče.
13:30 Co všechno podporují dobročinné obchody Sue Ryder.
16:49 Mezigenerační rozdíly a co s nimi.
20:16 Generační propasti a trpělivost.
23:02 Divadlo jako živý zážitek, který přežije digitální dobu.
26:02 Emoce na projekci filmu Ecce Homo Homolka.
29:10 Rodinné dědictví a inspirace.
33:26 Jak herečky stárnou a proč je to v pořádku.
37:02 Co Antonie objevila v domově Sue Ryder.
Více o organizaci Sue Ryder: sue-ryder.cz
Více o péči na Heroine.cz: čtěte zde